Úplné zatmění Měsíce 26. června 2029
Měsíc při zatmění najdeme ve Střelci, v oblasti velmi blízko centra Mléčné dráhy. Přibližně ve 4 hodiny 15 minut se začne jevit měsíční úplněk poněkud tmavší na levém horním okraji. Protože se náš přirozený souputník blíží přímo k centru zemského stínu, začátek částečného zatmění přichází záhy poměrně rychle, o 17 minut později. V té době najdeme potemnělý úplněk necelých 9° nad jihozápadním obzorem. Úplné zatmění začíná přibližně po hodině, při výšce Měsíce kolem 3° nad obzorem za pokročilého svítání. O necelou půlhodinu poté pak zapadá ztemnělý úplněk za obzor.
Při fázi úplného zatmění (která bude v ČR pozorovatelná jen málo) bude na tmavé obloze velkou výzvou pro fotografy bezprostřední okolí Měsíce. Ten se totiž bude nacházet doslova obklopen jasnými objekty vzdáleného nebe. V rádiusu 5° kolem Měsíce budou z těch jasnějších například tyto objekty: mlhovina M8 (Laguna), mlhovina M20 (Trifid), kulové hvězdokupy M28 a M22, otevřená hvězdokupa M21 a další. Fotografům tedy silně doporučujeme vycestovat za zatměním do míst, kde je jeho viditelnost lepší (Španělsko, Portugalsko, Azorské ostrovy, jižní Amerika) neboť podobná mimořádná příležitost se znovu naskytne až 6. června 2058 a 17. června 2076! (Při druhém zmíněném zatmění bude navíc jen 2° severně od Měsíce planeta Saturn.)
Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)
 |
|
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis objektů nacházejících se v malém okolí kolem Měsíce během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli téměř v nadhlavníku v jižní Brazílii, tj. na souřadnicích 23.5° jižní šířky a 50° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE. |
Průběh zatmění v České republice
| Začátek polostínové fáze * | 02 hod 34 min 34 s SELČ |
| Začátek částečného zatmění | 03 hod 32 min 18 s SELČ |
| Začátek úplného zatmění | 04 hod 31 min 08 s SELČ |
| Maximální fáze zatmění | 05 hod 22 min 05 s SELČ |
| Západ Měsíce (Praha) | 04 hod 59 min SELČ |
| * | Tato fáze není očima pozorovatelná. |
Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě
 |
|
V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky. Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online. |
Kam dál?
| Předchozí zatmění | Následující zatmění |
| « 31. prosince 2028 (úplné) | 20./21. prosince 2029 (úplné) » |
Související a Doporučené odkazy:
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
