Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V Německu údajně zasáhl meteorit školáka

V Německu údajně zasáhl meteorit školáka

Vlevo jizva po zásahu, vpravo údajný meteorit
Meteorit, který údajně zasáhl německého školáka a jizva, kterou způsobil
Kolem 12. června 2009 se objevila na několika zpravodajských serverech zpráva, že v německém Essenu byl zasažen padajícím meteoritem školák při cestě do školy. Podle nich se nehoda odehrála takto:

Čtrnáctiletý Gerrit Blank nejprve spatřil na obloze velkou ohnivou kouli (podle některých zpráv červené barvy), která se velmi rychle přibližovala. Pak náhle ucítil bolest v ruce a něco jej srazilo k zemi. Vzápětí se ozvala ohlušující rána, která by se dala přirovnat k zahřmění hromu. Zvuk byl tak hlasitý, že Gerritovi ještě několik hodin poté zvonilo v uších.

"Když mě to zasáhlo, srazilo mě to a pak to letělo ještě dostatečně rychle, že se to zavrtalo do cesty," doplňuje školák. V těsné blízkosti byl v asfaltu nalezen kráter o šířce jedné stopy (cca 30 cm) a v něm maličký meteorit asi o velikosti hrášku. Na hřbetu levé ruky, kam byl chlapec zasažen, zůstala ranka o délce 3 palce (cca 8 cm; v českých překladech se objevuje i údaj 7 nebo 10 cm). Nalezený úlomek je magnetický a chemické zkoumání potvrdilo, že nepochází ze Země. Pravost meteoritu potvrdil i Ansgar Kortem, ředitel německé observatoře Waltera Hohmanna.

Dále se v článcích objevuje údaj, že těleso se pohybovalo rychlostí 30 000 mil za hodinu (přes 48 000 km/h) a že pravděpodobnost zásahu člověka meteoritem je asi 1:100 miliónům (v jiných textech je uvedena hodnota 1:1 000 000).

Celý příběh nepůsobí příliš důvěryhodně. Když pomineme nepřesnosti v rozměrech, které zřejmě vznikly nesprávným překladem, zůstává stále dost nejasností. Zřejmě první článek, na který se někteří autoři odvolávají a odkud čerpali informace, vyšel v britském deníku The Daily Telegraph. Už v něm je uváděna rychlost 30 000 mil za hodinu, aniž by bylo uvedeno, jak se k tomuto číslu dospělo. Meteoroidy sice vlétají do atmosféry značnou rychlostí, ale postupně se jejich let zpomaluje a nakonec přechází ve volný pád. Kdyby byl hoch zasažen uváděnou rychlostí, musel by mu meteorit způsobit podstatně rozsáhlejší zranění, pravděpodobně smrtelná. Další problém je v tom, že Gerrit údajně viděl ohnivou kouli těsně před tím, než jej meteorit srazil k zemi. Meteory září ve výškách mnoha desítek kilometrů nad zemským povrchem, jejich světelná dráha (v případě větších těles) končí obvykle ve výšce 20-30 km a poté již nejsou vidět. To vůbec neodpovídá popisované situaci. Dopad tělesa z takové výšky trvá minimálně desítky sekund, spíše se však udává v minutách. A dostáváme se k další věci, která je dost pochybná. Dopadem měl vzniknout kráter o průměru asi 30 cm, ale nalezené tělísko má velikost jen několik milimetrů a je vysoce nepravděpodobné, že by bylo schopné vytvořit tak velký kráter. Maximálně by bylo možné, že se původní těleso roztříštilo a tento úlomek je jen jedním z mnoha. S kráterem se pojí ještě jedna zvláštní věc. I když po Internetu koluje několik snímků zasaženého chlapce, které jsou zřejmě z místa dopadu, samotný kráter není vidět na žádném z nich. Jistý náznak je pouze u dolního okraje této fotografie. Věrohodnost celého případu snižuje zejména skutečnost, že kromě Gerrita nikdo jiný "ohnivou kouli" ani samotný dopad neviděl. A jak je to s pravostí, kterou údajně potvrdil Ansgar Kortem? Později se vyjádřil, že jeho názor byl nesprávně citován...

S přihlédnutím k tomu, jaké pochybnosti a nepřesnosti se kolem události vyskytují, je pravděpodobné, že se v tomto případě jedná o "novinářskou kachnu". Nic na tom nemění ani fakt, že článek vyšel v několika novinách, byl citován v různých jazycích na mnoha serverech, mluvilo se o něm v televizi a například v anglické Wikipedii už bylo založeno heslo "Gerrit Blank".

Zdroje:
http://www.telegraph.co.uk/scienceandtechnology/science/space/5511619/14-year-old-hit-by-30000-mph-space-meteorite.html
http://lunarmeteoritehunters.blogspot.com/2009/06/german-meteorite-news-meteorite-hoax.html
http://www.novinky.cz/koktejl/171184-chlapec-prezil-primy-naraz-meteoritem-leticim-rychlosti-48-000-km-h.html
http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/skolaka-zasahl-meteorit-jeste-hodiny-mi-zvonilo-v-usich-rika.html
http://www.ct24.cz/relax/57891-nemeckeho-skolaka-zasahl-meteorit-hoch-to-prezil/

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »