Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vánoční kometa C/2004 Q2 (Machholz)
Jana Tichá Vytisknout článek

Vánoční kometa C/2004 Q2 (Machholz)

Blíží se k nám nová Machholzova kometa. Nejblíže Zemi se ocitne v noci z 5. na 6. ledna, kdy proletí ve vzdálenosti 51 milionů kilometrů od nás. Nejjasnější by měla být kolem 10. ledna, kdy bude vidět i malými dalekohledy.

Tiskové prohlášení ČAS č.68

Kometa s oficiálním označením C/2004 Q2 (Machholz) se od začátku prosince pohybuje v souhvězdí Eridanus. Na začátku ledna 2005 doputuje poblíž otevřené hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka. Současná předpověď udává pro období největší jasnosti kolem 10. ledna 2005 magnitudu 4,1 a to znamená, že kometa bude slabší než galaxie v Andromedě či než byla kometa C/2001 Q4 (NEAT) čili známá "Q4" v květnu 2004. Od konce prosince 2004 do konce ledna 2005 by měla být kometa Machholz dost jasná na pozorování malými dalekohledy i triedry, jen pozor na měsíční úplněk (nastává 26. prosince) a rušící umělé osvětlení. Na skutečně tmavé obloze mimo města bude kolem 10. ledna možné kometu vyhledat i pouhým okem jako velmi slabou malou mlhavou "hvězdičku". Rozhodně tedy nečekejte třpytící se vlasatici s ohonem přes půl oblohy. Podle současných poznatků nebude Machholz nebeským divadlem, jakým byla kometa Hale-Bopp. Jasnými kometami vesmír zřejmě šetří. A těžko jejich jasnost předpovídat, zejména u nových komet. Přísluním Machholzova kometa projde 24.ledna 2005 a bude v té době 1,2 astronomické jednotky, tj. cca 180 milionů kilometrů, od Slunce. Jde o kometu s parabolickou dráhou a sklonem k rovině ekliptiky 39 stupňů.

Kometu nalezl Don. E. Machholz 27.srpna 2004 nad ránem z kalifornského Calfaxu (USA) pomocí 15ti centimetrového dalekohledu. Objev potvrdili dva australští astronomové z observatoře na Siding Spring. Nově objevená kometa je Machholzovým desátým objevem. Svůj lov na komety začal v roce 1975 a dosud věnoval hledání více než 7000 hodin, z toho na objev poslední komety připadlo 1457 hodin. Svoji první kometu nalezl v roce 1978, předposlední objevil v roce 1994.

A jak se amatérsky vizuálně komety hledají? Machholz v posledních letech hledá asi 100 hodin za rok. Postupně projíždí dalekohledem vybranou část oblohy a kontroluje s hvězdnými mapami a polohami známých komet podezřelé objekty. Údaje o možném novém objevu hlásí mezinárodní centrále Central Bureau for Astronomical Telegrams (CBAT) při Mezinárodní astronomické unii, sídlící v Cambridge v USA. Tak jako u jiných objevů, byl i objev nové Machholzovy komety pouze a právě jen začátkem pro určení dráhy a dalšího zkoumání komety.

Absolutní většina dnes objevovaných komet připadá na velké hledací programy, zaměřené primárně na pátrání po blízkozemních planetkách (LINEAR, Spacewatch, LONEOS, NEAT, Catalina) či na družici SOHO sledující okolí Slunce. Vizuální amatérské objevy komet, výsledky nekonečných hodin sezení u dalekohledu s okem přitisknutým na okulár, jsou vlastně už jen výjimkou ve statistice.

Mapku pro vyhledání komety i snímky komety naleznete na http://www.komety.cz.

Tiskové prohlášení ve formátu MS Word




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zoskupenie planét na rannej oblohe

Planéty Venuša, Mars a Merkúr a ako bonus blízka konjunkcia Mesiaca s hviezdou Regulus v súhvezdí Leva.

Další informace »