Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Černá díra ve středu Galaxie
Jiří Rada Vytisknout článek

Černá díra ve středu Galaxie

Měření poloh hvězd kolem středu Sgr A*.
Měření poloh hvězd kolem středu Sgr A*.
Evropská organizace ESO (European South Organisation) vydala 26. září 2008 zprávu "Monitoring Stellar Orbits Around The Massive Black Hole In The Galactic Center". Podle této zprávy tým německých astronomů dokončil studii supermasivní černé díry ve středu Galaxie. Díra je ve zprávě označována Sgr A*. Číselné výsledky jsou uvedeny i s chybami měření. Jak to tedy s černou dírou ve středu Galaxie vypadá?

26. září 2008 vydala evropská organizace ESO zprávu o proměření černé díry v centru Galaxie. Při proměřování byly sledovány polohy 28 hvězd kolem předpokládaného místa středu Galaxie. Proměřování bylo zahájeno v r. 1992, obrázek v úvodu ukazuje stav naměřeného pohybu hvězd v roce 2004. V roce 2008 dokončila hvězda označená S2 celý oběh kolem středu Galaxie, takže byla stanovena první oběžná doba a bylo možné podstatně přesněji určit parametry černé díry. Podle zprávy je její hmotnost (4.31 ± 0,36).106 MSlunce a její vzdálenost 8.33 ± 0,17 kpc (= 27156 sv.l.).

Studie probíhala od roku 1992. Na nejlepších dalekohledech jihoamerických observatoří NTT (New Techmology Telescope) a dvojicí spřažených teleskopů VLT (Very Large Telescop) byl sledován nepatrný eliptický pohyb 28 hvězd kolem předpokládaného místa Sgr A* v souhvězdí Střelce. Na obrázku č. 1 (v úvodu) je stav měření polohy sledovaných hvězd v r. 2004, změřené dráhy hvězd jsou vytečkovány.

Předpokládané oběžné dráhy hvězd.
Předpokládané oběžné dráhy hvězd.
Obrázek č. 2 je převzat ze závěrečné zprávy. Ukazuje předpokládané oběžné dráhy hvězd, které byly sledovány.

Obtížnost výpočtu hvězdných drah.
Obtížnost výpočtu hvězdných drah.
Obrázek č. 3 ukazuje, jak byl výpočet drah hvězd obtížný. Modré plošky obrázku jsou pravděpodobné polohy hvězdy určené pozorováním teleskopů. Černé tečky jsou ve výpočtu uvažované polohy hvězdy, nalezené složitými pravděpodobnostními výpočty. Jenom pro zajímavost: na obrázku je vidět, že i v extrémně silném gravitačním poli Sgr A* platí Keplerovy zákony. Při pravděpodobně stejné expozici měření jsou plošky bližší Sgr A* ve směru dráhy hvězdy protáhlé, což je zřejmě způsobeno větší rychlostí hvězdy v místech bližších centrálnímu tělesu.

Uzavřená dráha hvězdy S2.
Uzavřená dráha hvězdy S2.
V roce 2008 se dráha hvězdy S2 uzavřela (viz obrázek č. 4). Dráha hvězdy není ovšem v rovině kolmé na směr Sgr A* - Země. Z hodnot radiálních rychlostí, vynesených na obrázku č. 4 dole, byly proto vypočítány souřadnice dráhy v její rovině. Pro výpočet dráhy S2 byl při výpočtu uvažován posuv pericentra (bod na dráze hvězdy ležící nejblíže k centru Galaxie) hvězdy 0,18°. Při jediném oběhu nemohl být změřen, byl jenom vypočítán. Za několik let však bude možné tento posuv být posuv přímo změřit v apocentru.




O autorovi



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša IR

Venuša v infračervenom spektre s pridanou farbou

Další informace »