Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dvojitý záblesk

Dvojitý záblesk

Nejjasnější gama záblesk poskytl množství informací o explozích hvězd
Nejjasnější gama záblesk poskytl množství informací o explozích hvězd
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (028/2008): Nejjasnější gama záblesk poskytl množství informací o explozích hvězd

Astronomové z celého světa se zkombinovali informace získané z pozemních i družicových pozorování, aby porozuměli nejjasnější pozorované explozi v naší historii. Zpracování dat odhalilo, že výtrysk (jet) gama záblesku GRB 080319B byl namířen přímo na Zemi.

Záblesk GRB 080319B byl natolik intenzivní, že jsme jej teoreticky mohli pozorovat i neozbrojenýma očima, přestože se od nás nacházel ve vzdálenosti poloviny celého vesmíru (ESO 08/2008). Ve vydání časopisu Nature ze dne 11. září informuje Judith Racusin z Penn State University v Pensylvánii (USA) spolu s dalšími 92 spoluautory o zaznamenání události v celém elektromagnetickém spektru. K dispozici jsou data z období 30 minut před výbuchem až několik měsíců po něm. "Dospěli jsme k závěru, že za jedinečnou jasnost záblesku může jet materiálu vržený téměř přímo k Zemi, a to rychlostí, která se blížila rychlosti světla. Odchylka od světelné rychlosti byla pouze 1/20000 c ," říká člen týmu Guido Chincarini.

Gama záblesky jsou považovány za nejjasnější exploze ve vesmíru. Nejčastěji doprovázejí závěr života hvězdy, když ji dojde termonukleární palivo. Při zhroucení hvězdy vznikají černé díry anebo neutronové hvězdy. Zhroucení je doprovázeno vznikem mocného výtrysku plynu. Mechanismus jeho vzniku není zatím zcela znám. Jak výtrysk vyráží do okolního prostoru, sráží se s dříve odvrženým plynem, zahřívá jej a rozzáří.

Výše zmíněná skupina vědců se domnívá, že jet, který zasáhl Zemi obsahoval ultra rychlou složku o šířce 0,4° (což je téměř šířka Měsíčního kotouče v úplňku). Ultra rychlá složka byla součástí jetu s nižší energií, jenž byl 20 krát širší.

Širší složka je u jiných záblesků typická. "Snad každý gama záblesk obsahuje užší jet, ten nás ale většinou mine," říká člen týmu Stefano Covino. "Na druhém konci hlavně úzkého energetického jetu jsme měli možnost spatřit skutečné monstrum. Taková příležitost se naskytne jednou za desetiletí," dodává Cristiano Guidorzi.

GRB 080319B v souhvězdí Pastevce jako první detekoval satelit NASA/STFC/ASI Swift. Pozemní dalekohledy rychle zareagovaly a začaly objekt studovat. Mezi nimi byl také VLT/ESO. Ten jako první určil vzdálenost objektu na 7,5 miliard světelných let. Ve viditelném světle zaznamenala záblesk celosvětová síť širokoúhlých kamer, umístěných na dalekohledech, neustále sledujících věští část oblohy. Jedním z nich byla kamera TORTORA, jež je součástí 0,6 m dalekohledu REM na observatoři La Silla (ESO TP 26/2007). Díky rychlé odezvě poskytla TORTORA dosud nejpodrobnější záznam viditelného světla, které doprovází vzplanutí gama záblesku. "Na něco takového jsme čekali velice dlouho," říká obsluha kamery Grigory Beskin z ruské Special Astrophysical Observatory. Právě díky datům nashromážděným pomocí kamery TORTORA a satelitu Swift mohli astronomové celou událost vysvětlit.

Další informace na toto téma zde (anglicky).

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 028/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »