Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Extrémní mezigalaktický jet

Extrémní mezigalaktický jet

dn13019-1_250.jpg
Byl objeven mimořádně dlouhý, intergalaktický výtrysk částic (jet). Se svým více než miliónem světelných let je nejdelší, jaký byl dosud spatřen. Tento rekordman by mohl pomoci odhalit, jak hmota v jetech drží pohromadě a to i na tak velké vzdáleností.

Jety jsou všude ve vesmíru - tryskají z nejrůznějších objektů, včetně hvězd, které se právě začínají formovat. Jedny z nejmohutnějších vycházejí z jader aktivních galaxií, kde plyn padá směrem k obří černé díře a generuje teplo, vysokoenergetické částice a magnetická pole. V některých případech se tyto základní elementy spojí a „vyplivnou“ úzké sloupy horkého plynu a vysokoenergetických částic, které pak unikají do vesmíru.

Nyní byl objeven extrémně dlouhý jet ve velké eliptické galaxie CGCG 049-033, která leží ve vzdálenosti asi 600 miliónů světelných let. Indický astronom Joydeep Bagchi (Pune University, Maharashtra, Indie) vedl německo - indický tým, který si během rozsáhlého pátrání po radiových zdrojích všiml emise, vycházející z této galaxie. Podrobnější výzkum uskutečnili pomocí 45m radioteleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope, 30 antén) nedaleko indického Pune a německého 100m nedaleko Bonnu (Effelsberg Radio Telescope).

Výtrysk je dlouhý téměř 1,5 miliónů světelných let, tj. 2krát víc než u předchozího rekordmana. Pokud by tento výtrysk vycházel ze středu Mléčné dráhy, pak by sahal až do poloviny vzdálenosti ke galaxii v Andromedě.

Je neobvyklý i jinak. Jety vystupují z objektu obvykle jako symetrická dvojice. Zde se protějšek jeví mnohem kratší. Existuje jedno možné vysvětlení - kratší výtrysk směruje pryč od nás, proto světlo z jeho vzdáleného konce nemělo ještě dostatek času k nám doletět.

Zajímavé je, že radiové vlny, vysílané nově objeveným výtryskem, jsou silně polarizované. To prozrazuje existenci silného magnetického pole, které jet obklopuje. „Jsem velmi překvapená, že jsme našli tak silné a pravidelné magnetické pole,“ řekla Marita Krause (University of Bonn, Německo), členka týmu.

Možná se magnetické pole chová jako pouzdro, které předchází rozptýlení vysokotlakého plynu ve výtrysku. To by mohlo vysvětlovat, proč je tento jet tak dlouhý. A poněkud slabší verze tohoto magnetického pole by mohly proud částic držet pohromadě ve výtrysku i u jiných astronomických objektů.

Tým chce další detaily výtrysku a jeho magnetického pole získat pomocí sítě obřích radioteleskopů se sídlem v Novém Mexiku (USA).

Výsledky výzkumu publikovali 1. prosince 2007 v Astrophysical Journal Letters.

Zdroj: space.newscientist.com




O autorovi



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »