Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Extrémní mezigalaktický jet

Extrémní mezigalaktický jet

dn13019-1_250.jpg
Byl objeven mimořádně dlouhý, intergalaktický výtrysk částic (jet). Se svým více než miliónem světelných let je nejdelší, jaký byl dosud spatřen. Tento rekordman by mohl pomoci odhalit, jak hmota v jetech drží pohromadě a to i na tak velké vzdáleností.

Jety jsou všude ve vesmíru - tryskají z nejrůznějších objektů, včetně hvězd, které se právě začínají formovat. Jedny z nejmohutnějších vycházejí z jader aktivních galaxií, kde plyn padá směrem k obří černé díře a generuje teplo, vysokoenergetické částice a magnetická pole. V některých případech se tyto základní elementy spojí a „vyplivnou“ úzké sloupy horkého plynu a vysokoenergetických částic, které pak unikají do vesmíru.

Nyní byl objeven extrémně dlouhý jet ve velké eliptické galaxie CGCG 049-033, která leží ve vzdálenosti asi 600 miliónů světelných let. Indický astronom Joydeep Bagchi (Pune University, Maharashtra, Indie) vedl německo - indický tým, který si během rozsáhlého pátrání po radiových zdrojích všiml emise, vycházející z této galaxie. Podrobnější výzkum uskutečnili pomocí 45m radioteleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope, 30 antén) nedaleko indického Pune a německého 100m nedaleko Bonnu (Effelsberg Radio Telescope).

Výtrysk je dlouhý téměř 1,5 miliónů světelných let, tj. 2krát víc než u předchozího rekordmana. Pokud by tento výtrysk vycházel ze středu Mléčné dráhy, pak by sahal až do poloviny vzdálenosti ke galaxii v Andromedě.

Je neobvyklý i jinak. Jety vystupují z objektu obvykle jako symetrická dvojice. Zde se protějšek jeví mnohem kratší. Existuje jedno možné vysvětlení - kratší výtrysk směruje pryč od nás, proto světlo z jeho vzdáleného konce nemělo ještě dostatek času k nám doletět.

Zajímavé je, že radiové vlny, vysílané nově objeveným výtryskem, jsou silně polarizované. To prozrazuje existenci silného magnetického pole, které jet obklopuje. „Jsem velmi překvapená, že jsme našli tak silné a pravidelné magnetické pole,“ řekla Marita Krause (University of Bonn, Německo), členka týmu.

Možná se magnetické pole chová jako pouzdro, které předchází rozptýlení vysokotlakého plynu ve výtrysku. To by mohlo vysvětlovat, proč je tento jet tak dlouhý. A poněkud slabší verze tohoto magnetického pole by mohly proud částic držet pohromadě ve výtrysku i u jiných astronomických objektů.

Tým chce další detaily výtrysku a jeho magnetického pole získat pomocí sítě obřích radioteleskopů se sídlem v Novém Mexiku (USA).

Výsledky výzkumu publikovali 1. prosince 2007 v Astrophysical Journal Letters.

Zdroj: space.newscientist.com




O autorovi



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Merkúr v maximálnej západnej elongácii

Merkúr 22 minút po východe nízko nad obzorom v súhvezdí Strelca (vľavo) a Saturn v nad kaplnkou sv. Rozálie v Štefanovej.

Další informace »