Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (043/2012): Tento pestrobarevný snímek zachycující ..." /> Hvězdy prastaré i mladé? | Vzdálený vesmír | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězdy prastaré i mladé?

Hvězdy prastaré i mladé?

NGC 6362 - eso1243 Autor: eso
NGC 6362 - eso1243
Autor: eso
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (043/2012): Tento pestrobarevný snímek zachycující kulovou hvězdokupu označenou NGC 6362 byl pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) umístěnou na teleskopu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m. V kombinaci s novým záběrem centrální části této hvězdokupy pořízeným Hubblovým vesmírným teleskopem (NASA/ESA) poskytuje snímek opravdu úžasný pohled na tento nepříliš známý objekt. Kulové hvězdokupy jsou většinou složeny z desítek tisíc velmi starých hvězd, ale mohou obsahovat také hvězdy, které vypadají překvapivě mladé.

Kulové hvězdokupy patří mezi nejstarší objekty ve vesmíru, a ani NGC 6362 svůj věk nezapře. Velké množství nažloutlých hvězd zachycených na snímku už má většinu svého života za sebou, staly se rudými obry. Kulové hvězdokupy však nejsou pouze statickými relikty z minulosti – neustále v nich probíhá zajímavá hvězdná aktivita.

Tak například: NGC 6362 je domovem pro mnoho tzv. modrých opozdilců – relativně starých hvězd, které však vypadají mnohem mladší. Přitom všechny hvězdy, které se nacházejí ve hvězdokupě, vznikly ze stejného materiálu za velmi krátkou dobu asi před deseti miliardami let. A přece jsou modří opozdilci zářivější a zabarveni více do modra – a tudíž mnohem hmotnější – než by měli být po deseti miliardách let hvězdné evoluce. Modré hvězdy jsou velmi žhavé a spotřebovávají své palivo rychle, takže pokud by vznikly před deseti miliardami let, už by přece dávno vyhasly. Jak ale mohly přežít do současnosti?
 
Astronomové se intenzivně snaží porozumět tajemství mladistvého vzhledu modrých opozdilců. V současné době existují dvě hlavní teorie: srážky a slučování hvězd, nebo přenos velkého množství hmoty mezi složkami dvojhvězdy. Základní myšlenkou stojící za oběma těmito možnostmi je předpoklad, že se hvězdy pravděpodobně nezrodily tak velké, jak je vidíme nyní, ale že během svého života dostaly „injekci“ materiálu a tím si svůj život nápadně prodloužily.

Ačkoli je NGC 6362 oproti jiným jasnějším hvězdokupám spíše méně známá, skrývá mnohá tajemství a astronomové ji studují dlouhá léta. Byla totiž vybrána jako jedno ze 160 hvězdných polí v rámci přehlídky s názvem Pre-FLAMES (Pre-FLAMES Survey). Přípravná přehlídka Pre-FLAMES probíhala v letech 1999-2002 s využitím teleskopu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m na observatoři La Silla v Chile. Cílem výzkumu bylo vyhledat vhodné hvězdy pro následná pozorování spektroskopickým přístrojem FLAMES. Uvedený obrázek byl získán právě na základě dat pořízených během tohoto průzkumu.
 
Snímek zobrazuje celou hvězdokupu na impozantním pozadí Mléčné dráhy. Centrální části NGC 6362 byly taktéž detailně prozkoumány Hubblovým vesmírným teleskopem (HST, NASA/ESA). Pohled pomocí HST zobrazuje menší výřez oblohy, avšak ve větším detailu. Tyto dva záběry –  širokoúhlý a detailní – se dokonale  doplňují.

Tento úžasný shluk hvězd se nachází v jižním souhvězdí Oltáře a je snadno pozorovatelný i malým dalekohledem. Objevil jej v roce 1826 skotský astronom James Dunlop z Austrálie pomocí dalekohledu s primárním zrcadlem o průměru pouhých 22 cm.

 

Zdroj

 

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Marie Štěpánová; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: mstepanova@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1243. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Marie Štěpánová

Narodila se v roce 1988 ve Valašském Meziříčí. Když se v patnácti rozhodovala, co dál dělat, přírodní vědy byly jasná volba. Vyučila se tedy geografii a geoinformatice a v létě 2012 nastoupila na místní hvězdárnu. Od té doby se věnuje CCD pozorování sluneční chromosféry, práci na projektech, vzdělávání dětí a mládeže, středně vysokohorské turistice a pěstování kaktusů. V současnu je rovněž překladatelkou tiskových zpráv ESO.

Štítky: Tisková zpráva ESO, Hvězdokupa , ESO


38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »