Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mlhovina v Orionu není vhodná pro hmotnější exoplanety
Petr Kubala Vytisknout článek

Mlhovina v Orionu není vhodná pro hmotnější exoplanety

Exoplaneta v představách malíře
Exoplaneta v představách malíře
Gliese: Snad každý z nás viděl alespoň jednou v životě slavnou mlhovinu v Orionu, která je dostupná i malým dalekohledem. Američtí astronomové před několika dny uveřejnili novou studii, týkající se možného výskytu planet u hvězd v hvězdokupě mlhoviny M42.

Podle výzkumu má méně než 10% hvězd z hvězdokupy v M42 dostatek materiálu ke zformování planety o velikosti Jupiteru. Nejnovější zprávu uveřejnili minulý týden astronomové z University of California, California Institute of Technology (Caltech) a Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. Podle závěrů studie vzniká většina hvězd v Galaxii v horkých otevřených shlucích, jakým je i mlhovina v Orionu. Tyto hvězdy mají jen velmi malou pravděpodobnost, že se okolo nich zformují planety, nebo přinejmenším planety o velikosti Jupiteru a větší. Naše Slunce může být v Galaxií výjimka, potvrzující pravidlo.

Tento závěr se shoduje z dřívějšími výsledky, které ukázaly že jen okolo asi 6% hvězd obíhá planeta o velikosti Jupiteru a větší.

Mlhovina v Orionu je pro astronomovy vděčným místem výzkumů. Stáří blízké mlhoviny je jen několik milionů let, a tak můžeme pozorovat světlo ještě velmi mladých hvězd. Ty se nacházejí v dosti husté hvězdokupě velké jen několik světelných let. Hvězdokupa obsahuje na 1 000 hvězd, v naších končinách je v srovnatelné oblasti jen jedna hvězda - naše Slunce.

I když…před 4 miliardami let možná bylo i naše Slunce v husté otevřené hvězdokupě, jaká je v mlhovině v Orionu. Podle teorií jsou otevřené hvězdokupy gravitačně poměrně nestabilní a během první miliardy let se mohou rozptýlit.

Astronomové analyzovali pozorování mlhoviny v Orionu pomocí sítě devíti šestimetrových radioteleskopů CARMA v Kalifornii z roku 2004 a patnácti desetimetrových radioteleskopů OVRO z roku 2006.

Radioteleskopy interferometru CARMA pracují v milimetrových vlnových délkách, což je ideální obor spektra pro studium mladých hvězd v otevřených hvězdokupách. Využit byl též submilimetrový teleskop SMA na vyhaslé havajské sopce Mauna Kea (jinak též sídla desetimetrových dalekohledů Keck). Kombinace výsledků z CARMA a SMA pak dala za vznik kvalitní představě o prašných discích v Orionu.

Astronomové pozorovali v centrálním regionu Orionu více než 250 známých hvězd a zjistili, že jen od 10% z nich přichází záření o vlnové délce 1,3 milimetrů, typické pro teplé prachové disky. A pouze 8% hvězd má podle měření velké prachové disky o hmotnosti větší než setina hmotnosti Slunce, ze kterých by se mohly zformovat planety velikosti Jupiteru a větší. Průměrná hmotnost protoplanetárního disku ve zkoumaném regionu byla jen tisícina hmotnosti Slunce. Prachové disky okolo některých hvězd zde objevil i Hubblův kosmický dalekohled.

Dřívější výzkumy naznačují, že starší hvězdokupy mají ještě méně prachu, možná proto, že se z jeho části již zformovaly planety. U jiných hvězdokup se paradoxně v budoucnosti prokázal výsledek poněkud optimističtější, kdy i více než 20% hvězd obsahovalo protoplanetární disky. Čím je tedy hvězdokupa v Orionu jiná? Na vině mohou být obří horké hvězdy spektrálního typu O a B, díky kterým prach v discích ionizuje.

Lepší znalosti o protoplanetárních discích ve hvězdokupách by nám mohla přinést síť radioteleskopů ALMA. Ta se buduje v pouští Atacama v Chile pod vedením Evropské jižní observatoře. Za nějaký čas budeme moci odhalit i protoplanetární disky, ze kterých se mohou vytvořit planety o velkosti Země.

Zdroj: University of California, Berkeley

Související:




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »