Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Sčítání galaxií v raném vesmíru

Sčítání galaxií v raném vesmíru

Objev prvotních galaxií v raném vesmíru Autor: NASA
Objev prvotních galaxií v raném vesmíru
Autor: NASA
Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST astronomové objevili dosud nepozorovanou populaci prvotních galaxií v počtu sedmi objektů, které se zformovaly před více než 13 miliardami roků v době, kdy stáří vesmíru bylo menší než 3 % jeho současného věku. Doposud nejhlubší pohled HST do vesmíru tak poskytl první statisticky významný vzorek galaxií, které nám sdělují, jak hojný byl jejich výskyt v době, kdy se tyto první galaxie zformovaly.

Výsledky ukazují pozvolný pokles počtu galaxií při pohledu do časově vzdálenějšího období, až do doby 450 miliónů roků po velkém třesku. Pozorování podporují představu, že se galaxie během vývoje vesmíru nepřetržitě spojovaly a rovněž produkovaly dostatečné množství záření k opětovnému zahřátí (k tzv. reionizaci) vesmíru v období několik stovek miliónů roků po vzniku vesmíru.

Uskutečněná průkopnická pozorování vytyčují cestu pro budoucí výzkum této epochy ve vývoji vesmíru pomocí příští generace kosmických observatoří NASA, jako je například James Webb Space Telescope (JWST). Pohled do ještě větších hlubin vesmíru rovněž znamená nahlížet v čase do vzdálenější minulosti. Stáří vesmíru bylo určeno na 13,7 miliardy roků. Nově objevené galaxie pozorujeme ve stavu, v jakém se nacházely 380 až 600 miliónů roků po vzniku vesmíru. Jejich záření teprve dnes doputovalo do našich dalekohledů.

Nové snímky pořízené pomocí HST společně s pečlivě připravenou strategií výzkumu umožňují postoupit mnohem dále než u dosavadních studií, protože dovolují spolehlivé sčítání objektů v této epoše. Jedna z těchto galaxií se může dokonce nacházet v rekordní vzdálenosti. Její vznik je datován do doby, kdy vesmír byl starý pouhých 380 miliónů roků. Tomu odpovídá hodnota rudého posuvu z = 11,9.

Publikované závěry jsou důsledkem ambiciózního výzkumu pomocí HST a intenzivního studia snímku malé části oblohy známého jako Hubble Ultra Deep Field (HUDF, Hubblovo extrémně hluboké pole). V nové pozorovací kampani HUDF 2012 skupina astronomů, jejíž vedoucím byl Richard Ellis (California Institute of Technology, Pasadena), využila kameru Wide Field Camera 3 na palubě HST k nahlédnutí v oboru blízkého infračerveného záření ještě hlouběji do vesmíru, než bylo doposud realizováno. Pozorování se uskutečnila v období šesti týdnů během srpna a září 2012. První vědecké výsledky jsou nyní připraveny k publikování.

Astronomové studovali vzdálený vesmír v oboru blízkého infračerveného záření, protože expanze vesmíru posunula ultrafialové a viditelné světlo mladých galaxií v elektromagnetickém spektru do oblasti infračerveného záření. Tento jev je označován jako rudý posuv. Čím vzdálenější galaxie, tím větší má rudý posuv.

„Naše výzkumy se zlepšily ve dvou směrech,“ vysvětluje Richard Ellis. „Za prvé, při pozorování pomocí HST jsme použili delší expozici, než bylo doposud realizováno. Tím jsme se dostali do vzdálenější oblasti vesmíru, což je podstatou spolehlivého výzkumu počáteční etapy kosmické historie. Za druhé, velmi účinně jsme využili dostupné barevné filtry na HST k větší přesnosti měření vzdálenosti galaxií.“

Ty byly odhadnuty na základě studia jejich barvy prostřednictvím pečlivě vybrané sady čtyř filtrů pro určité vlnové délky v oboru blízkého infračerveného záření. „Přidali jsme dodatečné filtry a pronikli tak mnohem hlouběji do vesmíru než při dřívějších pozorováních, abychom mohli přesvědčivě eliminovat možnost, že některé námi pozorované galaxie se nacházejí v popředí,“ říká člen výzkumného týmu James Dunlop (Institute for Astronomy, University of Edinburgh).

Závěry z kampaně HUDF 2012 znamenají, že v hlubinách vesmíru může existovat ještě mnoho neznámých galaxií, které čekají na svůj objev pomocí kosmické observatoře JWST. „Ačkoliv jsme dosáhli vzdálených hlubin vesmíru, pokud až může HST dohlédnout, v jistém smyslu je to pouze předstupeň toho, co může dokázat JWST,“ říká Anton Koekemoer (Space Telescope Science Institute, Baltimore, Maryland). „Naše práce naznačuje, že mohou existovat oblasti bohaté na prvotní galaxie, které bude schopen JWST odhalit a studovat.“

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie, HUDF, HST


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »