Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Srážka galaxie s Andromedou

Srážka galaxie s Andromedou

andromeda_collision.jpg
Jasný proud hvězd na vnějším okraji Andromedy představuje zbytky dávné galaktické srážky, která mohla přispět k formování spirální galaxie.

Našeho nejbližšího galaktického souseda Andromedu (M31) pozorovali astronomové pomocí spektrografu DEIMOS (Keck II). Při tom objevili proud (stream) hvězd, o nichž se domnívají, že původně byly součástí jiné galaxie, která se s Andromedou sloučila asi před 700 milióny let.

Objev souhlasí s dřívějším počítačovým modelem slučování trpasličí galaxie s Andromedou. Měl pomoci astronomům při vypočtu celkové hmotnosti Andromedy, zejména vzhledem k všudypřítomné temné hmotě, která se „zviditelňuje“ pouze svou gravitací.

„U velkých galaxií se předpokládá, že zčásti vznikly slučováním menších galaxií, které při této události byly zničeny,“ řekla postgraduální studentka Karoline Gilbertová (University of California, Santa Cruz), když objev prezentovala na 209. konferenci Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society) v Seattle (5. až 10. ledna 2007).

Gilbertová vysvětlovala, že mohutné gravitační síly velké galaxie mohou malou galaxii rozbít a vytvořit volné toky hvězd, které astronomové nazývají slapové chvosty (tidal debris). Dodala, že velikost slapového chvostu, který existuje v dnešní galaxii, umožňuje astronomům zkontrolovat, jakou úlohu hraje slučování při formování galaxií.

Jasně zářící oblasti na okraji galaxie, zahrnující tok hvězd, jsou s největší pravděpodobností slapové chvosty z předchozích splynutí s jinými galaxiemi. Mírně rozšířená část disku Andromedy se nazývá „northeast shelf“ (severovýchodní šelf) a na jihu galaxie ležící „giant southern stream“ (gigantický jižní proud).

„Objevený slapový chvost vypadá téměř stejně, jak předpovídaly počítačové simulace,“ řekla Gilbertová. „Z toho vyplývá, že tento nový proud hvězd i mohutný jižní proud, stejně jako další útvary vytvořené opět v počítačových modelech, pochází ze stejné mateřské galaxie.“

Autorem počítačových modelů je Mark Fardal (University of Massachusetts, Amherst). Na základě pozorování a identifikace struktur „šelfů“ a slapových chvostů nejlépe počítačovým modelům vyhovuje počáteční hmotnost 2 miliardy Sluncí (2 x 109 Msun) a počátek před 700 milióny let (před 0,7 Gyr).

„Protože se hvězdy ve slapovém chvostu pohybují společně, astronomové je mohou použit k určení gravitační síly u galaxie v Andromedě,“ řekl Fardal. Gilbertovou nově objevený slapový chvost a měření rychlostí v dalších „spřízněných“ slapových chvostech, poskytne nezbytná data k určení, kolik temné hmoty je v Andromedě a jak je rozložena.

Zdroj: ww.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »