Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2011–2020  >  Zatmění Slunce 21. srpna 2017

Zatmění Slunce 21. srpna 2017

Zatmění Slunce 21. srpna 2017. Autor: Fred Espenak/NASA.
Zatmění Slunce 21. srpna 2017.
Autor: Fred Espenak/NASA.
Velmi výhodně položené úplné zatmění Slunce se bude odehrávat výhradně nad územím Spojených států. Zatmění začíná v ranních hodinách v severním Pacifiku a končí v Atlantickém oceánu odpoledne. Stín Měsíce postupně přejde přes Oregon, Idaho, Wyoming, Nebrasku, Kansas, Missouri, Kentucky, Tennessee, Severní Karolínu, Georgii a Jižní Karolínu. Nejdéle potrvá ve státě Kentucky 2 minuty 41 sekund, přičemž zde dosáhne Slunce během totality 64° nad obzorem. Jde o nejočekávanější zatmění druhé dekády 21. století, neboť valná část pásu totality přechzí přes snadno dostupnou pevninu s několika místy s vysokou pravděpodobností jasného počasí (přes 70 %) a možností okamžitého přesunu. (Zdroj: EAI).

Video: Průběh zatmění nad USA
(anglicky, autor: NASA)

Průběh zatmění v USA a kam se vydat
(Autor animace: A. T. Sinclair)

Pás zatmění Slunce 21. srpna 2017 na území USA. Autor: Eclipsophile.com
Pás zatmění Slunce 21. srpna 2017 na území USA.
Autor: Eclipsophile.com

Průměrný výskyt oblačnosti nad USA v den zatmění dopoledne (nahoře) a odpoledne (dole). Čím je barva více do modra, tím méně oblačnosti se nad danou lokalitou 21. srpna nachází. Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com
Průměrný výskyt oblačnosti nad USA v den zatmění dopoledne (nahoře) a odpoledne (dole). Čím je barva více do modra, tím méně oblačnosti se nad danou lokalitou 21. srpna nachází.
Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com

Úplné zatmění Slunce 21. srpna 2017
Úplné zatmění Slunce 21. srpna 2017

Z hlediska klimatologické situace se vyplatí cestovat spíše na západní polovinu USA, tedy do států Oregon, Idaho, Wyoming či do Nebrasky, kde je poněkud sušší léto a úkaz tam nastane v dopoledních hodinách, tedy v době s obecně menším výskytem oblačnosti (ta se tvoří až pozdě dopoledne a odpoledne). Zatmění sice bude směrem na západ poměrně či podstatně kratší než v oblastech s maximálním trváním (od západního pobřeží se délka bude pohybovat okolo 1 minuty 50 sekund a poroste až ke 2 minutám 20 sekundám směrem do Oregonu), ale docela suché prostředí v kombinaci s velkými pláněmi a dlouhými dálnicemi v oblasti pásu zatmění dávají vysokou šanci úkaz spatřit na jasném nebi.

Podrobné informace naleznete na mnoha webových stránkách (viz níže), velmi pomocná je pak stránka klimatologa Jaye Andersona www.Eclipsophile.com. Mnozí celkem právem toto zatmění považují za "nejsnazší", neboť přímo při pobytu v USA bude panovat obrovská informovanost ohledně aktuálního vývoje počasí. Samotní Američané viděli na svém území úplné zatmění Slunce v několika státech naposledy v roce 1979 (a jen v Kalifornii pak v roce 1991), mají proto v plánu nesmírně koordinovaný a obsáhlý program pro širokou veřejnost, a to jak pro tuzemce, tak i pro cestovatele. Díky tomu, že zatmění probíhá i nedaleko několika národních přírodních parků, snad každý výlet spojí i s poznáváním přírodních krás USA. Další informace rovnež najdete v knize Tajemná zatmění.

Doporučujeme



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění slunce 2017, Slunce


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »