11. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 11. 3. v 10:39 SEČ.
Planety
Merkur (3 až 5 mag) zatím není pozorovatelný pro nízký jas a nevhodný sklon ranní ekliptiky.
Venuše (–4 mag) je vidět večer už celkem dobře nízko nad západním obzorem.
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný, je slabý a ráno vychází téměř současně se Sluncem.  
Jupiter (–2,4 mag) je večer vysoko nad jihem.
Saturn (1,1 mag) už je prakticky nepozorovatelný. Ještě ho šlo vyhledat dalekohledem pomocí Venuše, ale i tato možnost zřejmě tento týden skončila.
Uran (5,7 mag) je pod Plejádami a k vyhledání je ideální dalekohled. Ve společnosti dvou podobně jasných hvězd je snadno k nalezení, a dokonce se dá z velmi tmavých míst vidět i okem.
Neptun (8 mag) je nepozorovatelný. Úhlově se blíží ke Slunci společně se Saturnem. 

Aktivita Slunce je nízká. Alespoň se na povrchu vyskytují skvrny. Ideální je mít k pozorování i H-alfa dalekohled, kde krásně vidíme protuberance i jiné aktivní jevy. Aktivitě Slunce se  věnují anglicky psané weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Komety jsou spíše slabé, ale je jich několik pro střední a větší dalekohled, nebo i pro ty malé fotograficky. Večer je nejjasnější a poměrně vysoko nad jihozápadem ležící kometou C/2024 E1 (Wierzchos). Vizuálně to bude spíše protáhlá skvrnka, ale fotograficky se dá vystopovat i slabý iontový a výraznější prachový ohon.
Níže nad obzorem musíme již za soumraku hledat velmi nadějnou kometu Kreutzovy rodiny sebevražedných komet C/2026 A1 (MAPS). Pokud by přežila průlet kolem Slunce 4. dubna, slibuje zajímavou podívanou. Zatím utěšeně zjasňuje a začíná být vidět i vizuálně většími dalekohledy. Žel je velmi difúzní a je potřeba použít spíše fotoaparáty s teleobjektivem a kamery na dalekohledech, aby se dala dobře vystopovat. Aktuálně víme, že je měsíc před průletem perihelem asi o 4 mag slabší, než byla v době objevu jasná kometa C/1965 S1 (Ikeya-Seki), která průlet přežila, rozdělila se na několik menších úlomků a vytvořila krásný prachový ohon. Věříme, že MAPS bude schopna přežít alespoň přílet ke Slunci, a pak se možná rozpadne a materiál vytvoří alespoň „bezhlavou“ kometu.
Na ranní obloze je soupeřem Wierzchose, co do jasnosti, kometa 24P/Schaumasse. Obě pomalu slábnou, ale jsou dobře dostupné amatérsky.
Ráno už je za svítání vidět i C/2025 R3 (PanSTARRS), která zjasňuje a nejlepší to s ní bude v polovině dubna. Dnes se to ještě moc nechce věřit, ale není vyloučena ani viditelnost pouhým okem. Bude to díky přibližování komety ke Slunci i k Zemi, ale nízká výška na ranní obloze bude kometu zeslabovat.
Mapy k vyhledání komet hledejte na czsky.cz.

Večerní slabý kužel zvířetníkového světla je opět na scéně. Všimnout si ho lze z alespoň trochu světelným znečištěním nezasažených lokalit, pokud směrem k západu nesvítí větší města. Projeví se jako nápadnější zesvětlání oblohy zužující se směrem nahoru k Plejádám. Vždycky, když jej pozoruju u nás na Jablonecku, nemohu pochopit, jak je slabé kvůli činnosti člověka, oproti výrazné nepřehlédnutelné záři viditelné na ideální obloze v poušti USA.

 

Amatérští astronomové podnikají každoročně, především v období březnového novu, lov na objekty Messiérova katalogu. Až na M30 jsou ostatní alespoň teoreticky viditelné (v praxi spíše tak 105-110) během jediné noci. Proto se tomuto lovu říká Messiérův maraton (mám raději Messiérovský, protože pochybuji, že Messier to někdy zkusil). Při vyhledávání je třeba si dobře naplánovat především jeho začátek a konec, kdy lovíme na hranici viditelnosti některé galaxie a kulovku v Zajíci a ráno je špatně vidět řada objektů v jižní oblasti Střelce. Stovka se dá při průzračné noci pokořit celkem snadno. Zkuste to.

 

Kosmonautika a sondy

Raketa SLS podle nových informací NASA bude v budoucích verzích používat horní stupeň Centaur V, který je nyní používán na raketě Vulcan a pracoval již čtyřikrát bezchybně. SLS by jej měla použít u pozdějších misí programu Artemis IV a V. Více detailů v Kosmotýdeníku.

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se odpojila nová japonská zásobovací loď HTV-X. Nejprve ji staniční robotická paže umístila do prostoru, pak se zkoušely manévry, a nakonec se vzdálila.

Kanonáda startů raket Falcon 9 pokračuje a k 3. březnu bylo vyneseno mimo jiné již více než 600 družic Starlink. Od mise Crew-12, jejíž start proběhl 13. 2. tu máme v řadě už 12 startů se Starlinky (k 8. březnu). V tomto týdnu můžeme ale očekávat zpestření v podobě startu s družicí EchoStar XXV společností Maxar Technologies.

Výročí

9. března 1961 (65 let) proběhl úspěšný test kabiny lodi Vostok se stejným letovým profilem, jaký se připravoval pro let prvního kosmonauta. Mise bývá v západním světě označována Sputnik 9, jinak v Rusku jako Korabl-Sputnik 4. Na palubě byla figurína Ivan Ivanovič, pes Černuška, nějaké myši a morče. Živí tvorové i figurína zvládli let bez úhony a vše bylo nachystáno k letu člověka. Po téměř jednom obletu Země vstoupila kabina do atmosféry, figurína byla vystřelena zvlášť na padáku, aby se otestovalo vše, co pak zažil Jurij Gagarin.

11. března 1811 (215 let) se narodil francouzský astronom Urbain Le Verrier. Dalo by se dnes říci, že to je člověk, který vypočítal Neptun, ale tím bychom zamlčeli, že totéž dokázal i John Adams v Anglii, ovšem Le Verriérovy výpočty byly přesnější, a navíc Adams nenašel nikoho pečlivého, kdo by mu pomohl vypočítanou planetu nalézt. Le Verrier ovšem svůj výpočet předal mimo jiné Berlínské hvězdárně, která měla v té době nové mapy oblohy, a tak pro d'Arresta a Galleho nebyl problém planetu nalézt v řádu několika hodin.

13. března 1781 (245 let) spatřil William Herschel ve svém dalekohledu záhadný, podle něj mlhovině podobný objekt. Později si všiml, že se pomalu hýbe mezi hvězdami v souhvězdí Blíženců. Uvědomil si, že nejde o kometu, ale o další planetu Sluneční soustavy. Tu chtěl pojmenovat na počest anglického krále "Hvězda krále Jiřího", ale dnes ji známe jako planetu Uran.

14. března 1931 (95 let) provedl Johannes Winkler první let rakety na kapalné palivo v Evropě. Raketa na kapalný kyslík a metan však neletěla ani tolik do výšky, jako spíš vodorovně. I tak urazila 200 metrů, a to je slušný úspěch.

Výhled na příští týden 

Měsíc a Venuše na večerní obloze

Výročí: Goddardova první kapalinová raketa

Výročí: Gemini 8

Výročí: Jiří Grygar

Výročí: MESSENGER na oběžnou dráhu Merkuru

Výročí: Antonia Maury

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).