43. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc byl v neděli 18. října v první čtvrti. Příští pondělí 26. října nastane úplněk. Mezitím v noci z 23. na 24. října projde poblíž Saturnu. Měsíc bude v úplňku v pondělí 26. října v 5:12 SEČ.

Merkur (0 mag) se po největší východní elongaci z 12. října vrací ke Slunci a večer je od nás prakticky nepozorovatelný. Teoreticky to můžeme zkoušet na denní obloze, když si zakryjeme Slunce překážkou.
Venuše (–4,2 mag) je pozorovatelná jen speciálním způsobem na denní obloze, když dostatečně dlouhým stínítkem nebo rosnicí odstíníme sluneční kotouč nacházející se prakticky nad ní. Pokud se nám povede zamezit vstupu slunečních paprsků do dalekohledu, uvidíme velmi tenký a velký srpek. Dolní konjunkce nastane 24. října, na ranní obloze se objeví až počátkem listopadu.
Mars (1 mag) je ráno vysoko nad východem v souhvězdí Raka a pomalu se úhlově přibližuje k jasnému Jupiteru.
Jupiter (–1,9 mag) je ráno vysoko nad východním obzorem v souhvězdí Lva a je nejjasnějším tělesem ranní oblohy.
Saturn (0,4 mag) je vidět stále lépe už na večerní obloze a vrcholí nad jihem kolem půlnoci. Prstence jsou ještě dost sevřené, malým dalekohledem uvidíme snadno měsíc Titan.
Uran (5,6 mag) je slabý a kvůli svitu Měsíce je potřeba k jeho vyhledání použít dalekohled. V Býku je mezi Aldebaranem, Hyádami a Plejádami. Mapka polohy z czsky.cz.
Neptun (7,8 mag) je v Rybách a je vidět hlavně první polovinu noci asi 10 stupňů vpravo od Saturnu. K nalezení je jedině pomocí dalekohledu. Mapa polohy z czsky.cz.

Aktivita Slunce je na střední úrovni. Především nás potěšila řada skvrn, přičemž ty největší byly s bezpečným filtrem vidět i pouhým okem. Skvrny v této oblasti už brzy zapadnou. Potenciál k silným erupcím má především (o víkendu) blíže středu se nacházející AR4556. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Orionidy má maximum v noci z 21. na 22. října. Radiant v Orionu se nechází nad obzorem až kolem půlnoci, a tak je největší možná aktivita až nad ránem. Tou dobou už nebude rušit ani svit Měsíce. Zenitová frekvence je kolem 15–20 meteorů za hodinu. Vyplatí se tedy chvíli přivstat a sledovat zanikající zrnka prachu Halleyovy komety.

Kosmonautika a sondy

V pondělí 19. října ve 21:41 SELČ má z kosmodromu Tanegašima odstartovat na raketě H3 japonská sonda MMX (Martian Moons eXploration). Rezervní období startu trvá od 21. října do 7. listopadu. Po zhruba roce letu má sonda zkoumat měsíce Phobos a Deimos a z Phobosu odebrat asi 10 g vzorků. Ty se k Zemi vrátí v roce 2031. Součástí mise je francouzsko-německý rover Idefix o hmotnosti 25 kg, který má na Phobosu přistát.

Kromě dvou plánovaných letů Falconu 9 se Starlinky můžeme zmínit také start mise mnoha malých družic Bandwagon-5 v pondělí 19. října z Mysu Canaveral.

Ve čtvrtek 21. října má raketa Electron vynést družice HawkEye 360.

Minulý týden proběhl úspěšný start nákladní lodi Dragon k ISS. S nákladem v rámci zásobovací mise CRS-35 letí i poslední dvojice  nových solárních panelů iROSA.

Výročí

19. října 2006 (20 let) odstartovala evropská meteorologická družice Metop-A.

22. října 1966 (60 let) odstartovala k Měsíci Luna 12. Jako třetí funkční družice okolo Měsíce byla především určena na podrobné snímkování povrchu Měsíce. Poslala na Zemi snímky s rozlišením až 15 metrů.

24. října 1601 (425 let) zemřel v Praze významný dánský astronom Tycho Brahe. V Praze strávil pouze poslední dva roky svého života. Předtím stihl vybudovat skutečnou astronomickou observatoř na dánském ostrově Hven a stal se nejvýznamnějším vizuálním pozorovatelem před érou dalekohledů. Jeho pozorování Marsu sehrála významnou úlohu v určení zákonů o pohybech planet Johannem Keplerem. Rozbor ostatků moderními metodami v letech 2010 až 2012 vyloučil, že by za jeho smrtí stála otrava rtutí. Podle všeho zemřel přirozenou smrtí v souvislosti se selháním ledvin. Čtěte také rozhovor k 400. výročí s Pavlem Najserem.

24. října 1851 (175 let) objevil William Lassell dva měsíce Uranu. Po Tritonu objeveném 10. října 1846, krátce po objevu této poslední planety, se mu podařilo najít měsíce i u planety Uran: Ariel a Umbriel.

24. října 1946 (80 let) probíhal další zkušební let německé rakety V2 ze základny White Sands v USA. Při té příležitosti byla na palubě i filmová kamera a natočený film obsahoval první snímky Země z vesmíru. Nejprve z výšky nad 100 km a na jaře 1947 i nad 100 mil.

24. října 2006 (20 let) proletěl MESSENGER poprvé kolem Venuše. Byl v té době na své dlouhé pouti zakončené třemi průlety kolem Merkuru. Do roku 2015 byl na oběžné dráze kolem nejmenší planety a přinášel nám úžasné poznatky o povrchu, vnitřní stavbě i okolí Merkuru. Závěrem ještě odkaz na stránku k 1. průletu kolem Venuše.

25. října 1671 (355 let) objevil Giovanni Cassini měsíc Saturnu Japetus. Tento měsíc je známý svojí velmi tmavou a zčásti světlou částí povrchu. Uprostřed měsíce se táhne pěkný hřbet. Je to třetí největší měsíc Saturnu a obíhá poměrně daleko od planety. Díky sklonu dráhy by z jeho povrchu byly prstence dobře viditelné.

25. října 2006 (20 let) odstartovala dvojice sond STEREO. Jedna byla vypuštěna na dráhu trochu blíže ke Slunci, než obíhá Země a druhá poněkud za zemskou dráhu. Díky tomu se jedna začala za námi opožďovat (STEREO-Behind) a druhá nás začala předbíhat (STEREO-Ahead). V prvních letech po startu umožnila jejich unikátní poloha trojrozměrné sledování Slunce. Dnes funguje již pouze STERE-A a pohybuje se opět trochu před Zemí a pomalu se bude sunout opět za Slunce.

Výhled na příští týden

Měsíc v úplňku a zákryty hvězd Plejádách
Výročí: Vladimír Znojil
Výročí: raketa Saturn I
Výročí: britská družice Prospero
Výročí: Veněra 13
Výročí: první test raketového motoru v JPL

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).