30. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 21. 7. ve 13:06 SELČ. V pátek 24. 7. bude poměrně blízko k hvězdě Antares v souhvězdí Štíra.
Planety
Merkur (kolem 2 mag) není zatím pozorovatelný, za týden se dostane na ranní oblohu.
Venuše (–4,1 mag) je večer velmi nízko nad západním obzorem, ale díky její jasnosti ji najdeme snadno.
Mars (1,3 mag) je ráno v rozích Býka a za svítání je už poměrně vysoko nad severovýchodem. Svou jasností i barvou soupeří s okem Býka, hvězdou Aldebaran.
Jupiter (–1,8 mag) není pozorovatelný, za týden, 29. 7. bude v konjunkci se Sluncem. Mezitím jej můžeme vidět v koronografu SOHO LASCO C3 jako výrazný objekt s krátkými vodorovnými čárkami.
Saturn (0,7 mag) je ráno asi 30 stupňů nad jihovýchodem. Povšimnout si můžeme poměrně rozevřeného prstence a výrazného stínu planety na prstenci.
Uran (5,8 mag) je slabý, ale viditelný snadno i malým dalekohledem v Býku mezi Aldebaranem, Hyádami a Plejádami. Mapka polohy z czsky.cz.
Neptun (7,9 mag) je ráno vpravo od Saturnu, takže jej můžeme hledat dalekohledem jako slabou hvězdičku pomocí mapy (viz czsky.cz).

Aktivita Slunce je zatím nízká. Aktivní oblast, kde docházelo k středním erupcím nám zapadla a další se teprve vynoří z odvrácené polokoule a aktivita se zřejmě opět zvýší. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka se v týdnu objevila pouze nízko nad obzorem ve čtvrtek 16. 7. večer. Sezóna oblak asi končí bez nějakého výraznějšího jevu. Vyhlížet je tedy můžeme po 22. hodině večer, nebo za svítání nad ránem.

Kometa 10P/Tempel 2 zůstává jedinou dobře dostupnou kometou, ovšem vizuálně je obtížná, protože při jejím difúzním vzhledu je potřeba slušná tma. Kometu najdeme v souhvězdí Kozoroha, tedy nízko nad obzorem a optimální okno k pozorování je po půlnoci, když se dostatečně setmí a kometa vystoupá výše než 15 stupňů nad jihovýchodní obzor. Mapa k vyhledání komety. Zajímavější jsou snímky, které ukazují nejen její rozsáhlou zelenou komu, ale i prachovou vlečku v dráze komety táhnoucí se daleko do stran.

Kosmonautika a sondy

Super Heavy Starship nakonec v noci na čtvrtek neodstartovala. Proběhl odpočet, spustila se vodní clona a zažehlo se 29 motorů prvního stupně, ale vzápětí byly zase vypnuty, a to je zase něco nového, co jsme ještě nezažili. Počítač vyhodnotil nestandardní chování motorů a SpaceX se pokusí dva motory vyměnit. Úměrně tomu se pak stanoví další termín startu, možná už v noci na úterý, nebo později během týdne.

Výročí

20. července 1976 (50 let) přistál na Marsu Viking 1 (Lander). Byl to tehdy fenomenální úspěch průzkumu planet. Přistávací modul pracoval úspěšně až do 13. listopadu 1982, kdy byl omylem chybným povelem ze Země vypnut.

21. července 1961 (65 let) odstartovala loď Mercury-Redstone 4. Na palubě lodi Liberty Bell 7 vykonal „Gus“ Grissom suborbitální let trvající 16 minut.

21. července 2011 (15 let) přistál naposledy raketoplán. Jednalo se o Atlantis a misi STS-135. Přelety ISS s připojeným raketoplánem a ještě raritnější přelet ISS a právě odpojeného raketoplánu před slunečním kotoučem jsme mohli sledovat i na našem území. Raketoplány dnes najdeme v muzeích po celých Spojených státech amerických. Atlantis je vystaven v návštěvnickém komplexu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Discovery je ve Steven F. Udvar-Hazy Center v Chantilly ve Virginii, které je pobočkou Smithsonian National Air and Space Museum poblíž Washingtonu. Endeavour je v California Science Center v Los Angeles, kde mu byla vybudována nová expozice Samuel Oschin Air and Space Center, v níž bude přístupný ve vertikální startovní konfiguraci od 13. 11. 2026. Zkušební atmosférický Enterprise je vystaven v pavilonu na letadlové lodi Intrepid v New Yorku.

26. července 1971 (55 let) odstartovalo Apollo 15 k Měsíci. Přistání proběhlo 30. července v Hadleyho brázdě. Poprvé bylo použito lunární vozítko a mise trvala déle než v předchozích třech případech. Podařilo se tak více zaměřit na vědecké cíle výprav na Měsíc. Po téměř třech dnech strávených na povrchu se astronauté David Scott a Thomas Irwin spojili s velitelskou sekcí, v které na ně čekal Alfred Worden. Společně se pak vydali k Zemi, kde přistáli 7. srpna 1971.
Během 18,5 hodin a tří lunárních vycházek bylo posbíráno 77 kg vzorků měsíčních hornin. Důležité bylo, že posádka Apolla 15 prošla důkladnějším geologickým výcvikem. Nejzajímavějším kouskem, který přivezli, je kámen zvaný Genesis Rock. Stáří je u něj odhadováno na 4,1 miliardy let, což znamená, že vznikl krátce poté, co zchladl povrch Měsíce.

Výhled na příští týden 

Konjunkce Jupiteru se Sluncem

Výročí: George Biddell Airy

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).