Úplné zatmění Měsíce 15./16. června 2011
Zatmění jsme spatřli v podstatné části svého průběhu. Měsíc vycházel ve 21 hodin 9 minut SELČ (pro Prahu) nad jihovýchodním obzorem již téměř ponořen v plném zemském stínu. Maximální fáze zatmění nastala ve 22 hodin 13 minut. V tomto okamžiku byl měsíční kotouč procházet nejtemnější částí zemského stínu. Měsíc v té době byl 7.5° nad obzorem v souhvězdí Hadonoše. Na západ od ztemnělého měsíčního kotouče bylo možné najít jasnou hvězdu Antares v souhvězdí Štíra (samotný potemnělý Měsíc ležel ve velmi husté části Mléčné dráhy, žel nízko nad obzorem). Do konce úplné fáze ve 23 hodin 3 minut SELČ pak Měsíc ještě vystoupil nad obzor do výšky 11,5°. Z planet v době maximální fáze zatmění zářil nad jihozápadním obzorem Saturn v souhvězdí Panny (jen 0,26° JV od dvojhvězdy Gamma Vir s hvězdnou velikostí 3.5 magnitudy).
Toto zatmění bylo jediné úplné viditelné z České republiky od února 2008 do září 2015. Jeho jedinečnost netkvěla jen v délce trvání fáze úplného zatmění, ale také z faktu, že úkaz nastal jen necelých 5 dní před letním slunovratem. Úplňkový Měsíc jsme tedy právě proto našli, jak bylo zmíněno dříve, velmi blízko centra Mléčné dráhy a za dobrých podmínek (například vysoko v horách) bylo okolí Měsíce nesmírně fotogenické. Právě tato oblast oblohy je totiž jednou z nejbohatších na objekty vzdáleného nebe, jako jsou například emisní mlhoviny nebo otevřené a kulové hvězdokupy.
K pozorování úkazu bylo zapotřebí si najít místo s jihovýchodním obzorem oproštěným o domy, stromy či lesy. Dobrým místem byla proto střecha vysoké budovy nebo vysoký kopec. Zatmění Měsíce navíc probíhalo ještě za šera a ve městech mohl k jeho výhledu bránit smog. Nejlepší variantou k pozorování byly proto hory, kde je vzduch značně čistší.
Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)
 |
|
Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium. Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE. |
Animace průběhu zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)
|
Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com. |
Průběh zatmění v České republice
| Východ Měsíce (Praha) | 21 hod 09 min SELČ |
| Začátek částečného zatmění | 20 hod 22 min 36 s SELČ |
| Začátek úplného zatmění | 21 hod 22 min 06 s SELČ |
| Maximální fáze zatmění | 22 hod 12 min 36 s SELČ |
| Konec úplného zatmění | 23 hod 03 min 00 s SELČ |
| Konec částečného zatmění | 00 hod 02 min 36 s SELČ |
| Konec polostínové fáze * | 01 hod 02 min 12 s SELČ |
| * | Tato fáze není očima pozorovatelná. |
Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě
 |
|
V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky. Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online. |
Informační letáky
 |
 |
Kam dál?
| Předchozí zatmění | Následující zatmění |
| « 21. prosince 2010 (úplné) | 10. prosince 2011 (úplné) » |
- Zpět na zatmění v letech 2001-2010
- Zpět na zatmění v letech 2011-2020
- Zpět na stránku o zatmění Měsíce
Související a Doporučené odkazy:
- Fotogalerie čtenářů (Petr Horálek)
- Tiskové prohlášení k úkazu (Petr Horálek)
- Rozhovor s Pavlem Gabzdylem o Měsíci a tomto zatmění
- Fotogalerie na Spaceweather.com
- Jak fotografovat zatmění Měsíce
- Zatmění Měsíce na strákách NASA
- Zatmění Měsíce na Prohlídce Měsíce Pavla Gabzdyla
- Zatmění Měsíce na Wikipedii
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
