Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 2011-2020  >  Úplné zatmění Měsíce 10. prosince 2011

Úplné zatmění Měsíce 10. prosince 2011

Zatmění Měsíce ve stínu Země v srpnu 2008 z observatoře Paranal. Autor: ESO
Zatmění Měsíce ve stínu Země v srpnu 2008 z observatoře Paranal.
Autor: ESO
Úkaz nastal v sobotu večer a na území ČR Měsíc vycházel vpodstatě po skončení fáze úplného zatmění (větší šanci ke spatření úplného zatmění měli v rámci sousedních států na Slovensku a v Polsku). Na obloze v době východu ztemnělého Měsíce ležela na západě planeta Venuše a na východě Jupiter. Samotný Měsíc ležel ve fotogenické oblasti souhvězdí Býka mezi otevřenými hvězdokupami Hyády, Plejády a M35 v Blížencích.

Neboť k zatmění došlo při východu Měsíce ještě za soumraku, nabídl se během něj zajímavý pohled. Za čistého vzduchu (na horách) se po západu Slunce na opačné straně oblohy začal zvedat poměrně výrazný zemský stín promítající se do naší atmosféry. Rozhraní mezi stínem a světlou oblohou se nazývá Venušin pás a bývá narůžověl0, neboť tam se rozptyluje světlo zapadajícího Slunce. Právě pod Venušiným pásem ležel potemnělý Měsíc, na nějž dopadal ten samý stín Země, akorát přes 350 tisíc kilometrů dál. Díky této kompozici jsme mohli zatmění pozorovat docela dobře už krátce po východu Měsíce, protože obloha v okolí potemnělého úplňku nad severovýchodním obzorem byla o dost tmavší než soumračná obloha na jihozápadě.

Kromě atmosférických jevů a fotogenického hvězdného okolí Měsíce jsme také bylo svědky optického klamu. Jak se Měsíc "plížil" nad obzorem tvořeným vzdálenými domy či lesy, zdál se nám abnormálně velký. Jak již bylo psáno, jde o optický klam, který je způsobený nucenou snahou našho mozku srovnávat vzdálené předměty s nepoměrně vzdálenějším Měsícem. Více o tomto zajímavém vjemu najdete v Prohlídce Měsíce pod správou Pavla Gabzdyla.

 

Průběh zatmění v České republice

Východ Měsíce (Praha) 16 hod 01 min SEČ
Konec úplného zatmění 15 hod 57 min 54 s SEČ
Konec částečného zatmění 17 hod 18 min 18 s SEČ
Konec polostínové fáze * 18 hod 31 min 42 s SEČ
* Tato fáze není očima pozorovatelná.

 

Animace průběhu zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský čas je třeba přičíst 1 hodinu. V České republice bude pozorovatelná poslední třetina úkazu - výstup Měsíce ze stínu. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

 

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

 

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 15. června 2011 (úplné) 28. listopadu 2012 (polostínové) »

 

Související a Doporučené odkazy:



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Zatmění Měsíce 2011, Zatmění měsíce


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »