Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 2011-2020  >  Úplné zatmění Měsíce 10. prosince 2011

Úplné zatmění Měsíce 10. prosince 2011

Zatmění Měsíce ve stínu Země v srpnu 2008 z observatoře Paranal. Autor: ESO
Zatmění Měsíce ve stínu Země v srpnu 2008 z observatoře Paranal.
Autor: ESO
Úkaz nastal v sobotu večer a na území ČR Měsíc vycházel vpodstatě po skončení fáze úplného zatmění (větší šanci ke spatření úplného zatmění měli v rámci sousedních států na Slovensku a v Polsku). Na obloze v době východu ztemnělého Měsíce ležela na západě planeta Venuše a na východě Jupiter. Samotný Měsíc ležel ve fotogenické oblasti souhvězdí Býka mezi otevřenými hvězdokupami Hyády, Plejády a M35 v Blížencích.

Neboť k zatmění došlo při východu Měsíce ještě za soumraku, nabídl se během něj zajímavý pohled. Za čistého vzduchu (na horách) se po západu Slunce na opačné straně oblohy začal zvedat poměrně výrazný zemský stín promítající se do naší atmosféry. Rozhraní mezi stínem a světlou oblohou se nazývá Venušin pás a bývá narůžověl0, neboť tam se rozptyluje světlo zapadajícího Slunce. Právě pod Venušiným pásem ležel potemnělý Měsíc, na nějž dopadal ten samý stín Země, akorát přes 350 tisíc kilometrů dál. Díky této kompozici jsme mohli zatmění pozorovat docela dobře už krátce po východu Měsíce, protože obloha v okolí potemnělého úplňku nad severovýchodním obzorem byla o dost tmavší než soumračná obloha na jihozápadě.

Kromě atmosférických jevů a fotogenického hvězdného okolí Měsíce jsme také bylo svědky optického klamu. Jak se Měsíc "plížil" nad obzorem tvořeným vzdálenými domy či lesy, zdál se nám abnormálně velký. Jak již bylo psáno, jde o optický klam, který je způsobený nucenou snahou našho mozku srovnávat vzdálené předměty s nepoměrně vzdálenějším Měsícem. Více o tomto zajímavém vjemu najdete v Prohlídce Měsíce pod správou Pavla Gabzdyla.

 

Průběh zatmění v České republice

Východ Měsíce (Praha) 16 hod 01 min SEČ
Konec úplného zatmění 15 hod 57 min 54 s SEČ
Konec částečného zatmění 17 hod 18 min 18 s SEČ
Konec polostínové fáze * 18 hod 31 min 42 s SEČ
* Tato fáze není očima pozorovatelná.

 

Animace průběhu zatmění (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský čas je třeba přičíst 1 hodinu. V České republice bude pozorovatelná poslední třetina úkazu - výstup Měsíce ze stínu. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

 

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

 

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 15. června 2011 (úplné) 28. listopadu 2012 (polostínové) »

 

Související a Doporučené odkazy:



O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Zatmění Měsíce 2011, Zatmění měsíce


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »