Související stránky k článku V pátek 16. září nastane polostínové zatmění Měsíce
V pondělí 11. listopadu 2019 se odehraje nad územím České republiky vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Uvidíme jej v první polovině svého průběhu, a to v odpoledních hodinách. Během úkazu se před Sluncem promítne jemu nejbližší planeta, která při bezpečném pozorování (s dalekohledem opatřeným filtrem, případně tzv. projekcí) bude vypadat jako malý tmavý kotouček postupně se přesouvající od levého okraje slunečního disku k jeho středu.
V pátek 27. července 2018 v pozdních večerních a nočních hodinách se Měsíc v úplňku ponoří na 1 hodinu a 43 minut do zemského stínu a získá zvláštní cihlově oranžové až rudé zabarvení. Za příznivého počasí tak lidé z Oceánie, Asie, Afriky a Evropy spatří vůbec nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století, delší nastane až 9. června 2123. Vzácný úkaz doplní ještě druhý unikátní jev – planeta Mars se v den zatmění ocitne v nejvýraznější opozici se Sluncem za posledních 15 let. Úplné zatmění se v Česku odehraje nízko nad jihovýchodním obzorem mezi 21:30 až 23:13 středoevropského letního času. K příležitosti úkazu vychází kniha Tajemná zatmění s předmluvou Jiřího Grygara.
Rok 2019 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. První z nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v pátek 4. ledna 2019 v časných ranních hodinách za bezměsíčné noci. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima ve 3:20 SEČ počty meteorů s frekvencí až 80 za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy takto příznivé podmínky až v roce 2022.
V letošním roce si můžeme mnout ruce zejména kvůli létu, kdy se sejde hned několik pozoruhodných a v některých případech nesmírně vzácných nebeských úkazů. Jedním z nich bude úplné zatmění Měsíce z 27. na 28. července, které bude bezpodmínečně nejdelší v tomto století. Úkaz je pro Čechy ještě o to zajímavější, že je součástí vzácné série 4 měsíčních zatmění, z nichž pouze jedno není z našeho území vidět (nastalo 31. ledna). Znovu se podobná situace, šťastná pro našince, odehraje až v letech 2028–2029!
Každoroční meteorický roj Geminidy má letos poměrně příznivé podmínky. Čas maxima sice vychází na páteční odpoledne 14. prosince ve 13:30 SEČ, ale vysokou aktivitu meteorů zaznamenáme v obou nocích kolem maxima. Pozorovat se vyplatí zejména 14. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Při pozorování v těchto hodinách nebude vůbec rušit Měsíc, který bude ve fázi okolo první čtvrti a zapadne ještě před půlnocí. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří nad českým nebem, daleko od měst produkujících výrazné světelné znečištění, až desítky meteorů v hodině.
Čtyři země, čtyři dobrodružství, čtyři příběhy a čtyři nezapomenutelné zážitky. Jedním ze snů pravděpodobně každého lovce zatmění je možnost uvidět, či ideálně úspěšně nafotografovat všechna zatmění, která v daném kalendářním roce proběhnou. Pochopitelně to není snadné, neboť nikdy se neodehrají zatmění tak, aby byla všechna vidět alespoň z části na jednom místě. A taky celý ten sen může zhatit počasí. No, s hrdostí i radostí mohu potvrdit, že můj šťastný je právě tento rok – spatřil a nafotografoval jsem je všechna a zároveň jedno z nich bylo mým druhým té samé zatměňové série SAROS po 18 letech...
O víkendu 1. a 2. dubna 2017 se na Hvězdárně a planetáriu Brno uskuteční 20. sjezd České astronomické společnosti. Kromě formálního sjezdového programu jako je především projednání zprávy o činnosti a volba nového Výkonného výboru bude tentokrát sjezd ve znamení jubilejního, stého roku od založení České astronomické společnosti. Spolu s hostitelskou Hvězdárnou a planetáriem Brno je připraven temný ohňostroj a slavnostní prvorepublikový ohňostroj či společenský večer ve stylu první republiky. Volbu čestných členů České astronomické společnosti přijedou podpořit také Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka, protože na čestné členství byl navržen také Jára Cimrman. Sjezdu se zúčastní také významní hosté.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2017 obdržel snímek „Zatmění nad hradem Helfštýn“, jehož autorem je Vlastimil Musil.
Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno, jestli vůbec na hradě někdo v tu dobu pobýval a zda hradní čeládka v okamžiku úkazu nespala spravedlivým spánkem posilněna medovinou a kořeněným vínem.
Rok 2017 nabízí příznivý návrat hned dvou výrazných komet objevených československými astronomy. Na přelomu ledna a února 2017 to byla kometa s označením 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, nyní se do období své nejlepší viditelnosti dostává kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Ta je momentálně viditelná malými triedry mimo prostředí měst a v následujících dnech bude ještě zjasňovat. V tomto roce má nejpříznivější návrat za posledních 200 let. Kometa je navíc známa svými nepředvídatelnými zjasněními, které souvisí s povrchovou aktivitou na jejím jádře.
V pondělí 7. srpna ve 20:10 SELČ nastane nezvyklý úplněk, který budeme moci sledovat při východu Měsíce. Náš kosmický soused bude v té době zároveň procházet okrajem zemského stínu a my budeme svědky částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby byl z pravého spodního okraje neostře „ukousnutý“. Maximální fáze zatmění nastane velmi nízko nad východojihovýchodním obzorem ve 20:20 SELČ, kdy se měsíční disk ponoří do stínu Země přibližně 25 procenty svého průměru. Úkaz bude velice fotogenický.
V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá „sněžný“. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takřka se jej dotkne, a na zhruba 40 minut tak budeme očima svědky výrazného polostínového, téměř částečného zatmění. Měsíc bude vypadat, jakoby jej někdo shora začadil černým kouřem. Úkaz bude možné také snadno fotografovat.
Ani jsme se nenadáli a rok 2016 je prakticky za námi. Nabídl několik, opravdu pěkných pohledů do nočního nebe, ale například na pozoruhodné úkazy spojené zejména s malými tělesy Sluneční soustavy byl poměrně chudý. Většina nejpěknějších meteorických rojů, vyjma srpnových Perseid, byla rušena Měsícem, na obloze nezazářila žádná výraznější kometa (kromě C/2013 US10 Catalina na počátku roku), ovšem alespoň nezklamali stálí planetkoví poutníci. A co dál? Pojďme se v krátkosti podívat na to, co nám připraví především meziplanetární hmota za nebeské podívané v nadcházejících dvanácti měsících, tedy v roce 2017. Bude oproti letošku nesporně bohatší. Vychutnáme si za dobrých podmínek aktivní meteorické roje, uvidíme (možná i očima) výraznější komety zvučných jmen, najdeme si jasné planetky a také se nám nabídnou dvě, možná meziplanetárním prachem ovlivněná, zatmění Měsíce! Takže pokud už teď máte po ruce kalendář na rok 2017, pojďte si s námi zakroužkovat ta nejzajímavější data.
Na pátek 27. ledna 1967 se chystá komplexní nácvik předstartovních operací první mise ambiciózního amerického programu Apollo. Během původně plánované 3,5 hodinové zkoušky má tříčlenná posádka Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee vyzkoušet velké množství předstartovních činností tak, jak jsou rozepsané pro skutečný start 21. února 1967. Ale od samého počátku nejde v ten den nic dobře. V kabině je cítit nepříjemný zápach, spojení s řídícím centrem i techniky před kabinou vypadává, jednotlivé aktivity trvají výrazně déle, než se počítalo. Až se najednou v 18 hodin a 31 minut místního času ozve z kabiny kosmické lodě Apollo zoufalý výkřik: „Je tady ošklivý oheň!“. Prudký požár v kabině naplněné čistým kyslíkem nedává posádce čas k téměř žádné akci. Po pouhých 18 sekundách od okamžiku prvního výkřiku se už z kabiny nikdo neozývá. Posádka je v bezvědomí a po několika dalších sekundách všichni tři kosmonauté umírají…
Viděli jste letošní úplné zatmění Měsíce? A zdál se vám zatmělý Měsíc o poznání tmavší než při jiných zatměních? Pak pro vás mám příjemnou zprávu. Váš zrak a paměť fungují skvěle! Z naměřených hodnot totiž vyplývá, že zatmělý Měsíc byl letos asi o 30 procent slabší než jindy. Co za tím vězí?
Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Hned první nich, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už v úterý 3. ledna 2017 za minimálního rušivého vlivu měsíčního svitu, který zapadne ještě před půlnocí. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima, v noci z 3. na 4. ledna 2017, až 60 meteorů za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy příznivé podmínky až v roce 2019.
V březnu/dubnu tohoto roku se odehrála poměrně nezvyklá situace - 20. března jsme byli svědky zatmění Slunce viditelného jako úplné v Severním moři a o dva týdny později jste mohli prostřednitvím online přenosu na Astro.cz sledovat "tichomořské" úplné zatmění Měsíce. Není obvyklé, že by se na světě v průběhu jedné lunace (jednoho oběhu Měsíce kolem Slunce) odehrála hned dvě úplná zatmění. Zpravidla je jedno ze zatmění nevýrazné (měsíční polostínové či částečné, sluneční částečné) a druhé naopak opravdu výrazné. Čím to je? Jak často vlastně takovouto situaci můžeme zažít? A kdy se jí dočkáme znovu?
Mezinárodní služba rotace Země (IERS) ve svém Bulletinu C zveřejnila ustanovení přestupné sekundy na rok 2016 a 2017. Po sedmadvacáté od jejího zavedení v roce 1972 se tak v jeden okamžik najednou posune na celém světě čas o jednu sekundu. V Česku tak bude v noci ze 31. prosince 2016 na 1. ledna 2017 po 0:59:59 SEČ vložena jedna sekunda navíc. Na místech nultého poledníku – tedy v greenwichském čase – bude sekunda vložena právě před začátkem nového roku 2017 a lidé budou muset do odpočtu k ohňostroji jednu sekundu přidat. Sekunda se zavádí zejména kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. Výzvou pro fajnšmekry bude na automaticky seřizovaných přístrojích, ukazujících světový čas, si přestupnou sekundu vyfotografovat spolu se silvestrovským datem.
Mnoho let jsem byl navyklý sáhnout do poličky a čerpat informace o blízkých zatměních na našem území z tenké, ale praktické a záslužné brožury Františka Martinka. A říkal jsem si, jak je to úžasné, že je tam přehled až do roku 2012. A přišlo to nečekaně rychle, rok 2012 skončil a najednou nic – bylo potřeba hledat jinde. A bylo kde najít, dokonce i v českém prostředí. Právě tady, na Astro.cz. Postupně se zde rozrostl přehled zatmění až do roku 2060. Tak si zase říkám, to je úžasné, na jak dlouho dopředu to je. Ale to není všechno. Nyní vychází kniha Tajemná zatmění, kterou napsal právě vedoucí redaktor Astro.cz, Petr Horálek.
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2016 prof. RNDr. Zdeňka Mikuláška, CSc. z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, a to zejména za své celoživotní výsledky na poli výzkumu proměnných hvězd. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 13. 12. 2016 v 17:00 v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3. Poté bude přednesena laureátská přednáška na téma „Fenomenologické modelování periodicky proměnných hvězd“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je vstup volný.
V sobotu 4. dubna 2015 se nad územím Pacifiku včetně západní poloviny USA, Austrálie, Nového Zélandu či východní Asie a Indonésie odehraje barvité představení – úplné zatmění Měsíce. Půjde zároveň o nejkratší zatmění svého druhu v tomto století vůbec; Měsíc setrvá v plném zemském stínu necelých 5 minut! Ačkoliv se na našem území nebudeme moci kochat ani částí úkazu, netřeba zoufat. Díky viditelnosti z USA nebo Austrálie je připraveno hned několik živých internetových přenosů. Pustit si je budeme moci odpoledne mezi 12. a 16. hodinou našeho letního času. Maximální fáze pak připadá na 14 hodin přesně. Takže nohy do sedačky a pěknou (byť jen zprostředkovanou) podívanou!
