Související stránky k článku Vesmírná videa: říjen 2012
Září přineslo černý den kosmonautiky, naštěstí bez obětí na životech. Situace se však rychle ustálila a v říjnu už jsme tu měli události z kosmonautiky opět jednu za druhou a tentokrát už prakticky bez problémů. Neúspěchy, jak už to bývá, jsou střídány úspěchy. Začátek září tak přinesl i jednu naprosto úžasnou zprávu, že se na poslední chvíli podařilo najít modul Philae na kometě 67P. Konec září patřil naopak dosednutí samotné Rosetty na kometě. V září jsme se dočkali také startu dalšího průzkumníku asteroidů OSIRIS-REx. Další zajímavosti přináší také Cassini od Saturnova měsíce Titanu. Ohlédnutí za opozicí Marsu přinesl astrofotograf Damian Peach. Kosmonautika přinesla i další zajmavost. Ohlédneme se za zpomalenými záběry testu boosteru SLS. Podíváme se na čínské úspěchy, misi Juno, plány SpaceX na kolonizaci Marsu a konečně i evropskou misi ExoMars 2016. Na úplný závěr tu pak máme halloweenský blízkozemní asteroid s měsíčkem a noční time-lapse z Jeseníků.
Trojice satelitů studujících magnetické pole Země spolehlivě odhalila detaily magnetického pole vytvářeného oceánskými proudy. Čtyři roky shromažďovaly data družice systému Swarm vypuštěné Evropskou kosmickou agenturou ESA, které jsou určeny k mapování magnetického pole Země z nízké polární oběžné dráhy. Přispěly tak ke zmapování tohoto „druhého“ magnetického pole, které nám může například pomoci vypracovat lepší modely týkající se globálního oteplování.
Začátkem července jsme se dočkali nové oběžnice Jupiteru, ale první zajímavá data přinesla sonda Juno až na sklonku srpna. Pokračují přípravy dalekohledu JWST a chystá se také sonda OSIRIS-REx k asteroidu. V červenci se ještě několikrát objevila noční svítící oblaka. Večerní obloha patřila planetám. Proběhlo množství zajímavých startů i přistání raket a kosmických lodí. Čína pokročila s dokončením největšího radioteleskopu. Blíží se konec mise Rosetty. Nové objevy máme také ve světě trpasličích planet a u nejbližší hvězdy Proximy. To a některé další události přiblíží další díl našeho seriálu.
Skupina astronomů pod vedením Andrease Kocha z Lancaster University, U. K. prováděla v poslední době detailní výzkum obsahu chemických prvků v nedávno objevené hvězdokupě Gaia 1. Na obloze se nachází v blízkosti jasné hvězdy Sírius. Výsledky výzkumu publikované 12. září 2017 na arXiv.org poskytly nový pohled na podstatu této nově objevené hvězdokupy.
Uplynulé období bylo ve znamení napjatého očekávání příletu Juno k Jupiteru, podíváme se v úvodu podrobně na její misi. K dalšímu výročí (55 let) startu Jurije Gagarina do kosmu připravil Roskosmos pěkný souhrn dobývání kosmu. SpaceX pokračovala s úspěšnými i méně úspěšnými pokusy o přistání na mořské plošině. Hlavní astronomickou událostí roku byl přechod Merkuru přes Slunce. V Los Angeles bylo opět rušno, převážela se palivová nádrž k raketoplánu. Dalekohled Jamese Webba je opět blíže svému dokončení. Viděli jsme test nové čínské rakety, urychlovacího bloku rakety SLS a start nejsilnější současné rakety Delta IV Heavy. Blue origin předvedla v přímém přenosu svoji raketu New Shepard při čtvrtém balistickém skoku. Americkou Arizonu ozářil jasný bolid. Chandra ukazuje, jak se rozpíná mlhovina po výbuchu supernovy. Přistání Sojuzu z ISS vtipně oslavila jedna britská restaurace. Podíváme se i na povrch Marsu a do pouště Atacama v Chile.
Závěrečný díl našeho povídání o zajímavostech z konference EWASS 2017 je zde. V první části tohoto dílu si povíme o současných i budoucích misích Evropské vesmírné agentury. Dále si připomeneme historii a přístrojové vybavení Evropské jižní observatoře. Nechybí ani připomínka, že součástí ESO je i Česká republika. Pochopitelně se dotkneme i nejbližší budoucnosti a vylepšení dalekohledů. Pojem astronomická kybernetika, kterým naše ohlédnutí za konferencí ukončíme, je obor úzce spjatý s astronomickým bádáním, protože bez numerických simulací a počítačového zpracování obrovského množství dat se jak současný, tak především budoucí astronomický výzkum neobejde.
Březen a duben 2016 přinesl poměrně vyváženou mozaiku obdivuhodných objevů a zážitků v astronomii i kosmonautice. Pokusíme se nahlédnout pomocí videa na některé z nich. Nechybí tedy přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na moři, nebo třetí let rakety New Shepard. Ceres očima Dawn nám zprostředkoval seriál na našem webu. U Marsu letos očekáváme výročí 15 let oběžnice Odyssey a máme za sebou 10 let MRO. Nabídneme rovněž projížďku po Marsu a ohlédnutí za startem ExoMars 2016. Zajímavý pohled na stín Měsíce z letadla následuje unikátní nález velkého meteoritu díky předpovědi týmu dr. Spurného. Pohled na extrémně vzdálenou galaxii doplňuje fotometrie právě vybuchující supernovy. Z kosmonautiky se ohlédneme ještě za návratem dlouhodobé mise na ISS, potom za stavbou kosmodromu na dálném východě a také si prohlédneme test malé kosmické sondy našich sousedů. Úplný závěr bude patřit umění.
Bude to vyžadovat více než šest let přípravy. Avšak pokud budou dlouho očekávané stopy života na Europě nalezeny, nově navrhované spojení americko-evropské cesty k tajemnému měsíci planety Jupiter bude stát za to. Plán s názvem „Joint Europa Mission“ (společná mise k Europě) byl představen 24. dubna 2017 ve Vídni (Rakousko) na výročním zasedání European Geoscience Union. Jestliže se na tom obě organizace dohodnou a NASA a Evropská kosmická agentura ESA spojí své síly k uskutečnění plánované mise, její start by mohl být realizován kolem roku 2025.
V pokračování našeho seriálu se podíváme na zajímavá videa, která nabídly internetové stránky na začátku letošního roku. Přelom roků je ve znamení úspěchů soukromých amerických firem. Brzy se k Marsu vydá evropsko-ruská sonda. Dalekohled JWST už má kompletní primární zrcadlo. Byly detekovány gravitační vlny a začala mise průzkumníka budoucího detektoru vln ve vesmíru. Je libo trochu kávy? Jak se vaří na ISS? A jak bychom mohli dopravit vzorky z Marsu? Čína nabídla snímky z Chang'e 3. Závěr patří netradičně také tomu nejlepšímu z konce roku 2015.
Náročné požadavky na elektrický, magnetický a pohonný systém, drsná radiace a přesná planetární navigace jsou jen některé z kritických záležitostí, které musely být splněny, než bylo vše připraveno, aby se meziplanetární sonda Evropské kosmické agentury ESA s názvem Jupiter Icy Moons Explorer – JUICE – mohla přesunout z rýsovacího prkna a začít její výroba. Start sondy je naplánován na rok 2022, přílet k Jupiteru se uskuteční v roce 2029.
Také měsíce zaří a říjen přinesly řadu zajímavých událostí v astronomii a kosmonautice. Naše videohlédnutí se podívá, byť poněkud opožděně, na dění v okolí Země, Pluta i dalších malých těles. Opět se podíváme také na Mars a na dění na Slunci. Hlavní astronomickou událostí tohoto období bylo zatmění Měsíce a zajímavý byl také průlet velké planetky nedaleko od Země. Říjen končil zábleskem jasného bolidu, ale to už je spíše listopadová písnička.
Vyvrcholení mise ExoMars 2016 je tu. Dnes, ve středu 19. října, má zkušební modul EDM (Schiaparelli) provést přistávací manévr na povrchu Marsu. Kromě toho se má na oběžnou dráhu planety dostat oběžný modul TGO (Trace Gas Orbiter). V článku najdete nejdůležitější informace k samotnému průběhu přistání a poté i aktuální příspěvky o stavu obou částí této evropské mise, která je předskokanem chystaného vozítka ExoMars 2020.
Aktualizace 21. 10.
Léto, asi nejparnější v našem životě, je za námi. Věříme, že jste si ho užili a nyní už se můžeme v klidu vrátit k nejzajímavějším událostem pohledem videokamer a animací.
5. září vyšla na světlo světa úžasná novina o objevu modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Od jeho nešťastného přistání v listopadu 2014, kdy zůstal zaklíněn někde mezi skalisky, kladli jsme si tuto základní otázku – „Kde se nachází Philae. A najdeme jej vůbec?“ Určité představy o jeho poloze jsme měli. Díky rádiovému signálu mezi ním a Rosettou se podařilo poměrně přesně určit místo na povrchu, ale pouze v rozmezí desítek až stovek metrů. Samotný detailní snímek nebyl tak úplně náhodně pořízený. Jisté náznaky, kde se Philae nachází, byly zveřejněny už dříve, ovšem tito kandidáti, na kterých mohl být modul vyfotografován, museli počkat na definitivní potvrzení až do zmíněného začátku září. Chtělo to trpělivost a trochu toho štěstí. Přitom dřívější data ho vlastně také ukázala. Pojďme se podívat na příběh, který nám vypráví Laurence O'Rourke, který vedl kampaň vedoucí k nalezení Philae.
Se začátkem letních měsíců tu máme ohlédnutí za zajímavými příběhy, jak nám je v květnu a červnu 2015 nabízely různé videoportály. Velmi působivé byly v tomto období velké sluneční skvrny, erupční aktivita v nich i polární záře na Zemi. Průzkum sluneční soustavy nabízí nové snímky trpasličích planet Pluta a Ceres. Na kometě 67P se probudil modul Philae, ale kde se vlastně nachází? SpaceX zaznamenala úspěšný test lodi Fragon V2 i havárii nosné rakety Falcon 9. Závěr patří sondě chystající se na Mars, zajímavostem kolem ISS a krásným horám na Slovensku.
Pomalu se to blíží. Po více než dvou letech získávání cenných fotografických i vědeckých dat se sonda Rosetta obíhající kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko chystá na sestup na její povrch. Ten by měl proběhnout v pátek 30. září.
Další díl našeho seriálu je tradičně věnován astronomii i kosmonautice. Videa nás zavedou ke kometě a Merkuru. Ohlédneme se za úžasným nebeským divadlem v podobě zatmění Slunce. V kosmonautice nahlédneme do příprav rakety Sojuz, testu nové soukromé rakety a kosmické lodi společnosti Blue Origin a dalšímu pokusu o přistání prvního stupně rakety Falcon 9.
Evropská kosmická agentura už v minulosti dokázala velké věci a o tom, že patří mezi špičkové kosmické agentury světa už asi nepochybuje vůbec nikdo. Nás může těšit, že jsme jejími členy a proto jsou pro nás její úspěchy ještě o něco cennější. ESA má na svém kontě například rekord v nejvzdálenějším přistání od Země (pouzdro Huygens na saturnově měsíci Titan), první oběžnici jádra komety (sonda Rosetta u komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko), nebo první měkké přistání na kometě (pouzdro Philae). Kdo by si myslel, že Evropa už nic zajímavého nechystá, ten by se mýlil. Dnešní článek Vám představí pět evropských projektů, na které se opravdu vyplatí počkat.
Seriál se přehoupl do dalšího roku a událo se toho tolik nového, že je z čeho vybírat. V dnešním přehledu uvidíte například krásné pohledy na kometu Lovejoy a planetu Saturn, zajímavé záběry kosmických raket a testy nových technologií. V dalších ukázkách se opět zadíváme na Rudou planetu, naši a další zajímavé hvězdy. Z kosmonautiky vybíráme ještě překrásný start rakety Proton a úžasný odlet lodi ATV od ISS. Závěr musí patřit temné obloze, máme ji přece tak rádi.
Chceš vyhrát cestu na kosmodrom Kourou či stáž v ESA? Tak neváhej a přihlas do 15. ledna 2016 svůj nápad z kosmonautiky jako studentský projekt do soutěže Odysseus. Soutěž Odysseus, financovaná Evropskou unií z programu Horizont 2020, si klade za cíl inspirovat mladé lidi z celé Evropy k zapojení do výzkumu vesmíru a nabízí šanci ukázat znalosti v širokém spektru témat spojených s vesmírem, od družic a kosmických sond až k astrobiologii a meziplanetárnímu cestování.
