Nikdo nevěděl, že před 2000 lety byly technologie, které umožňovaly postavit takový přístroj. Antikythera se nyní všeobecně uznává jako první počítač. Tento přístroj byl nalezen na dně moře v rozpadlé řecké lodi a jeho složitost si vyžádala celá desetiletí jeho studia a i dnes některé jeho...
Co je to? Našlo se to na dně moře na palubě starověké řecké lidi. Zřejmá složitost vyvolala desetiletí studií, i když některé funkce zůstávají stále neznámé. Rentgenové snímky tohoto zařízení potvrdily podstatu přístroje antikythera a pomohly objevit několik překvapivých funkcí. Přístroj...
Nikdo nevěděl, že před 2000 lety byly technologie, které umožňovaly postavit takový přístroj. Antikythera se nyní všeobecně uznává jako první počítač. Tento přístroj byl nalezen na dně moře v rozpadlé řecké lodi a jeho složitost si vyžádala celá desetiletí jeho studia a i dnes některé jeho...
Co je to? Našlo se to na dně moře na palubě starověké řecké lidi. Zřejmá složitost vyvolala desetiletí studií, i když některé funkce zůstávají stále neznámé. Rentgenové snímky tohoto zařízení potvrdily podstatu přístroje antikythera a pomohly objevit několik překvapivých funkcí. Přístroj...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
