Tři tisíce světelných roků daleko odvrhuje umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko (NGC 6543), jednu z nejsložitějších známých planetárních mlhovin. Mlhovina Kočičí oko měří půl světelného roku a má tak složité rysy, že...
Tři tisíce světelných roků daleko odvrhuje umírající hvězda obálky zářícího plynu. Tento snímek z Hubblova kosmického dalekohledu ukazuje mlhovinu Kočičí oko (NGC 6543), jednu z nejsložitějších známých planetárních mlhovin. Mlhovina Kočičí oko měří půl světelného roku a má tak složité rysy, že...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
