Co se to děje s tím mrakem? Ledové krystalky ve vzdáleném mraku typu cirrus působí jako malé plovoucí hranoly. Rovnoběžně s obzorem je vidět cirkumhorizontální oblouk, pro svůj plamenný vzhled neformálně známý jako ohnivá duha. Aby bylo možné vidět cirkumhorizontální oblouk, tak Slunce musí být...
Proč by měly mít mraky různé barvy? Zde jsou důvodem ledové krystaly, které ve vzdálených mračnech typu cirrus působí jako malé vznášející se hranoly. Cirkumhorizontální oblouk, někdy známý jako ohnivá duha pro svůj plameni podobný vzhled, probíhá rovnoběžně s obzorem. Aby mohl být ...
Co se to děje s tím mrakem? Ledové krystalky ve vzdáleném mraku typu cirrus působí jako malé plovoucí hranoly. Rovnoběžně s obzorem je vidět cirkumhorizontální oblouk, pro svůj plamenný vzhled neformálně známý jako ohnivá duha. Aby bylo možné vidět cirkumhorizontální oblouk, tak Slunce musí být...
Proč by měly mít mraky různé barvy? Zde jsou důvodem ledové krystaly, které ve vzdálených mračnech typu cirrus působí jako malé vznášející se hranoly. Cirkumhorizontální oblouk, někdy známý jako ohnivá duha pro svůj plameni podobný vzhled, probíhá rovnoběžně s obzorem. Aby mohl být ...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již
