Mohla by se Malá mořská víla proměnit v hvězdný prach místo v mořskou pěnu? V této krásné mlhovině by se to tak mohlo zdát. Snímek ukazuje mlhovinu Malá mořská víla, známou také jako mlhovina Mermaid nebo Betta Fish, která je součástí zbytku supernovy G296.5+10.0 . Modrá barva, kterou zde...
Co se děje uvnitř této neobvyklé mlhoviny? Planetární mlhovina Tc 1, kterou zde do skvělých podrobností zachytil Kosmický dalekohled Jamese Webba, je místem na nebi, kde byly v roce 2010 poprvé identifikovány buckminsterfullereny. Buckminsterfullereny, neboli buckyho koule, jsou molekuly s 60...
Co vidíte v této křišťálové kouli? Na snímku je NGC 1514, známá jako mlhovina Křišťálová koule, pozorovaná dalekohledem Gemini North na Maunakea na Havaji. NGC 1514 je od nás 1500 světelných roků daleko a objevil ji v roce 1790 William Herschel. Tato planetární mlhovina vzniká, když se hvězda...
Tato velká krásná spirála září v rentgenovém světle. Je asi dvacetkrát větší než naše Galaxie. Patří do kupy galaxií Abell 2029 vzdálené jednu miliardu světelných roků. (Chcete-li vidět pouze galaxie, najeďte kurzorem na obrázek nebo následujte tento odkaz). Kupy galaxií jsou největší...
Přemýšleli jste někdy o surfování v cizím světě? Nyní můžeme hledání dokonalé vlny rozšířit ze Země i na zbytek sluneční soustavy a za její hranice. Vědci vyvinuli nový model pro simulaci vln na jiných planetách. Titan je jedním z 274 potvrzených měsíců Saturnu a je jediným objektem ve sluneční...
Zatímco posádka Artemis II tento týden putovala k Měsíci, očekávalo se, že se kometa C/2026 A1 (MAPS) v pondělí nejvíce přiblíží ke Slunci. V tu chvíli by se kometa a Slunce přiblížily na méně než polovinu vzdálenosti, která dělí Zemi a Měsíc. Na videu je vidět, jak se kometa vrhá ke Slunci...
Mohla by se Malá mořská víla proměnit v hvězdný prach místo v mořskou pěnu? V této krásné mlhovině by se to tak mohlo zdát. Snímek ukazuje mlhovinu Malá mořská víla, známou také jako mlhovina Mermaid nebo Betta Fish, která je součástí zbytku supernovy G296.5+10.0 . Modrá barva, kterou zde...
Co se děje uvnitř této neobvyklé mlhoviny? Planetární mlhovina Tc 1, kterou zde do skvělých podrobností zachytil Kosmický dalekohled Jamese Webba, je místem na nebi, kde byly v roce 2010 poprvé identifikovány buckminsterfullereny. Buckminsterfullereny, neboli buckyho koule, jsou molekuly s 60...
Co vidíte v této křišťálové kouli? Na snímku je NGC 1514, známá jako mlhovina Křišťálová koule, pozorovaná dalekohledem Gemini North na Maunakea na Havaji. NGC 1514 je od nás 1500 světelných roků daleko a objevil ji v roce 1790 William Herschel. Tato planetární mlhovina vzniká, když se hvězda...
Tato velká krásná spirála září v rentgenovém světle. Je asi dvacetkrát větší než naše Galaxie. Patří do kupy galaxií Abell 2029 vzdálené jednu miliardu světelných roků. (Chcete-li vidět pouze galaxie, najeďte kurzorem na obrázek nebo následujte tento odkaz). Kupy galaxií jsou největší...
Přemýšleli jste někdy o surfování v cizím světě? Nyní můžeme hledání dokonalé vlny rozšířit ze Země i na zbytek sluneční soustavy a za její hranice. Vědci vyvinuli nový model pro simulaci vln na jiných planetách. Titan je jedním z 274 potvrzených měsíců Saturnu a je jediným objektem ve sluneční...
Zatímco posádka Artemis II tento týden putovala k Měsíci, očekávalo se, že se kometa C/2026 A1 (MAPS) v pondělí nejvíce přiblíží ke Slunci. V tu chvíli by se kometa a Slunce přiblížily na méně než polovinu vzdálenosti, která dělí Zemi a Měsíc. Na videu je vidět, jak se kometa vrhá ke Slunci...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
