Velmi slabá planetární mlhovina Abell 7 je od nás vzdálená asi 1800 světelných let. Na obloze planety Země leží jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus). Na tomto hlubokém teleskopickém snímku pózuje s rozptýlenými hvězdami Mléčné dráhy a ukazuje svůj obecně jednoduchý kulový tvar o průměru asi 8...
Velmi slabá planetární mlhovina Abell 7 je od nás ve vzdálenosti asi 1800 světelných roků. Na obloze planety Země leží jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus). Obklopena hvězdami Mléčné dráhy a v blízkosti přímého dohledu na vzdálené galaxie v pozadí se na tomto hlubokém teleskopickém snímku...
Velice slabá planetární mlhovina Abell 7 se na pozemské obloze nachází jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus) ve vzdálenosti asi 1800 světelných roků. Kolem ní jsou hvězdy Mléčné dráhy, za ní jsou vzdálené galaxie pozadí a na tomto hloubkovém teleskopickém snímku se rýsuje...
Velmi slabá planetární mlhovina Abell 7 je od nás vzdálená asi 1800 světelných let. Na obloze planety Země leží jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus). Na tomto hlubokém teleskopickém snímku pózuje s rozptýlenými hvězdami Mléčné dráhy a ukazuje svůj obecně jednoduchý kulový tvar o průměru asi 8...
Velmi slabá planetární mlhovina Abell 7 je od nás ve vzdálenosti asi 1800 světelných roků. Na obloze planety Země leží jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus). Obklopena hvězdami Mléčné dráhy a v blízkosti přímého dohledu na vzdálené galaxie v pozadí se na tomto hlubokém teleskopickém snímku...
Velice slabá planetární mlhovina Abell 7 se na pozemské obloze nachází jižně od Orionu v souhvězdí Zajíce (Lepus) ve vzdálenosti asi 1800 světelných roků. Kolem ní jsou hvězdy Mléčné dráhy, za ní jsou vzdálené galaxie pozadí a na tomto hloubkovém teleskopickém snímku se rýsuje...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
