Na každé obloze jednotlivých ročních období si astronomové vykreslili nějaký základní orientační obrazec tvořený nejjasnějšími hvězdami. Známe tak jarní (Regulus, Arcturus, Spica) i letní trojúhelník (Vega, Deneb, Atair), nejpočetnější je pak blyštivý zimní mnohoúhelník, který zahrnuje hned sedm...
Přednáška - Podzimní souhvězdí
Astronomie Chomutov zve zájemce o astronomii ve čtvrtek 10. srpna 2017 od 17:00 hodin do muzea v Chomutově na přednášku o letních souhvězdích.
Štír v Mléčně dráze.Autor: David Malin Vztah mezi astronomií a zoologií je sice značně volný, nicméně v jedné oblasti je výrazný. Jedná se o názvy souhvězdí. Z 88 souhvězdí (dříve jich bylo podstatně více) jich 59 označuje živé objekty, z nich 17 osoby a z těchto je 9 osob bájných. Ostatní živé...
Jaká jsou právě vidět? Mapky vyobrazují stav současného nebe (celooblohový pohled a detail) pro 50° severní šířky a 15° západní délky. Pohybovat pohledem můžete uchycením pole myší. Vyznačena jsou právě viditelná souhvězdí, objekty Sluneční soustavy a ekliptika (červená linie). Mapy jsou...
Na každé obloze jednotlivých ročních období si astronomové vykreslili nějaký základní orientační obrazec tvořený nejjasnějšími hvězdami. Známe tak jarní (Regulus, Arcturus, Spica) i letní trojúhelník (Vega, Deneb, Atair), nejpočetnější je pak blyštivý zimní mnohoúhelník, který zahrnuje hned sedm...
Přednáška - Podzimní souhvězdí
Astronomie Chomutov zve zájemce o astronomii ve čtvrtek 10. srpna 2017 od 17:00 hodin do muzea v Chomutově na přednášku o letních souhvězdích.
Štír v Mléčně dráze.Autor: David Malin Vztah mezi astronomií a zoologií je sice značně volný, nicméně v jedné oblasti je výrazný. Jedná se o názvy souhvězdí. Z 88 souhvězdí (dříve jich bylo podstatně více) jich 59 označuje živé objekty, z nich 17 osoby a z těchto je 9 osob bájných. Ostatní živé...
Jaká jsou právě vidět? Mapky vyobrazují stav současného nebe (celooblohový pohled a detail) pro 50° severní šířky a 15° západní délky. Pohybovat pohledem můžete uchycením pole myší. Vyznačena jsou právě viditelná souhvězdí, objekty Sluneční soustavy a ekliptika (červená linie). Mapy jsou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.
