Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Pavel Cagaš

Pavel Cagaš

Portrét: Pavel Cagaš
Portrét: Pavel Cagaš

Rok narození : 1966

ccd.mii.cz, www.zas.cz/ccd

Astrofotograf roku 2011

Cena Zdeňka Kvíze 2016

Poprvé se podíval dalekohledem na noční oblohu kdysi na základní škole. Kamarád ze sousedství tehdy přinesl malý monar Meopta 20x50 a namířil jej na Měsíc. Namísto "skvrnité koule", jak ji znali z pohledu pouhým okem, se jim před očima objevil fascinující svět s krátery a pohořími vrhajícími dlouhé stíny a Pavlovi se až zatajil dech. Tímto dalekohledem šla "objevit" kulová hvězdokupa M13 v Herkulovi, pouhým okem neviditelná, velká galaxie M31 v Andromedě a řada dalších objektů.

Ke konci roku 1977 začal Pavel chodit do astronomického kroužku na hvězdárnu ve Zlíně. Při jednom z prvních jasných večerů roku 1978 tam pozorovali Jupiter a Saturn zrcadlovým dalekohledem hvězdárny o průměru 27 cm. Planety se v dalekohledu změnily z pouhých jasných bodů na obloze na koule plující v prostoru s pásy oblačnosti a rodinami satelitů a prstence Saturnu vytvářely spolu s planetou hru stínů. A opět se jim nad tím tajil dech.

O pár let později, po hodinové, ručně pointované expozici pole v Panně hledal Pavel Cagaš na negativu quasar 3C273. Světlo staré 2 miliardy let skutečně zanechalo na políčku Fomapanu 400 stopu a snímek quasaru tehdy otiskla i Říše hvězd. Při návratu Halleyovy komety v roce 1986 ji zkoušel fotografovat také. Ne příliš jasná kometa neměla mnoho šancí prosadit se na přesvětlené zlínské obloze, zvláště když na místo laborování s křivkami v programech pro editování obrazů bylo potřeba laborovat s expoziční dobou ultra-tvrdého papíru v temné komoře. Halleyova kometa ale také byla jeden z astronomických objektů zachycených CCD kamerou. Už v říjnu 1982 nalezl ještě holé jádro komety ve vzdálenosti 1,6 miliardy kilometrů dalekohled na hoře Mt. Palomar se zrcadlem o průměru 5 metrů. Zkratka CCD se sice začala zabydlovat v článcích o nových astronomických objevech, pro amatéry ale ještě dlouho zůstala synonymem pro detektor světla zcela nedostupný, vyhrazený profesionálním observatořím.

První amatérské CCD kamery ST-4 a LynxxPC s CCD čipy TC211 (s rozlišením 192x160 bodů), recenzované v časopisech Sky & Telescope a Astronomy na konci roku 1990, Pavlovi Cagašovi připadaly jako snová zařízení. CCD sice přestala být zkratka pro zařízení zcela nedostupné amatérským astronomům, stále to ale platilo hlavně pro amatéry na druhé straně čerstvě spadlé železné opony. Až po několika letech se podařilo skupině astronomů ze Zlína koupit z USA kameru Pixel 211 se stejným CCD čipem a začít s ní pozorovat. Kropenaté, neuvěřitelně malé obrázky objektů hlubokého vesmíru byly vpravdě fascinující. Na monitoru viděli něco, co okem neměli šanci spatřit – Koňskou hlavu, spirální ramena blízkých galaxií, planetku Hermione míjející mlhovinu Helix,...

Další kamera s podstatně větším CCD detektorem TC245 už byla vyrobena zde a předznamenala další vývoj snažení Pavla Cagaše – počínaje snahou vyvinout dostupnou amatérskou CCD kameru, tehdy iniciovanou Lenkou Kotkovou z Ondřejova, až po vývoj a výrobu profesionálních chlazených CCD kamer pro vědecké aplikace i astrofotografii. Fotografie (včetně snímků zaslaných do ČAM) tedy začaly vznikat jako „vedlejší produkt“ testování vyvíjených a vyráběných CCD kamer. Ovšem kouzlo astronomické fotografie je mocné a kdo je jednou okusil, nemusí se ho už zbavit.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Galaxie M 81 Autor: Pavel Cagaš a Kamil Hornoch
Galaxie M 81
Autor: Pavel Cagaš a Kamil Hornoch
Galaxie NGC7331. Autor: Pavel Cagaš
Galaxie NGC7331.
Autor: Pavel Cagaš
Mlhovina M 1. Autor: Pavel a Petr Cagašovi a Václav Přibík
Mlhovina M 1.
Autor: Pavel a Petr Cagašovi a Václav Přibík
Mlhovina M 16. Autor: Pavel a Petr Cagašovi
Mlhovina M 16.
Autor: Pavel a Petr Cagašovi

Astrofotograf roku 2011

11. ledna roku 2012 se ve Slunečním oddělení Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. v Ondřejově sešla porota astrofotografické soutěže "Česká astrofotografie měsíce". Již poosmé ji čekal opravdu nelehký úkol - vybrat "Astrofotografa roku 2011". Technická kvalita fotografií, různorodost témat, originalita i "umělecký dojem" zamíchal názory porotců. I když se v diskuzi postupně vyhranilo několik horkých kandidátů, stejně se nakonec volba odehrála ve třech kolech, při nichž si všichni kandidáti postupně úplně vyměnili pozice. Ovšem poslední třetí kolo rozhodlo.

Volbou poroty získali tentokrát titul hned dva fotografové, kteří se podíleli na vzniku snímku "Proměnný vesmír". Ocenění však nedostali pouze za tento úchvatný pohled do světa proměnných hvězd, ale i za další snímky nejen hvězd "měnlivých". Nositeli titulu "Astrofotograf roku 2011" jsou tedy pánové Pavel Cagaš a Václav Přibík.

Snímek, který oba autory nakonec vynesl na piedestal nejvyšší, opravdu obsahuje nejméně třicet nových, do listopadu roku 2011 neznámých proměnných hvězd. A nejen to. Přináší nám i první pohled do jejich soukromí, informaci o druhu a příčinách jejich proměnnosti. A navíc nám všem přinesl ještě jedno závažné poselství. Zjišťujeme, že astronomie stále ještě není pouze doménou obřích teleskopů, družic na oběžné dráze či superrychlých automatizovaných přehlídek oblohy. Stále ještě zůstávají oblasti, kde i zapálený zájemce o astronomii s menším dalekohledem může ze zahrady rodinného domku přispět svým střípkem k poznání tajemství vesmíru. Jednou z nich jsou právě proměnné hvězdy.

Pozorování hvězd "měnlivých" není jistě záležitostí jednoduchou, to se ostatně se snímáním oblohy vůbec neslučuje. Ovšem tradice jejich sledování v českých a slovenských končinách má hluboké kořeny, skrze něž prorůstá až do vrcholků "proměnnářských" korun. Jedním z nich je i "Sekce proměnných hvězd a exoplanet" České astronomické společnosti. Nejenže je studnicí moudrosti pro začínající pozorovatele, ale její webovský portál se specializovanými aplikacemi je vstupní branou i pro zkušené pozorovatele z celého světa. I jména "Astrofotografů roku 2011" včetně jejich pozorování v databázi sekce nalezneme.

Porota "České astrofotografie měsíce" by za celou astronomickou komunitu Pavlu Cagašovi a Václavu Přibíkovi ráda vyjádřila své poděkování a popřála mnoho dalších podobných úspěchů. Podrobnosti o tomto snímku, který porotu přesvědčil o prvenství roku 2011, najdete v popisu prosincového kola soutěže ČAM.

Cena Zdeňka Kvíze za rok 2016

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2016 Ing. Pavla Cagaše za jeho přínos v oboru proměnných hvězd. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 16. dubna  2016 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.

Zlínskou hvězdárnu začal navštěvovat v roce 1977. Mezi jeho zájmy patřilo i objevovat náročnější zákoutí astrofotografie, jako např. kvasar 3C273 nebo gravitačně zdvojený Q0957+561 snímané na klasický fotografický materiál. Patřil mezi skupinu zlínských astronomů, kterým se podařilo získat v roce 1995 CCD kameru Pixel 211 s rozlišením 192 x 160 bodů, kterou začal pořizovat první digitální snímky oblohy (mlhovina Helix s planetkou Hermione, Koňská hlava) Jelikož brzy přestala morálně dostačovat, rozhodl se pro konstrukci vlastní kamery s čipem TI TC254. Tato byla ve Zlíně také několik let úspěšně používána, ale opět se projevil perfekcionismus Pavla Cagaše, který ho hnal do stále dokonalejších konstrukcí - nejen s lepšími čipy Kodak KAF, ale i s integrovanou závěrkou, dokonalejší regulací chlazení, filtrovým kolem atd. S novou kamerou s čipem KAF1603 přišly i první pozorovací úspěchy: historicky druhá česká detekce přechodu exoplanety XO-1 v roce 2006 či objev dvou extragalaktických nov v galaxii M81 o rok později (jedna byla o několik dnů později pozorována i Keckovým dalekohledem).

Jelikož se začali objevovat první zájemci o jeho kamery, využil zázemí své firmy zabývající se tvorbou prostředků pro průmyslovou automatizaci a začal kamery vyrábět komerčně. V této době začal stavět i rodinný dům a neopomněl ani na pozorovatelnu. Svůj dalekohled od počátku koncipoval jako širokoúhlý, který osadil svou kamerou s 16Mpx čipem, kterou je schopen v jednom poli detekovat desetitisíce hvězd.

Spojení dobré techniky a pozorovatelské píle začalo brzy přinášet hodnotné plody: kvalitní transity exoplanet a proměnných hvězd, desítky a posléze stovky nově objevených proměnných hvězd a mezi nimi exotické kataklysmatické hvězdy, záblesky hvězd typu UV Cet a jako vyvrcholení gravitačně vázaná zákrytová čtyřhvězda, teprve čtvrtá historicky objevená. Díky svým objevům se mu i jako amatérovi podařilo publikovat články v časopisech Astronomy&Astrophysics a IBVS. Další informace v tiskovém prohlášení ČAS.



Štítky: Astrofotograf roku, Cena Zdeňka Kvíze, Pavel Cagaš, Síň slávy


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »