Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Marek Wolf

Marek Wolf

Marek Wolf hostem pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe
Marek Wolf hostem pořadu Hlubinami vesmíru.
Autor: TV Noe

 

Rok narození : 1957

http://astro.mff.cuni.cz/wolf/

Kopalova přednáška za rok 2011

 

Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. (nar. 1957) se zabývá již více než 15 let výzkumem apsidálních pohybů těsných dvojhvězd s excentrickými drahami a publikoval dosud na toto téma 25 prací, které znamenají významný pokrok pro studium vnitřní struktury hvězd, ale též pro ověřování efektů obecné teorie relativity. Po dobu několika desetiletí totiž existoval vážný a nevysvětlený rozpor mezi měřenými hodnotami apsidálních pohybů pro některé zákrytové dvojhvězdy a předpověďmi, které vyplývaly z teorie relativity. Šlo o velmi ožehavou záležitost, která dokonce vedla některé teoretiky k závěru, že v těsných dvojhvězdách postuláty obecné teorie relativity neplatí.

Kopalova přednáška za rok 2011

Česká  astronomická  společnost  udělila  čestnou  Kopalovu  přednášku  2011  Doc.  RNDr. Marku Wolfovi, CSc.  z Astronomického ústavu Karlovy univerzity za současné významné výsledky dosažené při výzkumu apsidálního pohybu těsných zákrytových dvojhvězd.

Marek Wolf se svými studenty, ale také v součinnosti s českými astronomy - amatéry ze Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, jakož i v široké mezinárodní spolupráci dlouhodobě a trpělivě pořizoval co nejpřesnější pozorovací data a zasloužil se o jejich podrobnou interpretaci, což vedlo zejména v posledních dvou letech k publikaci zásadních prací, jež tento rozpor objasnila. Ukázalo se totiž, že „nehodné“ dvojhvězdy mají rotační osy složek šikmo skloněné k oběžné rovině. Tím vznikají přídavné efekty ve stáčení přímky apsid, po jejichž odečtení zmíněný rozpor zmizel.

Jde zejména o tyto práce:

Doc. Wolf publikoval od r. 1985 do května 2011 celkem 119 prací v mezinárodních recenzovaných časopisech, ale celkem téměř 260 studií, protože řadu pozorování uveřejnil v cirkulářích MPC, IAU, IBVS atp. Jeho práce především z oboru výzkumu dvojhvězd a blízkozemních planetek  získaly dosud cca 840 citací a Hirschův index H = 15.

Z těchto důvodů se Doc. RNDr. Marek Wolf, CSc. stal nositelem letošního ocenění Kopalovou přednáškou České astronomické společnosti, historicky jejím pátým nositelem.

Navrhovatel udělení této ceny za rok 2011, Dr. Jiří Grygar, uvádí: „Úspěch prací Doc. Wolfa spočívá podle mého názoru v tom, že navázal na průkopnické studie apsidálních pohybů ve dvojhvězdách z pera Prof. Z. Kopala a Prof. M. Plavce, využil přesnějších pozorovacích prostředků současné astronomie a soustavně se věnoval závažnému nerozřešenému problému hvězdné astrofyziky ve spolupráci s kompetentními astronomy - amatéry i studenty, kterým tak poskytoval výborné náměty pro jejich diplomové i disertační práce. Domnívám se proto, že jeho ocenění Kopalovou přednáškou bude i povzbuzením pro všechny, kdo pod vedením Doc. Wolfa pečlivě pozorovali  a  zpracovávali  naměřené  údaje.  Jde  nepochybně  o  příkladnou  souhru  profesionálů a amatérů v oborech, kde se mohou uplatnit i skromnější pozorovací zařízení.“ 

Slavnostní přednesení čestné Kopalovy přednášky proběhlo 26. listopadu 2011 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě. Laudatio přednese čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc. z Fyzikálního ústavu AV ČR. Laureátská přednáška nela název Relativistické efekty těsných dvojhvězd.

Pracoviště laureáta v době udělení Kopalovy přednášky: Astronomický ústav Univezity Karlovy

Doporučené odkazy

 



Štítky: Kopalova přednáška, Marek Wolf


47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42

Hmlovina v Orióne (nové spracovanie)

Další informace »