Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Alena Hadravová

Alena Hadravová

Littera astronomica 2016: manželé Alena a Petr Hadravovi Autor: Mirek Dočekal
Littera astronomica 2016: manželé Alena a Petr Hadravovi
Autor: Mirek Dočekal

 

Rok narození : 1956

 

 

Littera astronomica za rok 2016

 

PhDr. Alena Hadravová, CSc. se narodila v roce 1956 ve Velkém Meziříčí. V letech 1976–1981 studovala klasickou filologii a český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita). Po udělení doktorátu z filozofie (PhDr.) nastoupila v roce 1981 na roční studijní pobyt do Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV (nynější Kabinet pro klasická studia AV ČR). Zde se v roce 1982 stala interní aspirantkou, v roce 1986 obhájila disertační práci (CSc.) a pracovala zde až do roku 2002. V tomto roce přešla do Výzkumného centra pro dějiny vědy AV ČR. Od roku 2002 působí v Kabinetu dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. Je členkou řady vědeckých společností a odborných komisí.

Littera astronomica za rok 2016

Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2016 PhDr. Alenu Hadravovou, CSc., a Doc. RNDr. Petra Hadravu, DrSc. zejména pro jejich mimořádný a trvalý přínos v oblasti zpřístupňování antické, středověké a raně novověké astronomické vzdělanosti široké veřejnosti. Latinské edice a překlady manželů Hadravových doplněné rozsáhlými poznámkovými aparáty patří mezi stěžejní díla současného studia dějin vědy.

Slavnostní předání ceny proběhlo v pátek 14. října 2016 v 17:30 na 26. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny byla pronesena laureátská přednáška Galileiho Hvězdný posel a Keplerova Rozprava s ním.


Videozáznam: Petr Janovský, Jihlavská astronomická společnost.

Videozáznam předávání Littery astronomicy je dostupný na YouTube kanálu České astronomické společnosti.

Laudatio (Dr. Štěpán Kovář):

Vážená paní doktorko Hadravová, vážený pane docente Hadravo, vážené dámy a pánové, drazí přátelé,

jsem opravdu velice šťastný, že letošní návrh na cenu Littera astronomica, který jsem podal společně s Jiřím Grygarem, byl Českou astronomickou společností přijat. Je to radost a je krásné ji sdílet s vámi zde na tradičním havlíčkobrodském knižním veletrhu.

Rád bych hned v úvodu mého laudatia poděkoval oceněným, že Litteru astronomicu přijali - všichni si toho velmi vážíme a děkujeme vám.

Důvodem pro náš návrh a dnes mohu říci, že i důvodem pro udělení samotné ceny, je mimořádný a trvalý přínos manželů Hadravových v oblasti zpřístupňování středo- až novověké astronomické vzdělanosti široké veřejnosti. Jejich překlady doplněné rozsáhlými poznámkovými aparáty patří mezi stěžejní díla současného studia historie vědy.  

V letošním roce manželé Hadravovi připravili do tisku texty Galileo Galilea Hvězdný posel a Johannese Keplera Rozprava s Hvězdným poslem. A právě tento vynikající překlad - a knižní počin vůbec - nás s Jiřím Grygarem nezávisle na sobě upozornil, že je nezbytné na letošní Litteru astronomicu navrhnout Alenu a Petra Hadravovi. A tak jsme učinili.

Galileo Galilei ve zmíněné práci z roku 1610 popsal pozorování oblohy za pomoci dalekohledu a oznámil objev Jupiterových měsíců. Pro vědu se jedná o jeden z nejdůležitějších milníků na cestě za poznáním kosmu. Člověk obrátil dalekohled vzhůru k nebi a poprvé v dějinách pochopil, že počet hvězd na obloze není konečný. Řada historiků považuje objev dalekohledu a jeho první použití v astronomii za opravdovou vědeckou revoluci 17. století. Ostatně slavný francouzský matematik, astronom a filozof René Descartes v roce 1637 rozpoznal sílu klíčového vědeckého instrumentu a na jeho slovech do dnešních dnů není ani po 400 letech co změnit: “Tyto znamenité přístroje, dalekohledy, nám umožní dohlédnout daleko za hranice naší představivosti a otevřou cestu k hlubšímu a dokonalejšímu porozumění přírodě.”

Zpět ale k práci Hvězdný posel. Galileo Galilei poslal jeden výtisk svého textu dalšímu velikánovi tehdejší vědy - Johannesu Keplerovi. Ten na něj reagoval obsáhlým dopisem, který později vydal i tiskem pod názvem Rozprava s Hvězdným poslem. Oba útlé svazky výrazně vstoupily do dobové diskuse o kosmologickém uspořádání světa a zároveň jsou dnes mimořádnou ukázkou renesanční stylistiky. Oba texty patří mezi nejdůležitější astronomické práce všech dob. Kniha Aleny a Petra Hadravových přináší jejich překlad spolu se zasvěceným komentářem, který osvětluje podstatu Galileových objevů, stejně jako jejich dobové souvislosti. Navazuje tak na dřívější edici jiného významného díla Johannese Keplera “Sen, neboli Měsíční astronomie”, které manželé Hadravovi vydali v nakladatelství Paseka v roce 2004. V příloze našeho návrhu a samozřejmě i v dostupném tiskovém prohlášení České astronomické společnosti jsme s doktorem Grygarem předložili výběr systematického díla manželů Hadravových, které vydali především knižně. 

V neposlední řadě bych velmi rád zmínil, že výsledky publikační činnosti paní doktorky Hadravové a pana docenta Hadravy jsou zdrojem nedocenitelných informací při stavbě replik dávných astronomických přístrojů. Jako příklad lze uvést nedávno vystavenou přesnou repliku sextantu, kterým konal svá astronomická pozorování již zmíněný Johaness Kepler (soukromá sbírka, vystaven 6. 2. 2016 - 8. 5. 2016 v Regionálním muzeu v Litomyšli). 

Protože se nemohu dočkat zlatého hřebu dnešního dne zde na veletrhu - laureátské přednášky oceněných - dovolím si už jen krátce představit naše čerstvé laureáty ceny Littera astronomica:

Paní doktorka Alena Hadravová, CSc. pochází z Velkého Meziříčí. V letech 1976 - 1981 studovala klasickou filologii a český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. A dnes působí řadu let v Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR.

O pět let starší pan docent Petr Hadrava, DrSc. se narodil v Praze, kde také vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. A od roku 1975 pracuje jako vědecký pracovník v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Děkuji za pozornost.

 

Doporučené odkazy

  • Littera astronomica
  • Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 225: Cena Littera Astronomica za rok 2016 udělena (pdfdoc)
  • Alena Hadravová (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.)


Fotogalerie

Štítky: Alena Hadravová, Littera astronomica


42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M33

Galaxia v trojuholníku

Další informace »