Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Astronomické zajímavosti 15. týdne

Astronomické zajímavosti 15. týdne

Středa 8. dubna ve 22:30 SELČ
Středa 8. dubna ve 22:30 SELČ
- od 6. do 12. dubna 2009

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 8. dubna 2009 ve 22:30 letního času. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc je 9. dubna v 16 h 55 min v úplňku, na obloze prochází souhvězdími Lva, Panny a Vah. Počátkem týdne se promítá nedaleko nejjasnější stálice ve Lvu, hvězdy Regulus, v blízkosti této dvojice se nachází také planeta Saturn. V noci z 9. na 10.4. projde Měsíc kolem hvězdy Spika v souhvězdí Panny.
Planety viditelné okem: Planety Merkur a Mars jsou nepozorovatelné, promítají se poblíž Slunce. Nejjasnější planeta, Venuše, vychází koncem týdne krátce po páté hodině ráno, pohybuje se v souhvězdí Ryb. Jupiter je viditelný na ranní obloze nízko nad jihovýchodem, v souhvězdí Kozoroha. Vychází kolem půl páté ráno. Již v malém dalekohledu můžeme pozorovat jeho čtyři nejjasnější měsíce pojmenované Io, Europa, Ganymed a Kallisto. Mapku polohy těchto satelitů vzhledem ke kotoučku planety pro jednotlivé dny zašleme zájemcům na požádání. Saturn v souhvězdí Lva je nad obzorem po celou noc.
Astronomické zajímavosti:
- 7. dubna projde ve vzdálenosti 50,18 astronomické jednotky od Země trpasličí planeta Haumea. Byla objevená v prosinci 2004, je pátou pojmenovanou trpasličí planetou. Svým tvarem připomíná ragbyový míč, její velikost je jen o málo menší než průměr Pluta. Obíhají kolem ní dva satelity pojmenované Hi´iaka a Namaka.
- 10. dubna proletí poblíž Země kometa 209P/LINEAR (vzdálenost 0,26 astronomické jednotky).

Očekávané události v kosmonautice:

7. dubna - plánované vypuštění družic RISAT a Anusat z indického kosmodromu Shriharikota bylo odloženo na třetí nebo čtvrtý dubnový týden
8. dubna - část posádky ISS včetně "vesmírného turisty" Charlese Simonyiho má v lodi Sojuz TMA-13 přistát zpět na Zemi
9. dubna - z čínského kosmodromu Xichang má odstartovat raketa CZ-31 s družicí Beidou M-2. Družice je součástí čínského navigačního systému Compass
Astronomická a kosmonautická výročí:
7. dubna 1959 (50. výročí) - v jihozápadní části středních Čech dopadl meteorit Příbram. Průlet tohoto kosmického tělesa zemskou atmosférou se podařilo vyfotografovat ondřejovským astronomům pomocí sítě celooblohových komor. Na základě vypočítané dráhy byly později úlomky tohoto meteoritu nalezeny u obcí Luhy, Velká, Hojšín a Dražkov
8. dubna 1964 (45. výročí) - z kosmodromu Cape Canaveral byla vypuštěna zkušební bezpilotní kosmická loď Gemini 1. Po 64 obletech kolem Země zanikla v zemské atmosféře 12. dubna 1964
10. dubna 1979 (30. výročí) - z kosmodromu Bajkonur byla vypuštěna kosmická loď Sojuz 33. Sovětsko-bulharskou posádku tvořili Nikolaj Rukavišnikov a Georgij Ivanov. Plánované spojení s orbitální stanicí Saljut 6 se kvůli poruše korekčního motoru neuskutečnilo. Posádka přistála zpět na Zemi 12. dubna

Mapka oblohy
Atlas oblohy




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »