Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Znovuzprovoznění Foucaltova kyvadla v Kroměříži
Luděk Fík Vytisknout článek

Znovuzprovoznění Foucaltova kyvadla v Kroměříži

Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu
Autor: Luděk Fík
aneb podzimní pocta pánům Foucaltovi a Nábělkovi,
ale také současným šikovným rukám a moudrým hlavám.

V rotundě Květné zahrady Arcibiskupského zámku Kroměříž bylo v pátek 26. října 2012 znovu uvedeno do chodu unikátní Foucaltovo kyvadlo.

Krátká cesta do minulosti …

Vzorem pro původní kroměřížskou instalaci kyvadla byla první veřejná demonstrace důkazu rotace Země francouzským fyzikem Jeanem Bernardem Leonem Foucaltem v únoru 1851, provedená v pařížském Panteonu, kde bylo 28kilogramové kyvadlo zavěšeno na lanu dlouhém 68 metrů.

Profesor kroměřížského gymnázia a astronom dr. František Nábělek instaloval a veřejně představil menší kopii kyvadla v rotundě Květné zahrady v Kroměříži v dubnu 1906.

Kyvadlo bylo v provozu až do roku 1940. Po válce bylo znovu instalováno díky sestře profesora Nábělka. V roce 1974 byla Rotunda po rekonstrukci znovu zpřístupněna. Kyvadlo bylo poté přístupné střídavě a nepravidelně. V poslední době bylo navíc vážně poničeno vandaly.

… a návrat do současnosti

Kyvadlo bylo zrestaurováno a nyní by mělo být opět možné vídat fascinující ukázku tohoto fyzikálního pokusu. Opětovné uvedení kyvadla do chodu pro veřejnost proběhlo v podzimním pátečním odpoledni dne 26. října 2012.

Úvodním slovem návštěvníky v rotundě seznámil se základními údaji o prostředí a kyvadle kastelán Arcibiskupského zámku Kroměříž pan Martin Krčma. Již během úvodního proslovu nejprve zapálil svíčku v originálním držáku a následně jeho pootočením přepálil vlákno dosud kotvící kyvadlo ve výchozí poloze.

Bylo 15:46 tehdy ještě letního středoevropského času. Většinu přítomných první pohyby kyvadla zvedly ze židlí a přilákaly blíže k sledování první stopy hrotu kyvadla vyryté do uhlazeného jemného písku v podstavci pod ním. To vše za hudebního flétnového doprovodu.

K zviditelnění rotace Země stáčením stopy kyvadla je třeba delšího času, který ukrátily odborné komentáře dalších dvou zasvěcených přítomných. Nejprve o odbornějších fyzikálních faktech promluvil profesor Eduard Malenovský z Vysokého učení technického v Brně.

Poté poutavě a zasvěceně hovořil člověk, kterému kyvadlo prošlo v poslední době nesčetněkrát rukama a který se podílel na jeho opětovném zavěšení a zprovoznění, pan inženýr Tomáš Flimel z brněnské restaurátorské firmy FLIREX.

K odlehčení od fyzikálně-technických naučných informací následovala druhá zajímavá část pozdního odpoledne v rotundě. Pan Martin Posolda uvedl unikátní "Výstavu starých odrůd ovoce" jako výsledek svého pátrání a sběru v okolí Kroměříže. Navíc přítomným nabídl pestré pohoštění z těchto plodů, teplý jablečný mošt, koláčky a výborný domácí maminčin štrúdl-závin.

Mezitím, po hodině a čtvrt, kyvadlo postupně dokývávalo, původní dlouhý rozkmit se zkrátil na nějakých 5 cm a stopa v písku se pootočila.

Pánové Krčma, Flimel, Malenovský a Posolda zatím stihli trpělivě zodpovědět spoustu všetečných a zvídavých otázek. Za celé úsilí při rekonstrukci a povedené premiéře pro veřejnost jim patří velký dík.

U nás tak nyní kývají znovu tři kyvadla, kroměřížské, pražské a královéhradecké.

Ve světě je řada podobných kyvadel, málokteré se ale asi může pochlubit tak nádherným prostředím, jaké mu poskytují interiér rotundy, malebná klidná zákoutí Květné zahrady a celého Kroměříže. Záměry a nadšení zúčastěných jsou příslibem, že se máme v nastávající turistické sezóně a v budoucnu nač těšit.

Někdy příště přineseme více technických informací o kyvadle a jeho rekonstrukci.

Malá fotogalerie z akce

Rotunda s instalovaným Foucaltovým kyvadlem v Květné zahradě v Kroměříži Autor: Luděk Fík
Rotunda s instalovaným Foucaltovým kyvadlem v Květné zahradě v Kroměříži
Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu
Autor: Luděk Fík
Sbor flétnistů doprovázejících akci hudbou Autor: Luděk Fík
Sbor flétnistů doprovázejících akci hudbou
Autor: Luděk Fík

Kyvadlo, hrot se stopou v písku, stojánek s otočně uloženým držákem svíčky k přepálení vlákna, ukotvení kyvadla pro spuštění kývání Autor: Luděk Fík
Kyvadlo, hrot se stopou v písku, stojánek s otočně uloženým držákem svíčky k přepálení vlákna, ukotvení kyvadla pro spuštění kývání
Autor: Luděk Fík
Doprovodná výstava starých odrůd ovoce Autor: Luděk Fík
Doprovodná výstava starých odrůd ovoce
Autor: Luděk Fík
Odborný fyzikální výklad profesora Malenovského (na fotografii vlevo) Autor: Luděk Fík
Odborný fyzikální výklad profesora Malenovského (na fotografii vlevo)
Autor: Luděk Fík

Diskuze technického restaurátora Ing. Flimela (vlevo) s kastelánem M. Krčmou (vpravo) Autor: Luděk Fík
Diskuze technického restaurátora Ing. Flimela (vlevo) s kastelánem M. Krčmou (vpravo)
Autor: Luděk Fík
Stopa hrotu kyvadla 30 minut po spuštění Autor: Luděk Fík
Stopa hrotu kyvadla 30 minut po spuštění
Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu
Autor: Luděk Fík

Foucaltovo kyvadlo:

Osobnosti a zúčastnění:

Jean Bernard Leon Foucalt; francouzský fyzik (1819 - 1896)
Dr. František Nábělek; profesor kroměřížského gymnázia a astronom (1852 - 1915)
Ing. Martin Krčma; kastelán Arcibiskupského zámku Kroměříž (www.zamek-kromeriz.cz)
Prof. Ing. Eduard Malenovský, DrSc; Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně
Ing. Tomáš Flimel; brněnská restaurátorská firma FLIREX (www.flirex.com)
Ing. Martin Posolda; www.stare-odrudy.cz




O autorovi

Štítky: Foucaltovo kyvadlo, Kroměříž


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »