Ve dnech 4. - 10. října se v našem hlavním městě uskuteční ojedinělá událost - navštíví jej celkem 53 astronautů a kosmonautů ze 17 zemí světa, které sdružuje společnost ASE (Asociace výzkumníků vesmíru). Uskuteční se zde totiž celosvětový kongres této organizace. Program vyvrcholí ve středu 7. října, kdy se kosmičtí cestovatelé rozjedou do různých koutů republiky, aby pobesedovali s veřejností a přispěli k popularizaci kosmonautiky.
Možná jste někdy dostali chuť sestavit si model nějakého kosmického plavidla, ať
už skutečného nebo fiktivního, například ze svého oblíbeného sci-fi filmu. Nebo
můžete být příznivec astronomie, kterého láká možnost vytvořit si z papíru
glóbus planety či jiného kosmického tělesa. Případně máte doma malé děti a
chtěli byste je nenápadně nalákat k astronomii a kosmonautice prostřednictvím
omalovánek s touto tématikou. V takovém případě jistě uvítáte přehled různých
vystřihovánek, slepovánek a omalovánek, které mají něco společného s vesmírem.
Prezeraním archívnych CCD snímkov z databázy SkyMorph je možné objaviť nové, doteraz neevidované planétky. Na to, aby ste sa sami mohli presvedčiť o pravdivosti tohto tvrdenia, prikladám návod - krok za krokom - dúfam že dostatočne podrobne a zrozumiteľne.
Práca s archívom na prvý pohľad vyzerá veľmi zložito, ale na prvýkrát je zrejme všetko zložité...
Před dvěma lety jsme vás informovali, že pod správou Expresních astronomických informací vznikl internetový portál o nejbližších zatměních Slunce a Měsíce (nejen) nad územím České republiky. Pro více než očekávaný zájem o něj jsme se rozhodli věnovat mu ještě více péče a přinést vám tak žádané informace o těchto úchvatných nebeských úkazech, tedy především o těch viditelných přímo nad naším územím.
Není nám známo, ve kterém okamžiku naši předchůdci poprvé pohlédli k noční obloze. Ale již od dávných dob nás přitahuje krása a tajuplnost největšího nám známého objektu – vesmíru. A tak již od dob raných civilizací a kultur mnoho lidí, známých i navždy zapomenutých, studovalo zákony vesmíru prostředky v jejich době dostupnými. Historie nás učí o nebývalém rozkvětu astronomie ve staroegyptské, aztécké a mayské kultuře, v Persii i na Dálném východě. Učenci, kteří se věnovali celý život pozorování noční oblohy, dokázali neuvěřitelně přesně popsat souvislosti a interakce jim známých vesmírných jevů...
Nové trojrozměrné snímky severní polární čepičky potvrzují, že jednotlivé vrstvy ledu jsou utvořeny v souladu s teoretickými modely změn dlouhodobého klimatu Marsu v průběhu uplynulých několika miliónů roků. Snímky byly pořízeny na základě dat z radaru, který je nainstalován na palubě americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).
Tmavá červeně zbarvená oblast, která byla objevena na povrchu trpasličí planety Haumea, se zdá být bohatší na minerály a organické látky, než okolní ledem pokrytý povrch. Objev astronomů představil 16. září 2009 na kongresu European Planetary Science Congress (Potsdam, SRN) Dr. Pedro Lacerda.
Pozorování, prováděná přístroji na palubě evropské kosmické sondy Venus Express, poskytla nové nezvratné důkazy, že sluneční vítr odnáší pryč významné množství vody z planety Venuše, která je svojí velikostí srovnatelná se Zemí. Získaná data rovněž vnesla nové světlo na přenos stopových plynů v atmosféře Venuše a na zákonitosti vanoucích větrů. Výsledky dosavadního výzkumu byly publikovány 16. září 2009 na kongresu European Planetary Science Congress v Potsdamu (SRN) .
Snem mnoha astronomů-amatérů je postavit si vlastní hvězdárnu. Soukromá hvězdárna má mnoho výhod: pozorovatelské zázemí, možnost nainstalovat přístroje natrvalo bez nutnosti ustavovat znovu paralaktickou montáž před každým pozorováním, pozorovatel cestuje v noci za tmou sám a neveze s sebou dalekohledy (ty už má na své hvězdárně). Nevýhoda je jen jedna: hvězdárna zpravidla nejde přesouvat na jiné místo.
Chudák Pluto. Nejprve bylo "vykopnuto" z planetárního klubu, nyní přišlo i o primát nejstudenějšího místa ve Sluneční soustavě. Tento titul si nyní přivlastnil Měsíc, konkrétně neosvětlené krátery v blízkosti jižního pólu - což je na druhou stranu dobrá zpráva pro hledání důkazů o přítomnosti vodního ledu na jediném souputníku naší planety.
K dnešní moderní době patří i svícení na památky. Jen těžko by se už hledalo město či vesnice, která by neměla osvětlený svůj kostel či kapličku. Pro náhodné návštěvníky je to jistě oku lahodící, nicméně pro oko astronoma je to pohroma!
Od doby, co americký astronaut Andrew Feustel navštívil ČR uplynul zhruba měsíc a půl. Vzpomeňte si, že si s sebou v květnu vzal na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu výtisk Písní kosmických a pak nám ho osobně vrátil. A. Feustel poskytl po svém návratu do USA redakci astro.cz následující rozhovor.
NASA vybrala definitivní místo na povrchu Měsíce, které se stane "hřbitovem" pro sondu LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite) po absolvování vesmírné cesty v délce 9 miliónů kilometrů (včetně oběhů kolem Země a Měsíce). Vědecký tým vybral kráter Cabeus-A, který bude konečnou stanicí dvojitého dopadu sondy LCROSS a urychlovacího stupně Centaur. Ke srážce s Měsícem dojde v pátek 9. října 2009 ve 13:30 SELČ. Zmíněný kráter dostal na základě komplexního posouzení přednost pro zjištění, zda v okolí jižního pólu Měsíce existují zásoby vodního ledu.
V květnu 2008 zprovoznila Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nové internetové stránky. Ve spolupráci s odbornými pracovníky hvězdárny je navrhla a vytvořila společnost WebConsult.cz - Internet & Marketing, s. r. o. Postupně byly internetové stránky zaplněny aktuálními informacemi pro naše návštěvníky, ale i další zájemce o astronomii. Najdete zde nejen přehled akcí, které jsme pro Vás připravili, ale také přehled zajímavých informací z astronomie, kosmonautiky, meteorologie apod.
Zprávu o vzácném nálezu neobvyklého typu meteoritu, který našli vědci v Nullarborské poušti v jihozápadní Austrálii na základě systematických pozorování, která umožnila nejen nalezení samotného meteoritu, ale i určení jeho původu ve Sluneční soustavě, přináší dnešní vydání prestižního časopisu Science.
Tiskové prohlášení Astronomického ústavu Akademie věd ČR
Ve čtvrtek 10. září v 19:01 SELČ odstartovala z japonského kosmodromu Tanegashima raketa H-2B s premiérovou lodí HTV-1. Jde o příspěvek Japonska k budování a provozování Mezinárodní kosmické stanice, bezpilotní loď HTV je schopna na orbitální komplex dopravit až 6000 kg zásob a vybavení. Mezi lety 2010 a 2015 navíc japonská kosmická agentura JAXA plánuje vypouštět lodě HTV k Mezinárodní kosmické stanici každý rok.
Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. v rámci Evropské noci vědců připravil následující mimořádnou nabídku pro veřejnost zahrnující prohlídku areálu observatoře, pozorování oblohy dalekohledy a prohlídku specializovaných pracovišť při jejich činnosti. Vše zdarma. Návštěvníci se na pracovištích setkají s vědci, kteří zde práci v průběhu roku přímo vykonávají. Uvidíte u nás také dvě mimořádné výstavy.
Čas od času, zhruba jednou ročně, se objeví zpráva, že blízko planety Země má prolétnout planetka. Někdy se na veřejnost dostane také informace, s jakou pravděpodobností se s planetkou můžeme srazit. Jak se tato pravděpodobnost počítá, vysvětloval posluchačům Nebeského cestopisu doktor Petr Scheirich z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Z oběžné dráhy Země přišla výborná zpráva - Hubbleův kosmický dalekohled je připraven začít plnit další vědecké úkoly. Květnová oprava a upgrade byly úspěšné, testování a kalibrace skončilo. Můžeme se těšit na další příděl fotografií a objevů.
Od vypuštění družice NASA s názvem Kepler počátkem tohoto roku astronomové netrpělivě očekávají objev první planety podobné Zemi, obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce. Tým vědců, jehož vedoucím je David Kipping (University College London) si myslí, že družice bude schopná zaregistrovat rovněž přítomnost dostatečně velkých "exoměsíců", obíhajících kolem planet mimo Sluneční soustavu. Tyto závěry budou publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 6. do 23. 6. 2024. Měsíc bude v úplňku. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nižší, ale nová oblast se skvrnami to může rychle změnit. Pozorovatelé úkazů na obloze si všimli nočních svítících oblak i halových jevů. Starliner pokračuje v misi u ISS a očekáváme jeho přistání. Před dvaceti lety se začala psát historie soukromé kosmonautiky, když miniraketoplán SpaceShipOne dokázal dvakrát překonat výškovou hranici 100 km a tím otevřel dveře do kosmu i pro soukromé společnosti a turisty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek
„C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida
Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,