V průběhu posledních týdnů se na obloze dalo pozorovat několik zajímavých atmosférických úkazů - noční svítící oblaka, soumraky zabarvené při sopečné erupci Sarychev Peak. V článku Vám představíme soubor fotografií od čtenářů.
Minulý díl jsme zakončili startem Apolla 11 - první expedice s cílem dopravit člověka na povrch Měsíce. Dnes si připomeneme průběh celé této mise, který nebyl tak úplně hladký ale přesto vše dopadlo dobře a 20. července 1969 se Neil Armstrong a Edwin Aldrin prošli po Měsíci.
Včera v noci (22./23. 7.) se nám společně s Peterem Kušnirákem podařilo úspěšně odpozorovat tmavou skvrnu na Jupiteru vzniklou dopadem zatím neznámého tělesa (kometa či planetka) na "povrch" Jupitera.
Na pozvání Astronomického ústavu AV ČR přiletí na návštěvu České republiky americký astronaut Andrew Feustel, který se v květnu tohoto roku účastnil letu raketoplánu Atlantis STS - 125 k poslední servisní misi u Hubbleova kosmického dalekohledu. Přinášíme přehled veřejných akcí od 3. do 7. srpna.
Jen necelý měsíc poté, co se objevily informace o zasažení člověka meteoritem, přišla média s novou senzační zprávou. Tentokrát dokonce přímo z České republiky. Hovoří o tom, že na zahradu Jiřího Římana v Ostravě dopadl meteorit, který přitom prorazil pingpongový stůl. Kámen, který údajně díru způsobil, má velikost zhruba jako padesátikorunová mince a majitel jej našel ležet přímo pod stolem. Dušuje se, že díru sám nevytvořil, ani si příběh o meteoritu nevymyslel.
České výpravy hlásí z Číny různé zprávy. Některým astronomům zatmění propršelo, jiní ho viděli celé. Většinou se ale obávají o kvalitu fotografií narušenou oblačností a čínským smogem. To ale ukáže až detailní analýza po návratu do vlasti. Máme už první fotografie zatmění - podívejte se. Snímky budeme postupně přidávat!
Někde na začátku byl sen o staré galeoně, parku, lavičce a muži v dobovém obleku u dalekohledu co mě zval ať nahlédnu. Prostě pohled do minulosti, kdo ví. Paměť má úžasnou moc vzbudit se ve chvíli kdy to nejméně čekáte. Dávno jsem na ten sen zapomněla. Ožil okamžitě ve chvíli kdy jsem četla článek na astro.cz s nabídkou zájezdu do Dánska "Po stopách Tychona Braheho".
Povrchy hviezd, podobne ako aj fotosféra nášho Slnka sú z času na čas pokryté škvrnami. V prípade Slnka niet žiadnych pochybností o spôsobe pozorovania slnečnej fotosféry, no pri vzdialených hviezdach je pozorovanie hviezdnych povrchov takmer nemožné.
Evropská kosmická sonda Venus Express pořídila první mapu jižní polokoule planety Venuše v oboru infračerveného záření. Tato nová mapa odhalila, že naše sousední planeta mohla být v minulosti podobná Zemi - s deskovou tektonikou a vodními oceány.
Ve středu 22. července 2009 nastane nejdelší úplné zatmění Slunce v tomto století. I když z našeho území jej nespatříme ani jako částečné, přinášíme vám odkazy na připravované webcasty, jejichž prostřednictvím si budete moci úkaz vychutnat i v pohodlí vašeho domova. K této příležitosti si však budete muset přivstat, ve východní Číně nastává maximální fáze zatmění kolem 3:37 našeho letního času.
22. července 2009 bude možné z pásu totality procházejícím Indií, Čínou a Tichým oceánem, pozorovat úplné zatmění Slunce. Letošní zatmění se zapíše do historie jako nejdelší zatmění v 21. století. Bohužel v České republice nenastane ani takzvaná částečná fáze, nejen proto se také skupina nadšenců ze západu Čech rozhodla vycestovat až do daleké Číny. A své zážitky přinášíonline.
Od 31. 7. do 10. 8. bude v České republice pobývat astronaut NASA Andrew Feustel, člen raketoplánové letky. Přiletí na pozvání Astronomického ústavu AV ČR, kterému k vystavení veřejnosti přiveze Nerudovy Písně kosmické. Ty vzal na palubu raketoplánu Atlantis, který letěl na poslední servisní misi k HST. Jeho vystoupení přístupná veřejnosti se předpokládají v Praze, Ondřejově, Plzni, Brně a Znojmu.
Štefánikova hvězdárna pořádá u příležitosti 40. výročí přistání člověka na Měsíci speciální výstavu, jejímž hlavním exponátem bude vzorek měsíční horniny dopravený na Zemi posádkou lodi Apollo 11. Jedná se o jediný vzorek, který je v naší zemi k dispozici.
Před dvěma dny, 16. července 2009 jsme si připomněli již 40 let od startu kosmické lodi Apollo 11 se třemi astronauty směrem k Měsíci. První přistání na měsíčním povrchu bylo nepochybně ohromný úspěch, který v mnohém předběhl svou dobu. Dnes se ale pojďme ohlédnout za tím, co legendární misi Apolla 11 předcházelo.
16. července začala úspěšným startem mise raketoplánu Endeavour STS-127 s cílem doručit na Mezinárodní kosmickou stanici externí plošinu pro umístění přístrojů a experimentů, která je poslední částí japonského modulu Kibo. V tomto článku budete pravidelně nalézat informace o průběhu mise.
Jak vzniká zatmění Slunce, to již bezpochyby víte. Nicméně jaké úkazy v průběhu zatmění můžete spatřit? Jaké druhy slunečních zatmění vlastně nastávají? Tyto i další otázky by vám mělo zodpovědět krátké video pojednávající o slunečním zatmění z obecného pohledu. Pro astro.cz bylo jako krátký sestřih vyrobeno z pořadu pardubické hvězdárny "Tajemná zatmění".
Americký APOD "Astronomický snímek dne" zveřejnil 26. června snímek polského astronoma Macieje Zapióra. Ten pobývá už více než rok na stáži v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Právě zde byl zajímavý snímek pořízen.
Pakliže si v sobotu 18. července ráno přivstanete a pohlédnete nízko nad severovýchodní obzor, budete za příznivého počasí svědky poměrně pěkného seskupení Měsíce, hvězdokup Hyády, Plejády, planet Mars a Venuše a jasné naoranžovělé hvězdy Aldebaran. Krátce po třetí hodině ranní pak úzký Měsíční srpek vstoupí do skvostné hvězdokupy Plejády a začne postupně zakrývat některé její hvězdy.
Právě dnes tomu je 40 let, co odstartovala jedna z nedůležitějších událostí v dějinách lidstva. 16. července 1969 vyletěla do vesmíru raketa nesoucí tříčlennou posádku s jediným úkolem - přistát na Měsíci. 21. července 1969 se pak posádka Apolla 11 navěky zapsala do historie. Díky speciálnímu webu tento okamžik můžete po čtyřech desetiletích prožít znovu.
Raketoplán Endeavour se 16. července dočkal v pořadí šestého a konečně úspěšného pokusu o start k misi STS-127 k Mezinárodní kosmické stanici. Start se uskutečnil v 0:03 našeho času, přenos zde začal ve 22:50.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery.
NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop
169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats
20.4. až 30.4.2024