Články

16.02.2007 13:01 František Martinek Sluneční soustava

Obrovské zásoby vody hluboko pod povrchem Země

Objev hornin bohatých na vodu v hlubinách Země díky seismologii.

Komplexní analýza výsledků seismického sondování Země umožnila skupině vědců, jejichž vedoucím je Michael E. Wysession, seismolog a profesor Washington University in St. Louis, publikovat závěr o tom, že pod východní částí euroasijského kontinentu, přesněji řečeno v jeho plášti, v hloubce kolem 1000 km, se nachází obrovský vodní rezervoár.

13.02.2007 12:19 František Martinek Vzdálený vesmír

Srážka komet v srdci mlhoviny Helix

Snímek mlhoviny Helix, který pořídil Spitzer Space Telescope.

Ke vzájemné srážce komet došlo v blízkosti „mrtvé“ hvězdy, což vedlo k uvolnění velkého množství prachu do jejího okolí. Vyplývá to z nových pozorování, uskutečněných pomocí kosmického dalekohledu Spitzer Space Telescope (NASA), který provádí sledování vesmíru v oboru infračerveného záření. Tato hvězda, která již ukončila svůj aktivní život, se nachází v centru snad nejčastěji fotografované mlhoviny Helix, svítícího oblaku plynů, který má podobu tajemného obřího oka.

12.02.2007 11:24 František Martinek Hvězdy

Mladé hvězdy v blízké galaxii

Tento snímek, který byl pořízen pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST, zachycuje jasné, modré, nedávno vzniklé hvězdy, které vytvořily dutinu uprostřed oblasti v Malém Magellanově mraku, v níž se postupně rodí hvězdy. V srdci této „hvězdné porodnice“ leží otevřená hvězdokupa NGC 602, jejíž stáří bylo určeno na 5 miliónů roků.

12.02.2007 09:52 Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

„Sloupy stvoření“ zanikly

Tři „sloupy stvoření“, které HST v roce 1995 vyfotografoval v Orlí mlhovině, možná již neexistují. Důkazy přinesl Spitzerův dalekohled.

11.02.2007 13:29 Petr Horálek Úkazy

Jaro 2007: Ani komety nezůstanou pozadu

Na letošní jaro se mnoho astronomů i laiků chystá v souvislosti se zatměním Měsíce (3./4. března) a s dvěma zákryty Saturnu (2. března ráno a 22. května večer). Vězte ale, že Měsíc není jediným středem pozornosti. Kromě každoročního roje Lyrid se nám navíc ukáží dvě komety, z nichž jedna by mohla být pozorovatelná i loveckým triedrem. Exaktní zážitek však nabízí v obou případech korńograf LASCO C3, který je součástí družice SOHO. V průběhu dubna jeho zorným polem projdou po sobě komety 96P Machholz 1 a 2P Encke.

09.02.2007 09:50 František Martinek Kosmonautika

Kosmický dalekohled JWST – pohled do hlubin vesmíru

Vždy, když astronomové získají kvalitnější pohled do hlubin vzdáleného vesmíru, tím snáze pak skládají dohromady poznatky o prostoru kolem nás. James Webb Space Telescope (JWST), což je nově připravovaný velký kosmický dalekohled, by měl umožnit díky svému velkému objektivu získávání zcela unikátních poznatků. Až bude vyleštěn a smontován v jeden celek, vznikne tak objektiv, jehož plocha bude 7krát větší než u Hubblova kosmického dalekohledu HST.

09.02.2007 09:36 Pavel Suchan Úkazy

TP94: Únorové obloze vévodí planeta Saturn

Zimní hvězdné nebe je v současné době doplněno jasnými planetami. Hned z večera je možné nad jihozápadním obzorem spatřit velmi jasnou Venuši jako večernici, načervenalý Mars najdeme na ranní obloze velmi nízko nad jihovýchodním obzorem a o něco výš je ráno pozorovatelný také jasný Jupiter. Přibližně do poloviny února je možné těsně po západu Slunce spatřit nízko nad jihozápadním obzorem i planetu Merkur, která se nikdy od Slunce nevzdaluje příliš daleko a období její pozorovatelnosti jsou tudíž vzácná. Skutečnou dominantou vrcholící zimy je ale planeta Saturn. V jedné noci tedy můžeme přehlédnout všech pět planet pozorovatelných očima!

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR č. 94 z 9. 2. 2007

08.02.2007 16:25 František Martinek Sluneční soustava

ULYSSES a pokračující výzkum Slunce

Evropská kosmická sonda ULYSSES pokračuje ve výzkumu Slunce. „Včera, tj. 7. 2. 2007, dosáhla sonda na svém dalším obletu kolem Slunce maximální jižní heliografické šířky 80° a prolétla tak téměř nad jižním pólem Slunce,“ říká Arik Posner, sluneční fyzik NASA, který se podílí na projektu sondy Ulysses.

08.02.2007 15:06 redakce Úkazy

Mimořádně jasný bolid ze 4. února zcela shořel v atmosféře

Tisková zpráva Astronomického ústavu Akademie věd České republiky,v.v.i. ze dne 8. února 2007

Těsně před půlnocí v noci z neděle na pondělí 4. února ozářil po dobu 3 sekund oblohu nad velkým územím střední Evropy mimořádně jasný meteor, tzv.bolid. Průlet bolidu vyvolal následné zvukové efekty (podobné hřmění), slyšitelné z rozsáhlého území jihovýchodní a střední Moravy, západního Slovenska a severovýchodního Rakouska. Tento vzácný a mohutný přírodní úkaz pozorovalo velké množství náhodných svědků a tudíž vzbudil mimořádný zájem veřejnosti a médií. Těmito jevy se mj. zabývá ve své profesionální náplni i Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., a protože se nám tento konkrétní úkaz podařilo plně objasnit, podáváme následující vysvětlení.
2006.02.09 doplněny fotografie

08.02.2007 14:02 Miroslava Hromadová Kosmonautika

Bude astronauty na Měsíci ohrožovat statická elektřina?

Tým amerických vědců zjistil, že měsíční povrch může být nabitý statickou elektřinou až na několik tisíc voltů. Měsíční „osadníci“ by mohli dostávat nepříjemné rány – a to doslova. Mohlo by je ohrožovat vysokonapěťové jiskření statické elektřiny.

07.02.2007 14:06 František Martinek Vzdálený vesmír

HST představil seskupení různorodých galaxií

Kupa galaxií Abell S0740 vyfotografovaná pomocí HST.

Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu bylo pořízeno již velké množství fotografií blízkých i vzdálených vesmírných objektů. Tento snímek zachycuje „sbírku“ rozmanitých galaxií v kupě galaxií Abell S0740, která je od Země vzdálena více než 450 miliónů světelných roků a nachází se v souhvězdí Kentaura (Centaurus).

06.02.2007 19:54 Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Srážka galaxie s Andromedou

Jasný proud hvězd na vnějším okraji Andromedy představuje zbytky dávné galaktické srážky, která mohla přispět k formování spirální galaxie.

05.02.2007 21:08 Zdeněk Bardon Vzdálený vesmír

Mlhovina NGC 2237 Rosette

Mlhovina NGC 2237 Rosette v souhvězdí Jednorožce je velmi velký objekt, který se bohužel nevejde na políčko CCD kamery ST-2000XM. Jedinou možností, jak získat fotografii mlhoviny celé, je použít metodu snímání po částech a ty pak poskládat jako mozaiku. Jednotlivé snímky musejí být nasnímány s přesahem, aby bylo možno jednotlivé části složit na sebe.

05.02.2007 14:39 Pavel Suchan Úkazy

Dva velmi jasné bolidy v posledních 10 dnech

Nedávno jsme informovali o velmi jasném bolidu pozorovaném 26.ledna 2007 dokonce za denního světla. Na výzvu veřejnosti se do Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově scházejí další hlášení o pozorování. V noci z neděle 4. února na pondělí 5. února 2007, přibližně v 0 hodin 2 minuty byl pozorován další velmi jasný meteor (tzv. bolid), který byl díky jasnému počasí pozorován z Jižní Moravy, ale také z Prahy nebo Ondřejova. Úkaz trval jen několik sekund, doprovázel jej výbuch a světelné efekty (svědci hovoří o oranžovém a světle zeleném odstínu).

Pokud jste bolid pozorovali a máte k dispozici podrobné údaje, zašlete své hlášení na info@astro.cz nebo přímo vyplňte webový formulář.

05.02.2007 14:11 František Martinek Sluneční soustava

Obří mrak v okolí severního pólu měsíce Titan

Sonda Cassini vyfotografovala obrovský mrak v blízkosti severního pólu měsíce Titan.

Kosmická sonda Cassini vyfotografovala v atmosféře Saturnova měsíce Titan obrovský mrak velikostí srovnatelný s polovinou rozlohy USA. Tento oblak může být zdrojem tekutin, které plní jezera, objevená nedávno pomocí palubního radaru sondy Cassini. Vyfotografovaný oblak zasahuje až k 62. stupni severní šířky, jeho průměr je zhruba 2400 km a pokrývá téměř celou polární oblast Titanu. Tato nová fotografie byla pořízena 29. 12. 2006 ze vzdálenosti 90 000 km pomocí přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), což je zobrazující spektrometr, pracující ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření.

04.02.2007 19:05 Marcel Bělík Multimédia

Co se do ČAM nevešlo

Hodiny odtikaly 31536000 sekund roku 2006, Slunce se vrátilo na 10° Kozoroha a Měsíc dvanáctkrát zasvítil na obloze úplňkem. Několik jasných komet prolétlo oblohou a nad hlavami se nám vystřídaly všechna nám viditelné hvězdy. Měsíc dvakrát zakryl sluneční tvář a dvakrát vstoupil do zemského stínu. Zakrýt sluneční tvář se pokoušel i Merkur, díky své velikosti se mu to však podařilo jen trochu. Ještě něco se však stalo.

04.02.2007 17:37 Pavel Suchan Úkazy

Denní bolid 26.ledna 2007

V pátek 26.ledna 2007 byl z území České republiky, Německa a Rakouska pozorován denní bolid. Do Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. se zatím sešla dvě česká hlášení a k dispozici je také několik hlášení z Německa a Rakouska. Zatím nelze ani vyloučit, ani potvrdit, že by tento úkaz byl spojen s pádem meteoritu na zemský povrch, jako to bylo v případu bolidu Morávka pozorovaného ve dne 6. května 2000. Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. uvítá informace od dalších náhodných pozorovatelů. Jednalo se o velmi jasný bolid, který na denní obloze upoutal pozornost lidí, kteří se náhodou dívali přibližně tím směrem a měli aspoň trochu jasno. Můžete použít i webový formulář.

02.02.2007 13:49 František Martinek Exoplanety

HST studoval strukturu atmosféry exoplanety

Kresba exoplanety HD 209458b na pozadí mateřské hvězdy.

Schopnosti Hubblova kosmického dalekohledu HST umožnily astronomům poprvé studovat jednotlivé vrstvy atmosféry planety, obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce. Při pozorování bylo zjištěno, že nejvyšší vrstvu atmosféry planety tvoří horký vodík, odkud mimořádně horké plyny unikají do okolního kosmického prostředí.

02.02.2007 13:33 František Martinek Sluneční soustava

Změny v atmosféře planety Jupiter

Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.

Planeta Jupiter bývá občas cílem pro Hubblův kosmický dalekohled HST. Tentokrát se na něj zaměřila kamera HiRISE (High Resolution Imaging Experiment), která je instalována na americké kosmické sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005 a na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla navedena 10. 3. 2006. Po zhruba půlročním období, kdy byla prováděna úprava oběžné dráhy sondy, zahájila snímkování svého cíle (listopad 2006). Kromě toho se 11. 1. 2007 zaměřila na planetu Jupiter.

02.02.2007 11:51 Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2007.01 - Kometa McNaught nad Sydney

Málokdo asi předpokládal, jaké divadlo obyvatelům Země připraví kometa McNaught C/2006 P1 na počátku letošního ledna. Tehdy dosáhla její jasnost takové hodnoty, že začala být velmi výrazným objektem oblohy i v době, kdy se „normální“ kometa cudně halí do závoje slunečního světla. Na počátku ledna byla viditelná těsně po západu Slunce a před jeho východem a na několik dní se stala pozorovatelná i ve dne. Nás může pouze mrzet, že naši oblohu většinou zakrývaly mraky a kometu našim zrakům schovávaly. 12. ledna vstoupila do zorného pole koronografu kosmické sondy SOHO, která se specializuje na pozorování Slunce. Velký jas komety sice poněkud zahltil CCD detektory dalekohledu, ale přesto bylo možno její průchod kolem Slunce pěkně pozorovat. Ale to se již přesunula na jižní oblohu a zde zazářila v plné kráse.

Vyhledávání v článcích