Jasný proud hvězd na vnějším okraji Andromedy představuje zbytky dávné galaktické srážky, která mohla přispět k formování spirální galaxie.Zdeněk BardonVzdálený vesmír
Mlhovina NGC 2237 Rosette v souhvězdí Jednorožce je velmi velký objekt, který se bohužel nevejde na políčko CCD kamery ST-2000XM. Jedinou možností, jak získat fotografii mlhoviny celé, je použít metodu snímání po částech a ty pak poskládat jako mozaiku. Jednotlivé snímky musejí být nasnímány s přesahem, aby bylo možno jednotlivé části složit na sebe.
Nedávno jsme informovali o velmi jasném bolidu pozorovaném 26.ledna 2007
dokonce za denního světla. Na výzvu veřejnosti se do Astronomického ústavu
AV ČR v Ondřejově scházejí další hlášení o pozorování. V noci z neděle 4.
února na pondělí 5. února 2007, přibližně v 0 hodin 2 minuty byl pozorován
další velmi jasný meteor (tzv. bolid), který byl díky jasnému počasí
pozorován z Jižní Moravy, ale také z Prahy nebo Ondřejova. Úkaz trval jen
několik sekund, doprovázel jej výbuch a světelné efekty (svědci hovoří o
oranžovém a světle zeleném odstínu).
Pokud jste bolid pozorovali a máte k dispozici podrobné
údaje, zašlete své hlášení na info@astro.cz nebo přímo vyplňte webový
formulář.
Sonda Cassini vyfotografovala obrovský mrak v blízkosti severního pólu měsíce Titan.Kosmická sonda Cassini vyfotografovala v atmosféře Saturnova měsíce Titan obrovský mrak velikostí srovnatelný s polovinou rozlohy USA. Tento oblak může být zdrojem tekutin, které plní jezera, objevená nedávno pomocí palubního radaru sondy Cassini. Vyfotografovaný oblak zasahuje až k 62. stupni severní šířky, jeho průměr je zhruba 2400 km a pokrývá téměř celou polární oblast Titanu.
Tato nová fotografie byla pořízena 29. 12. 2006 ze vzdálenosti 90 000 km pomocí přístroje VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer), což je zobrazující spektrometr, pracující ve viditelném světle a v oboru infračerveného záření.Marcel BělíkMultimédia
Česká astrofotografie měsíceHodiny odtikaly 31536000 sekund roku 2006, Slunce se vrátilo na 10° Kozoroha a Měsíc dvanáctkrát zasvítil na obloze úplňkem. Několik jasných komet prolétlo oblohou a nad hlavami se nám vystřídaly všechna nám viditelné hvězdy. Měsíc dvakrát zakryl sluneční tvář a dvakrát vstoupil do zemského stínu. Zakrýt sluneční tvář se pokoušel i Merkur, díky své velikosti se mu to však podařilo jen trochu. Ještě něco se však stalo.
V pátek 26.ledna 2007 byl z území České republiky, Německa a Rakouska
pozorován denní bolid. Do Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického
ústavu AV ČR, v.v.i. se zatím sešla dvě česká hlášení a k dispozici je
také několik hlášení z Německa a Rakouska. Zatím nelze ani vyloučit, ani
potvrdit, že by tento úkaz byl spojen s pádem meteoritu na zemský povrch,
jako to bylo v případu bolidu Morávka pozorovaného ve dne 6. května 2000.
Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. uvítá
informace od dalších náhodných pozorovatelů. Jednalo se o velmi jasný
bolid, který na denní obloze upoutal pozornost lidí, kteří se náhodou
dívali přibližně tím směrem a měli aspoň trochu jasno. Můžete použít i
webový formulář.
Kresba exoplanety HD 209458b na pozadí mateřské hvězdy.Schopnosti Hubblova kosmického dalekohledu HST umožnily astronomům poprvé studovat jednotlivé vrstvy atmosféry planety, obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce. Při pozorování bylo zjištěno, že nejvyšší vrstvu atmosféry planety tvoří horký vodík, odkud mimořádně horké plyny unikají do okolního kosmického prostředí.František MartinekSluneční soustava
Jupiter na fotografii, kterou pořídila od Marsu sonda MRO.Planeta Jupiter bývá občas cílem pro Hubblův kosmický dalekohled HST. Tentokrát se na něj zaměřila kamera HiRISE (High Resolution Imaging Experiment), která je instalována na americké kosmické sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Sonda MRO byla vypuštěna 12. 8. 2005 a na oběžnou dráhu kolem rudé planety byla navedena 10. 3. 2006. Po zhruba půlročním období, kdy byla prováděna úprava oběžné dráhy sondy, zahájila snímkování svého cíle (listopad 2006). Kromě toho se 11. 1. 2007 zaměřila na planetu Jupiter.Marcel BělíkMultimédia
Málokdo asi předpokládal, jaké divadlo obyvatelům Země připraví kometa McNaught C/2006 P1 na počátku letošního ledna. Tehdy dosáhla její jasnost takové hodnoty, že začala být velmi výrazným objektem oblohy i v době, kdy se „normální“ kometa cudně halí do závoje slunečního světla. Na počátku ledna byla viditelná těsně po západu Slunce a před jeho východem a na několik dní se stala pozorovatelná i ve dne. Nás může pouze mrzet, že naši oblohu většinou zakrývaly mraky a kometu našim zrakům schovávaly. 12. ledna vstoupila do zorného pole koronografu kosmické sondy SOHO, která se specializuje na pozorování Slunce. Velký jas komety sice poněkud zahltil CCD detektory dalekohledu, ale přesto bylo možno její průchod kolem Slunce pěkně pozorovat. Ale to se již přesunula na jižní oblohu a zde zazářila v plné kráse.
Oblast Elysium na Marsu na fotografii, pořízené sondou Mars Express.Pokud existují na Marsu mikroorganizmy, pak mohou přežívat až do dnešních dnů pod ochranou vodního ledu v rovníkové oblasti s názvem Elysium. Alespoň je o tom přesvědčen Lewis Dartnell (University College London).Zdeněk BardonVzdálený vesmír
CCD snímek velké mlhoviny v souhvězdí Orion je asi nejfotografovanější mlhovinou oblohy. Je to velice jasná asi 1 600 světelných let vzdálená mlhovina viditelná dobře pouhým okem a ještě lépe v malém triedru. Pro astronomy a hlavně pro astrofotografy je to možná první fotografovaný objekt v jejich kariéře.
Česká televize provedla od začátku roku 2007 změny ve vysílání pořadů, ve kterých se objevují reportáže z astronomie a příbuzných oborů. S uvedenými změnami se můžete seznámit zde.Miroslava HromadováVzdálený vesmír
V galaxii v Andromedě, ve velké vzdálenosti od centra, bylo objeveno několik velkých, na těžké prvky chudých hvězd. To znamená, že galaxie může být až 5krát větší než se dosud myslelo.František MartinekSluneční soustava
Průběh světelné křivky při zákrytu hvězdy Titanem.Dva vzácné astronomické úkazy, které nastaly v listopadu 2003, pomohly mezinárodnímu týmu astronomů uskutečnit výzkum vzdáleného Saturnova měsíce Titan. Především tyto úkazy umožnily zpřesnit modely atmosféry měsíce, což bylo důležité pro uskutečnění přistání evropského modulu Huygens na povrchu Titanu.
Nyní tyto unikátní výsledky pomohly zařadit do celkového kontextu informace z přistání modulu Huygens, a také prozkoumat horní vrstvy atmosféry Titanu.
Dvojice sond STEREO bude pořizovat 3D snímky slunečních protuberancí.Dvojice amerických kosmických sond STEREO (Solar TErrestrial RElations Observatory) dokončila 21. 1. 2007 sérii manévrů, po nichž se obě sondy dostaly do plánovaných poloh na oběžné dráze kolem Slunce. Z těchto pozic zahájí v dubnu letošního roku pořizování 3D snímků Slunce. Každá sonda STEREO nese na své palubě více než 10 přístrojů. „Sondy STEREO jsou nyní připraveny k zahájení své vědecké práce,“ říká Michael Kaiser, jeden z účastníků projektu.
Pavel Ambrož
Multimédia
prof. RNDr. Miloslava Druckműller, DrSc.V soutěži „Česká astrofotografie měsíce“, která slaví své první výročí a probíhá v rámci aktivit České astronomické společnosti, se porota shodla na ocenění „Astrofotograf roku 2006“. Vybírala ze snímků, předložených do soutěže v uplynulém kalendářním roce. Volba padla na prof. RNDr. Miloslava Druckmüllera, DrSc. z Brna, který do soutěže přispěl dvěma snímky jemné struktury sluneční koróny ze zatmění Slunce v březnu 2006, pozorovaného jeho týmem v Libyi. Jedná se o pozoruhodné dílo, jehož kvality v mezinárodním kontextu jsou vynikající a bude velmi nesnadné je překonat.
Titul astrofotograf roku vyhlašuje porota České astrofotografie měsíce s Českou astronomickou společností ve spolupráci s Hvězdárnou v Úpici.
Návrh mikrosondy ke studiu vnitřní stavby planetek.Flotila explodujících kosmických sond může připravit cestu k obraně před nebezpečnými planetkami. Několik malých robotů ve tvaru koule přistane na povrchu planetky, někteří explodují, zatímco další budou registrovat vibrace, které pomohou odhalit informace o vnitřní struktuře planetky.František MartinekSluneční soustava
Cykly sluneční činnosti - minulost a současnost.Ruští vědci dospěli k závěru, že za současné globální oteplování může Slunce – nikoliv oxid uhličitý. Informoval o tom Chabibullo Abdusamatov, vedoucí laboratoří kosmických výzkumů Hlavní (Pulkovské) observatoře Ruské akademie věd (RAN).Pavel SuchanSluneční soustava
IHY 2007 - zahájení projektu (Fárník, Marková, Heinzel)Na tiskové konferenci 23.ledna 2007, kterou uspořádaly Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Česká astronomická společnost a Odbor mediální komunikace Akademie věd ČR, byl oficiálně zahájen Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY 2007) v České republice. V celosvětovém měřítku se tak stane na půdě OSN ve Vídni 19. – 20. února 2007, kde bude Česká republika také zastoupena. Veškeré informace naleznete na stránkách o IHY 2007.
Společnost pro meziplanetární hmotu (SMPH) ve spolupráci s Českou astronomickou společností (ČAS) a Sekcí pro mládež ČAS vyhlásila fotografickou soutěž Moje vánoční kometa... se zaměřením na popularizaci nejznámějšího představitele meziplanetární hmoty ve Sluneční soustavě a ve snaze přinést do předvánočního ruchu trochu klidu a soustředění při zachycení symbolu vánoc ve všech podobách - odborných, uměleckých a lidských vůbec.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek
„V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa
Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Snímek komety C/2021 S3 (PANSTARRS). Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, 2x zmenšeno, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 1.654 au, od Slunce 1.847 au.
