Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Karel Mokrý Ostatní

Změny na astro.cz

Omlouváme se všem dříve registrovaným uživateům, při přechodu na nový redakční systém došlo k nechtěnému odeslání mailu na blokované adresy. Tento mail byl určen pro testování a neměl nikomu dojít. Díky chybě byla ale odeslán.

Dnes došlo k dokončení přechodu na nový redakční systém, je možné že některé funkce a služby na astro.cz nebudou fungovat zcela korektně. Narazíte-li na takový problém, dejte nám prosím vědět na info@astro.cz. Samozřejmě uvítáme i Vaše návrhy k zlepšení těchto stránek.

František Martinek Kosmonautika

NASA vybrala projekty pro budoucí výzkum Marsu

Mars_elysium.jpg
NASA vybrala k dalšímu rozpracování návrhy dvou možných budoucích automatických sond k výzkumu planety Mars. Tyto projekty by měly přispět k většímu pochopení atmosféry Marsu, jeho klimatu a možné obyvatelnosti, než tomu je doposud.

Kromě toho NASA bude také financovat americké vědce, spolupracující na připravovaném evropském projektu výzkumu Marsu a stejně tak bude financovat vývoj nových přístrojů a technologií, které mohou být využity u dalších budoucích misí k Marsu.

Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Černá díra v kulové hvězdokupě

blackhole_KH.jpg
Astronomové poprvé našli černou díru tam, kde by jen málokdo její existenci předpokládal - uvnitř kulové hvězdokupy. Tento objev má velké důsledky pro dynamiku kulových hvězdokup a také pro existenci nové třídy tzv. černých děr střední velikosti ("intermediate-mass" black holes).
František Martinek Exoplanety

Obří plynné planety vznikají rychleji, než se předpokládalo

planetary.jpg
Obří plynné planety, jako je Jupiter a Saturn, se formují brzy po vzniku mateřské hvězdy. Vyplývá to z nových poznatků.

Pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (NASA) ukazují, že plynní obři vznikají během prvních 10 miliónů roků "života" hvězdy podobné Slunci (pokud ne u všech hvězd). Výzkum přináší nové důkazy, že se obří plynné planety musí zformovat velmi brzy po vzniku hvězdy.

Petr Horálek Ostatní

Expedice do Bavorska ke kráteru Ries a Steinheim

Během posledního setkání členů SMPH v prvém listopadovém víkendu roku 2006, které proběhlo v prostorách hradecké hvězdárny, se začal rozvíjet návrh týkající se možnosti zájezdu ke kráteru Ries a Steinheim na území Bavorska v Německu. V plánu by byl několikadenní (pravděpodobně víkendový) výlet spojený s bezprostřední návštěvou oblastí, které úzce souvisí s výskytem tektitů na území jižních Čech a jižní Moravy.

Petr Sobotka Multimédia

Stáhněte si Slunce do PC

Stáhněte si Slunce do PC
Stáhněte si Slunce do PC
Projekt Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY) 2007 je příležitostí pro Český rozhlas Leonardo informovat veřejnost a zájemce o astronomii o naší nejbližší hvězdě - Slunci. Prostřednictvím pořadu Nebeský cestopis a článků v internetové rubrice "vesmír" jsme prvním lednovým týdnem odstartovali Rok Slunce.
Petr Sobotka Úkazy

Přiletěla kometa 1. velikosti

Na ranní obloze v souhvězdí Orla lze nalézt velmi jasnou kometu. Nyní má 1. hvězdou velikost, je vidět okem a mohla by se ještě zjasňovat. Kometa C/2006 P1 McNaught byla objevena 7. srpna 2006 R. H. McNaughtem (Austrálie) jako objekt 17.3 magnitudy.

7.1.2007. článek doplněn o další informace o viditelnosti komety.

Pavel Suchan Ostatní

Tříkrálová sobota s dalekohledy v ZOO Praha.

V sobotu 6. ledna 2007 od 11 do 16 hodin probíhá v pražské ZOO program Tři králové. Součástí programu bude i pozorování astronomickým dalekohledem na vyhlídce u ledních medvědů, odborný výklad k pozorování a zodpovídání dotazů návštěvníků. Za jasného počasí pozorování Slunce (fotosféry i chromosféry), za zatažené oblohy pozorování pozemských dalekohledů. Zajišťuje Česká astronomická společnost ve spolupráci s Pražskou pobočkou ČAS a firmou Supra Praha, s.r.o.
redakce Multimédia

ČAM 2006.12

SlunceVítězným snímek ČAM (Česká astrofotografie měsíce) za prosinec 2006 je snímek Martina Adamovského Slunce v H-alfa.
František Martinek Hvězdy

Bílý trpaslík naznačuje osud Sluneční soustavy

bily_trpaslik.jpg
Velmi zajímavý objekt - bílý trpaslík s planetárním diskem s vysokým obsahem kovů - objevila skupina astronomů, jejímž vedoucím je Boris T. Gansicke (University of Warwick, Velká Británie). Tento pozorovaný objekt v mnohém vypovídá o tom, jaký bude konečný osud naší Sluneční soustavy.
Pavel Suchan Ostatní

Česká republika vstoupí do Evropské jižní observatoře od 1. 1. 2007

Podpis_smlouvy_CR-ESO.jpg
Dlouho očekávaná a především připravovaná událost nastala 22. prosince 2006. V dopoledních hodinách podepsala z pověření prezidenta republiky a předsedy vlády ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová za českou stranu dohodu o vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) od 1.1.2007. Za ESO smlouvu podepsal zástupce generální ředitelky Thomas Wilson. Aktu se zúčastnili předseda Akademie věd České republiky Václav Pačes, astronom z vyjednávacího týmu Petr Hadrava a také ředitel odboru vnějších vztahů ESO Claus Madsen. Smlouva musí být do 120 dní ratifikována oběma komorami parlamentu ČR.

Tiskové prohlášení ČAS č.92.

Petr Sobotka Multimédia

Týden Slunce s Leonardem

Rok 2007 byl vyhlášen Mezinárodním heliofyzikálním rokem (IHY 2007). Proto jsme se mu rozhodli věnovat hned náš první Nebeský cestopis roku 2007. Všechny příspěvky, které se během týdne od 1. do 5. ledna budou vysílat, se budou týkat naší nejbližší hvězdy - Slunce. Každý všední den v Dopoledni s Leonardem uslyšíte minimálně jeden příspěvek, někdy i dva a celý hodinový pořad pak v sobotu 6. ledna ve 20 hod.
František Martinek Sluneční soustava

Výzkum planetek pomocí radaru

1999JM8.jpg
Není mnoho planetek, které byly zblízka prozkoumány pomocí kosmických sond. Proto se astronomové snaží k jejich výzkumu využívat i další možnosti. Jednou z metod výzkumu těchto těles je využití radaru. "Obvyklé pozemní nástroje pro výzkum planetek vyžadují jasnou noční oblohu a výsledkem pozorování je fotografie, zachycující planetku jako bod," říká Steven Ostro, radioastronom z JPL. "Prostřednictvím radarové astronomie můžete provádět výzkum jak ve dne, tak i v noci, aniž bychom vypouštěli do vesmíru drahé přístroje, přičemž můžeme získat hodnotné informace o povrchu zkoumaných objektů."
Petr Sobotka Hvězdy

Čeští astronomové objevili vzplanutí hvězdy v Perseovi

gkper_obalka.jpg
Čeští astronomové objevili vzplanutí hvězdy v Perseovi. Hvězda označená jako GK Per takto vybuchuje přibližně jednou za tři roky, ale přesný okamžik se nedá předpovědět. Současné vzplanutí nastalo o tři čtvrtě roku dříve než vědci očekávali. První velice výrazné zjasnění bylo pozorováno již před 105 lety a hvězda byla tehdy vidět snadno i bez dalekohledu.

Tiskové prohlášení ČAS č.91.

Petr Sobotka Multimédia

Nalaďte si Nebeský cestopis

leonardo_logo1.jpg
Český rozhlas Leonardo vysílá hodinový pořad Nebeský cestopis. Přináší zajímavosti a novinky z astronomie, meteorologie a fyziky. Premiéra pořadu je každou sobotu ve 20 hodin a repríza každou neděli v 11 hodin. Jednotlivé rozhovory a reportáže jsou slyšet v dopoledním vysílání Leonarda každý všední den v 9:50 a vše se dá stáhnout z internetu jako mp3.
Lenka Soumarová Ostatní

Mystérium hvězdy betlémské

Štefánikova hvězdárna v Praze zve na nový vánočně laděný pořad Mystérium hvězdy betlémské. Během 40 minut se s námi vydáte za poselstvím hvězdy Betlémské a pokusíme se poodhalit její tajemství.Pořad je uváděn každou sobotu a neděli (také 25. a 26.12.) od 17.00 hod. a ve středu od 18.30 hod. Více informací na stránkách hvězdárny http://www.observatory.cz/ .


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »