Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Extrémně vzácné dvojhvězdy objeveny brněnskými astrofyziky

Extrémně vzácné dvojhvězdy objeveny brněnskými astrofyziky

Ilustrační obrázek společně s časovými odchylkami světelných změn během oběhu dvojhvězdy TU UMa, způsobenými efektem rozdílné dráhy světla.
Autor: Liška et al., 2016

Brněnský tým astrofyziků nalezl několik kandidátů pro extrémně vzácné dvojhvězdy, jejichž jednou složkou je proměnná pulzující hvězda typu RR Lyrae. Pokud je interpretace pozorování správná, výsledky týmu naznačují, že druhou složkou takovýchto systémů mohou být jak červení trpaslíci, tak také černé díry. Práce také ukázala, že oběžné doby těchto dvojhvězd mohou být mnohonásobně delší, než se původně předpokládalo. Studie, která podstatně rozšiřuje seznam těchto ojedinělých objektů, tak představuje velký úspěch.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 26. června 2016.

Týmu okolo dr. Jiřího Lišky, z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy Univerzity v Brně, a dr. Marka Skarky, absolventa MU, v současnosti působícího na Akademii věd v Budapešti, se podařilo identifikovat 11 kandidátů nadmíru vzácných dvojhvězd. Tyto raritní hvězdné systémy obsahují proměnné pulzující hvězdy typu RR Lyrae, které hrají v astrofyzice nezastupitelnou roli například při určování vzdáleností. Jejich nalezení ve dvojhvězdách a nezávislé určení jejich hmotností je důležitým krokem k pochopení vlastností těchto hvězd.

Kromě 20 dvojhvězdných kandidátů objevených loni týmem chilských astronomů v Galaktické výduti představuje publikace 11 dalších kandidátů druhý nejpočetnější seznam svého druhu. Brňané ovšem analyzovali hvězdy Galaktického pole, což je doposud ojedinělý počin. K objevu a analýze nových možných dvojhvězd autoři využili faktu, že při oběhu RR Lyrae složky okolo neviditelného souputníka zdánlivě dochází k malým cyklickým změnám její pulzační periody - urychlování či zpožďování pozorovaných světelných změn (jev známý jako Light travel-time effect). Autoři dále sestavili databázi všech známých objektů a navíc provedli detailní analýzu dvojhvězdnosti u dalšího v současnosti nejnadějnějšího kandidáta, objektu TU UMa. Jejich práce byla proto rozdělena na dvě samostatné studie publikované v prestižních časopisech – v britském Monthly Notices of the Royal Astronomical Society a evropském Astronomy & Astrophysics.

Výzkum brněnské skupiny také ukázal, že dvojhvězdy s RR Lyrae složkou mohou mít oběžnou periodu ne pouze několik let, jak se do této doby předpokládalo, ale dokonce několik desítek, v některých případech i více než sto let! Z výzkumu hmotností nepozorovaných souputníků také vyplývá, že by druhou složkou dvojhvězdy mohli být jak tzv. červení trpaslíci (velmi malé a chladné hvězdy), tak degenerované zbytky hvězd, jako jsou bílí trpaslíci nebo neutronové hvězdy. Zřejmě nejzajímavějšími kandidáty jsou hvězdy s označením RZ Cet a AT Ser nacházející se v souhvězdích Velryby a Hada. Hmotnosti předpokládaných souputníků těchto dvou hvězd odpovídají neutronovým hvězdám či dokonce černým dírám.

Kontakt a další informace

Dr. Jiří Liška
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně - vedoucí výzkumu
Email:jiriliska@post.cz

Dr. Marek Skarka
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně - vedoucí výzkumu
Email: marek.skarka@gmail.com

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně - tiskový tajemník
Mail: zychova@physics.muni.cz

Publikované studie:
[1] http://adsabs.harvard.edu/abs/2016MNRAS.459.4360L
[2] http://adsabs.harvard.edu/abs/2016A%26A...589A..94L

Nová on-line databáze známých kandidátů: http://rrlyrbincan.physics.muni.cz/

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: RR Lyrae stars, ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně, RR Lyra, Proměnná hvězda, TU UMa


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »