Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  I novy mají nárok na dovolenou

I novy mají nárok na dovolenou

V čase prázdnin většinou lidé tráví značnou část svých dovolených. V červenci si možná vybíraly dovolenou i novy v galaxii M31 - plných 42 dnů nevybuchla nova v oblasti, kterou sleduji. Výjimkou snad může být jen nejtěsnější okolí jádra M31, kde je gradient jasu tak vysoký a pozadí tak nerovnoměrné, že zde může nova v některých případech nepozorovaně zjasnět a zase zmizet z dohledu...

Sledování galaxie M31 jsem se věnoval intenzivně i v tomto období, jak jen to počasí a pracovní vytížení dovolilo. Další novu ale ne a ne nalézt. Pominu-li to, že jsem ze snímků získával fotometrii několika slábnoucích nov, podařilo se v noci 16./17. července přeci jen objevit novu. Ovšem poněkud kuriozním způsobem. Při porovnávání právě pořízených snímků se vzorovým snímkem pořízeným Lenkou Šarounovou z Ondřejova jsem si všiml přebývající hvězdičky - ovšem ne na mém "čerstvém" snímku, ale na archivním pořízeném Lenkou.

Začal jsem tedy prohledávat veškeré archivní snímky zachycující tuto oblast. K mému překvapení byla nova zachycena na mnoha z nich, pořízených jak mnou tak i Lenkou a Peterem Kušnirákem v Ondřejově. Následovalo proměření všech snímků - určení přesné pozice a jasností. Z nich vyplývá, že se jednalo o výjimečně pomalou novu, která několik týdnů zjasňovala do maxima a poté pozvolna slábla.

Asi vás napadne, jak je možné, že jsem ji přehlédl na tolika snímcích pořízených o rok dříve. Vysvětlení je jednoduché. Nacházela se daleko od jádra galaxie v oblasti, která je většinou těsně za okrajem mých snímků a poměrně daleko za okrajem ondřejovských. V roce 2003 nastalo období po objevu 3. novy, kdy se snímkovala oblast posunutá jihozápadně od jádra, což umožnilo právě zachycení této novy. A na tom s největším dosahem, který jsem použil pro tuto oblast jako srovnávací byla nova zachycena, navíc v dalším období příliš neměnila jasnost a tím unikla mojí pozornosti - ale pouze na necelý rok... Všiml jsem si rovněž, že se tato nova nachází uvnitř pole, které snímkuje i Marco Fiaschi z Padovy. Na moji žádost prohlédl své snímky pořízené od poloviny června 2003 do konce ledna 2004 (mezi nimi byly i dva snímky z 1.82-m dalekohledu observatoře Asiago) a s překvapením zjistil, že má novu zachycenu na všech snímcích! Možná nebo právě proto ji přehlédl...

Společně s Lenkou jsme se tedy stali objeviteli 18. extragalaktické novy objevené z ČR. Po této příjemné epizodě jsem se i nadále věnoval pořizování snímků této galaxie (kromě fotometrie a astrometrie komet). Další novu ale ne a ne nalézt. Poslední série jsem pořídil v noci 30./31. července, opět s negativním výsledkem co se týče přítomnosti dosud neobjevené novy. Zdravotní problémy mi nedovolily pořídit snímky v noci 2./3. srpna, ale ochotně vypomohla Lenka Šarounová a i přes silné rušení Měsícem pořídila sérii kvalitních snímků.

Další nova už byla opravdu "na spadnutí" a tak jsem ihned ráno stáhl snímky a pustil se do jejich zpracování. Po asi pěti minutách porovnávání definitivního snímku s archivním jsem nalezl to, na co jsme 42 dní čekali - novou novu.

Leží na špičce podlouhlého zjasnění v pozadí galaxie, což si můžete prohlédnout na přiložených snímcích. Měl jsem velkou radost, když jsem mohl zavolat Lence, poděkovat jí za pořízení snímků a pogratulovat k spoluobjevu další novy. Novu jsem sledoval z Lelekovic v další noci 3./4. srpna. Její jasnost klesla od objevu o 0.3 magnitudy, ale díky 840 sekundám celkové expozice je na snímku i přes výrazné rušení Měsícem a zbytky oblačnosti slušně vidět. Její nápadnost však neodpovídá poměrně vysoké jasnosti i proto, že se nachází těsně u špičky výrazného zjasnění v pozadí galaxie M31, které je obklopené temnou hmotou a tudíž nova "nevyčnívá" nad průměrné pozadí tak, jak by odpovídalo její jasnosti. I když byla věta o "novách na dovolené" v úvodu samozřejmě pouhou nadsázkou, tak právě ten fakt, že nikdy nejsme schopni dopředu předpovědět okamžik objevu nového objektu dělá pozorovací astronomii tak vzrušující vědeckou disciplínou.

Na závěr připojuji údaje o celkově 18. a 19. extragalaktické nově objevených z ČR:

Pozice (ekvinokcium 2000.0):
Nova M31 2004 no10: R.A. = 0h42m02s.93, Decl. = +41o05'01".5
Nova M31 2004 no11: R.A. = 0h42m20s.62, Decl. = +41o16'09".5

Offset od centra galaxie M31:
Nova M31 2004 no10: 468" západně a 667" jižně
Nova M31 2004 no11: 267" západně a 1" severně

Fotometrie v oboru R (L. Šarounová a P. Kušnirák, Ondřejov (O), K. Hornoch, Lelekovice (L)):

Nova M31 2004 no10: 2002 září 13.136 UT, [20.6 (O); 2003 červenec. 9.025, [18.7 (L); 11.038, 18.3: (L); 14.989, 18.7: (L); 19.034, 19.0 (O); 20.014, 18.4 (L); 25.974,17.9 (L); 26.020, 18.2 (O); 26.980, 17.6 (L); 27.049, 18.0 (O); srpen 4.909, 18.7 (O); 5.981, 18.7 (L); 7.989, 18.8 (L); 15.959, 18.7: (L); 22.980, 19.2: (L); 23.971, 18.7 (L); 26.930, 18.9: (L); září 6.043, 18.7 (O); 14.828, [18.5 (L);21.822, 18.6: (L); 30.825, [19.1 (L); 2004 červenec 16.988, [20.0 (L).

Nova M31 2004 no11: 2004 červenec 30.970 UT, [19.0 (L); srpen 2.974, 17.4 (O); 3.923, 17.7 (L).

Přiložené snímky byly dodatečně zpracovány pomocí mediánového filtru v programu SIMS Pavla Cagaše.

  
  




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Ranní stopa stanice ISS a Jupiter nad jižním obzorem

Další informace »