Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropa slaví, loď Jules Verne ATV se vydala k ISS
Petr Kubala Vytisknout článek

Evropa slaví, loď Jules Verne ATV se vydala k ISS

ATV_to_ISS_L.jpg
Píše se 9. březen 2008, hodiny v Evropě ukazují 5:03 a na druhém konci světa ve Francouzské Guayaně zahřměly motory nosné rakety Ariane-5ESV. Pýcha evropské kosmonautiky se vydává do vesmíru již poněkolikáté, tentokrát ovšem nevynáší na oběžnou dráhu kolem Země jen tak ledajakou družici. K Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyráží automatická kosmická loď Jules Verne ATV (Automated Transfer Vehicle). Video ze startu si můžete stáhnout a přehrát zde.

Další evropský příspěvek při budování ISS

Před několika týdny se vydal v nákladovém prostoru raketoplánu Atlantis (STS-122) k ISS evropský vědecký modul Columbus. Nyní posílá Evropská kosmická agentura (ESA) do vesmíru další svůj příspěvek v budování ISS. Automatický kosmický dopravní prostředek Jules Verne ATV je principiálně podobný ruským automatickým lodím Progress, které dopravovaly zásoby pro orbitální stanice Saljut, MIR a nyní tak činí pro ISS.

ATV dopraví k ISS asi 5 500 kg suchého materiálu v podobě potravin, náhradních dílů, vědeckého vybavení apod., dále 840 kg pitné vody, 100 kg vzduchu a 860 kg paliva. Celková hmotnost zásob tak bude asi 7,5 tuny.

Vyzvedne ISS na vyšší oběžnou dráhu

ATV_approach_L.jpg
Kromě dopravy nákladu k ISS bude mít ATV také další úkoly. U vesmírného komplexu bude kotvit asi 6 měsíců, v průběhu této doby loď zvýší svými motory oběžnou dráhu stanice. Proč? Zažitá představa, že družice jsou na oběžné dráze na věčné časy, je chybná. I ve výškách okolo 360 km nad zemským povrchem, ve kterých se ISS pohybuje, jsou stále molekuly vzduchu a ty zpomalují rychlost stanice. Důsledkem toho ISS „padá“ k Zemi. Tento pád pochopitelně není dramatický a pohybuje se řádově v desítkách metrů denně. Občas je ale potřeba stanici vyzvednout na vyšší oběžnou dráhu, v opačném případě by byl její osud zpečetěn, nebo spíš upečen.

ATV je vybavena čtyřmi hlavními motory, každý o tahu 490 N a 28 menšími manévrovacími motorky o tahu 220 N.

Konec v atmosféře

Po půlroce u ISS bude ATV naplněna nepotřebným materiálem o hmotnosti až 6,5 tun. Poté se kosmická loď od ISS odpojí a bude navedena do hustých vrstev atmosféry. Stejně plní funkci „kosmického kontejneru“ také ruský Progress.

Popis

ATV se skládá ze dvou částí – servisní a nákladové. Startovní hmotnost lodi je více než 20 tun. Na délku měří kosmické plavidlo 9,8 m, průměr má 4,5 m a rozpětí slunečních panelů je 22 metrů.

Jules Verne ATV se ke stykovacímu uzlu ruského modulu Zvezda připojí až 3. dubna. Proč tak pozdě? Rozhodně to není proto, že by ATV byla při dohánění ISS pomalejší než ostatní kosmické lodě. Důvod je prozaičtější. Současná mise lodi je první a tak chce ESA několik dní plavidlo testovat. Zkoušet se mimo jiné bude přibližování ke stanici, k čemuž je ATV vybavena laserovým setkávacím systémem. Od ISS se má ATV odpojit 7. srpna.

Další ATV

Prozatím se počítá s misemi 5 lodí ATV. Další kousek se k ISS vydá okolo října 2009 a následně v letech 2011, 2012 a 2015. Speciální úkol by mohla mít loď s označením ATV-6. Motory by v tomto případě nevyzvedly ISS na vyšší oběžnou dráhu, ale naopak by navedly stanici do hustých vrstev atmosféry. Ano, i s koncem a zánikem ISS je potřeba počítat. Tento úkol ale pro ATV určitě nepřijde dříve než po roce 2020.

Potřebuje ESA pilotovanou loď?

V souvislosti se startem prvního exempláře ATV se objevila diskuse, zda ESA potřebuje vlastní kosmickou loď, která by dopravovala evropské astronauty do vesmíru. ATV by totiž teoreticky šla předělat na pilotovanou loď. Někteří experti tak vidí současnou misi jako první krok pro realizaci evropské pilotované lodi. Otázka je, zda Evropa vůbec vlastní pilotovanou loď potřebuje a zda se má pouštět do drahé, riskantní a nepříliš neperspektivní oblasti kosmonautiky, kterou pilotované lety určitě jsou. Tato otázka se bude brzy týkat i nás. Česká republika se v nejbližších měsících stane členem ESA.

Doporučené a použité odkazy





O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »