Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Návrat raketoplánů - start Discovery STS-114

Návrat raketoplánů - start Discovery STS-114

STS114CAS.jpg
Raketoplán Discovery včera (26. 7. 2005) úspěšně odstartoval vstříc zcela jasné floridské obloze a navázal na přerušené lety amerických raketoplánů, které byly po havárii Columbie v únoru 2003 zcela zastaveny. První pokus o start byl přerušen z důvodů problémů s vadným čidlem stavu paliva v externí nádrži. Tentokrát proběhlo odpočítávání zcela bez problémů a ve 14:39 světového času (16:39 SELČ) se sestava odpoutala od startovní rampy 39B.

V průběhu 11 denní mise bude sedmičlenná posádky Discovery zkoušet nové postupy inspekce a kontroly ochranného tepelného systému raketoplánu. Důležitým posláním mise je zásobení Mezinárodní kosmické stanice (ISS) potřebným materiálem.

Start Discovery byl doprovázen zcela výjimečnou pozorností všech zařízení sloužící k dokumentaci a sledování startovní fáze letu. K tomu slouží systém nově upravených a rekonstruovaných pozemních kamer, radarový systém a kamery na palubě letadel s velkým výškovým dostupem. Povrch tepelného štítu raketoplánu bude kontrolován i novým laserovým systémem umístěným na konci prodloužení robotické ruky. Kromě toho další údaje poskytly senzory zabudované do náběžných hran křídel, které mají za úkol poskytnout kvalitnější data pro stanovení stavu tepelné ochrany raketoplánu Discovery. Množství údajů bude vyhodnocováno několik dní do očekávaného přistání naplánovaného na 7. srpna.

Okamžik po vypnutí hlavních motorů resp. moment oddělení vnější nádrže od raketoplánu natáčeli Noguchi a Thomas na ruční digitální kamery. Tyto záběry spolu se záběry kamer sledujících místa připojení vnější nádrže k raketoplánu byly odeslány k revizi technikům z řízení letu.

Posádka ještě před spánkem uvolnila a otestovala robotickou ruku s nástavcem. Bude totiž sloužit k podrobnému mapování povrchu raketoplánu od vysocekapacitní antény v pásu Ku zajišťující přenos telemetrie a videosignálu, přes spodní stranu orbiteru až po náběhové strany křídel. Tato prohlídka podrobně prověří především křídla, zda-li nebyla v průběhu startu poškozena.

V době startu raketoplánu se Mezinárodní kosmická stanice nacházela více než 360 km nad Indickým oceánem západně od Austrálie. Raketoplán bude stanici dohánět a podle předpokladu by se k ní měl připojit ve čtvrtek po 13. hodině našeho času. Na palubě ISS je expedice č. 11, velitel Sergej Krikaljov a letový inženýr John Phillips, kteří se připravují na připojení prvního raketoplánu od 25. listopadu 2002.

Přibližování Discovery k mezinárodní stanici využijí kosmonauté na palubě ISS k dalšímu testování stavu povrchu raketoplánu. Využijí k tomu digitální fotoaparáty s teleobjektivy o ohniskové vzdálenosti 400 a 800 mm. Zaměří se především na destičky tepelné ochrany v okolí krytů hlavního i příďového podvozku.

Raketoplán nese ve svém nákladovém prostoru speciální zásobovací modul Raffaello (Multi-Purpose Logistics Module - víceúčelový zásobovací modul) italské provenience. Celková hmotnost modulu činí 15 tun, samotný náklad něco málo přes 10 tun. Náklad je rozdělen do 16 standardních skladovacích schránek. Materiál bude přenesen na palubu stanice.

STS114posadka.jpg
Posádku letu STS-114 tvoří: Eileen Collinsová (velitelka letu), Jim Kelly (pilot), Soichi Noguchi (letový specialista - JAXA), Steve Robinson, Andy Thomas, Wendy Lawrencová a Charlie Camarda (všichni letoví specialisté).

Podle informací Českého rozhlasu byly v průběhu startu zaznamenány tři menší incidenty. Kamera umístěná na hlavní palivové nádrži ukázala odlétávající úlomky. Z trupu resp. z okraje krytu příďového podvozku odpadla část žáruvzdorné destičky tepelné ochrany. Z oblasti raketových motorů odpadl asi 2 minuty po startu úlomek materiálu, který však nezasáhl trup raketoplánu. Poslední incidentem byl náraz ptáka do vnější nádrže. Poškozená místa budou velmi podrobně zkoumána v průběhu letu. Ostatní informace svědčí o tom, že raketoplán je v pořádku, ale po neblahých zkušenostech z minulosti nechce NASA nic podcenit.

Obrázek: Historický návrat amerického raketoplánu na oběžnou dráhu. Start raketoplánu Discovery STS-114 se uskutečnil 26. července 2005 v 16:39 SELČ. Foto: NASA/KSC

Zdroj: NASA

Převzato: Hvězdárna ValašskéMeziříčí




O autorovi

Libor Lenža

Libor Lenža

Narodil se v roce 1969 a již od mladých let se věnoval přírodě a technice. Na počátku studia střední školy se začal věnovat astronomii. Nejprve působil v Klubu astronomů v Havířově pod vedení Ing. Miloně Bury a dalších. Jeho zájem o astronomii i kosmonautiku se rychle prohluboval. Již od mladých let se věnuje popularizaci nejen astronomie a kosmonautiky. V roce 1991 začal pracovat na Hvězdárně Valašské Meziříčí jako odborný pracovník se zaměřením na pozorování projevů sluneční aktivity, ale i další oblasti observační astronomie a popularizaci. V roce 1995 se na této instituci ujal práce ředitele. Ve vedení této hvězdárny působí do dnešních dnů. Věnuje se také řízení projektů a projektových úkolů nejen v oblasti astronomie. Zakládal Valašskou astronomickou společnost, několik funkčních období působil jako její předseda. Spolupracuje s Českou astronomickou společností a dalšími organizacemi. Připravuje a organizuje řadu aktivit, akcí a projektů a také přednáší. Kromě astronomie se věnuje také dalším oblastem přírodních věd, zejména geologii, chemii, spektroskopii, ale také novým technologiím a energetice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »