Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum

Jak je na tom astronomie ve výuce? Přinášíme zevrubný průzkum

LASO - Letní Astronomické SOustředění pro studenty v Brně.
Autor: Hvězdárna a planetárium Brno

Astronomie dnes nemá z hlediska vzdělávacích dokumentů na růžích ustláno. Někteří učitelé na základních a středních školách ji přesto využívají jakožto důležitý motivační prvek a konec konců i nedílnou součást všeobecného rozhledu každého civilizovaného člověka. V sekci Rady proto najdete zevrubný průzkum, který mapuje situaci astronomie v současném školském systému a přináší přehled zdrojů, ze kterých mohou učitelé čerpat při začleňování astronomie do výuky. Ve druhé části je důraz kladen na mimoškolní astronomické vyžití, které je v Česku pestré a školní astronomické vzdělávání dnes víceméně nahrazuje. Zde se tedy mohou inspirovat jak zvídaví žáci samotní, tak i učitelé, kteří chtějí svým svěřencům s výběrem volnočasové aktivity poradit.

STAV VÝUKY ASTRONOMIE

Finále Astronomické olympiády na Národní třídě v Praze. Autor: Radek Kříček
Finále Astronomické olympiády na Národní třídě v Praze.
Autor: Radek Kříček
Výuka astronomie na našich školách prošla během druhé poloviny 20. století několika proměnami. Zdálo by se, že načas jí bylo přáno více než v současnosti a na několik let povýšila i na povinný předmět v rámci základní docházky. V současnosti se výuka na všech typech základních a středních škol řídí tzv. rámcovými vzdělávacími programy. Jsou to dokumenty, které zavádějí jako hlavní cíl školní výuky získání jistých dovedností zvaných klíčové kompetence. Součástí dokumentů jsou dále očekávané výstupy a učivo sloužící k jejich dosažení. Zde je dokument konkrétnější, nevyrovná se však původním osnovám, na jejichž používání je dnes ještě mnoho učitelů navyklých. Je na každé jednotlivé škole, jak moc jednotlivá témata rozpracuje do školních vzdělávacích programů, kterými se pak reálná výuka řídí (nebo by alespoň podle zákona měla).

Tento systém může přinášet řadu výhod i nevýhod, jisté však je, že poskytuje školám větší míru svobody. Na jednu stranu astronomie téměř vymizela z rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, na stranu druhou školy mohou zařazovat témata, která v přehledu učiva nejsou výslovně zmíněna a výuku astronomie oproti minulosti dokonce posílit. Zajímavé je, že v  rámcových vzdělávacích programech pro mnoho typů středních odborných škol je astronomie zastoupena výrazně více než v případě gymnázií.

ASTRONOMIE VE ŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ PRAKTICKY

Učitelé naklonění astronomii pak mohou zařazovat vesmírem inspirované aktivity do výuky nejrůznějších partií nejen fyziky, ale i matematiky a dokonce jiných předmětů jako je dějepis, výtvarná výchova apod. Na toto téma vyšla již řada publikací a článků, které shrnujeme v delší verzi tohoto textu. Důležitá je samozřejmě role internetu, kde existuje velké množství materiálů v českém a především anglickém jazyce. Jmenujme například databázi aktivit AstroEdu, kterou spravuje přímo Mezinárodní astronomická unie a kde všechny nápady, které učitel může v hodině využít, byly posouzeny odborníky na astronomii i vzdělávání. Pomocníkem se stávají i tablety a mobilní telefony, kde lze spustit rozrůstající se množství astronomických aplikací.

ASTRONOMIE V MIMOŠKOLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

Naším hlavním cílem je podat ucelený přehled o astronomickém vzdělávání mimo školu, tedy převážně české popularizaci. Navazujeme tak na zveřejnění astronomické mapy, kde najdeme řadu zajímavých míst. Ne všechny možnosti astronomického vyžití je však možné do mapy zanést. V článku tedy naleznete informace širší, ačkoli ne tak detailní. Na tomto místě jmenujme alespoň několik dalších důležitých příspěvků k osvětě.

Pozorování zatmění Slunce v Děčíně. Autor: Radek Kříček
Pozorování zatmění Slunce v Děčíně.
Autor: Radek Kříček
Astronomické soutěže, které řeší účastníci z velké části doma, probíhají v současnosti tři. Nejrozšířenější je Astronomická olympiáda, které se od roku 2003 účastní každý rok tisíce zájemců. Kromě toho pokračuje druhým školním rokem český Astronomický korespondenční seminář Astronomického klubu Bratislava a doplňuje tak staršího slovenského předchůdce. Konečně zcela novým nápadem je projekt Astronomický rok, Sekce pro děti a mládež ČAS. Připravené projektové hodiny a náměty na domácí pokusy jsou zde doplněny soutěží o nejlépe zpracovaná pozorování noční oblohy.

Z pohodlí domova je dnes možné astronomii studovat prostřednictvím online kurzů, kde si účastníci nejen rozšíří obzory, ale mohou se naučit třeba i počítačovému modelování. Na počítači dnes mohou zájemci lovit exoplanety, planetky, nebo poskytnout výpočetní výkon na pátrání po stále unikajících gravitačních vlnách či modelování tvarů asteroidů, kterými se zabývají čeští vědci na Akademii věd a Karlově univerzitě.

Kromě výše zmíněných možností v hlavním článku naleznete tipy, jak si najít nejbližší astronomický kroužek, kam nahlédnout při výběru vhodné astronomické literatury, nebo která česká planetária se dnes chlubí moderní projekční technikou.

Tento článek je v současnosti pod názvem „Astronomie ve škole a mimo školu“ posuzován v rámci recenzního řízení časopisu Matematika-fyzika-informatika. Zde jste si mohli přečíst jeho stručný výtah. Celý text včetně doporučené literatury najdete, jak již bylo zmíněno, na speciální stránce v sekci Rady na Astro.cz. Rozbor vznikl díky podpoře grantu SVV 260220 Karlovy univerzity.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zevrubný průzkum astronomie ve výuce - stránka Astro.cz
[2] Interaktivní mapa astronomie v Česku
[3] Jak se stát astronomem? (článek Jiřího Grygara)



O autorovi

Radek Kříček

Radek Kříček

Narodil se roku 1990 v Děčíně a během studia základní školy si vypěstoval vztah k astronomii, především díky populární literatuře. Později začal navštěvovat hvězdárny ve vzdálenějších koutech republiky a také pozorovat. V posledních letech je studentem astrofyziky a učitelství fyziky na MFF UK. Ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie na Děčínsku i jindei jinde. Podílí se na tvorbě Astronomické olympiády. Kontaktovat jej můžete na emailové adrese kricekr@student.cuni.cz.

Štítky: Hlubinami vesmíru, Didaktika astronomie, Astronomická olympiáda, Okna vesmíru dokořán, Výuka


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »