Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří

Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří

Malá planeta ondřejovské observatoře.
Autor: Petr Horálek.

Na konci srpna roku 2016 navštívil český fotograf Petr Horálek ondřejovskou observatoř a zaznamenal hned několik pestrých nočních portrétů, zejména v oblasti radarové louky, historické části a slunečního radioteleskopu. Bohužel o půl roku později byla všechna jeho data odcizena během krádeže v Argentině. Štěstí tomu však přálo a některá data se podařila zachránit ze starých záloh, a tak se teď můžete pokochat výslednými unikátními nočními fotografiemi nad slavnou českou observatoří, které Petr posledních asi 5 týdnů zpracovával.

Bylo to opravdu velké štěstí,“ popisuje Horálek. „Procházel jsem záložní disky kvůli materiálům pro druhé vydání mé knížky Tajemná zatmění (s předmluvou Jiřího Grygara vyjde 23. července 2018 v Česku a na Slovensku – pozn. redakce) a objevil jsem na nich složku s těmito daty. Až tehdy jsem si vzpomněl, že jsem částečnou zálohu nafocených dat za posledních 5 roků udělal i na jiné disky než ty, co mi byly v Argentině ukradeny. Jakmile jsem měl trochu času, pustil jsem se do práce.

Světelné znečištění výjimečně nebylo velké

Mléčná dráha nad centrální kopulí historické části ondřejovské observatoře. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha nad centrální kopulí historické části ondřejovské observatoře.
Autor: Petr Horálek.
Snímky z observatoře zachycují Mléčnou dráhu nad oblíbenou „radarovou loukou“, plošinou historické části observatoře s oběma historickými kopulemi i budovou slunečního oddělení a nechybí ani největší český sluneční radioteleskop o průměru 10 metrů. Největší instrument, Perkův 2m dalekohled, byl bohužel v době focení v rekonstrukci a fotograficky nepřístupný. Zajímavostí ovšem je, že Ondřejov leží asi jen 30 kilometrů jihovýchodně od Prahy a běžně pražská metropole svým škodlivým světelným znečištěním velice výrazně „pohltí“ ondřejovskou noční oblohu.

Fotil jsem v noci ze 31. srpna na 1. září 2016, kdy se obloha doslova vyčistila po studené frontě,“ poznamenává Horálek. Podle jeho slov šlo o jednu z nejčistších nocí, jakou kdy na ondřejovské observatoři zažil, tedy díky malému množství smogu a prachu ve vzduchu se světelné znečištění z nedaleké Prahy tolik nerozptylovalo, jak je tomu běžně. „Na ondřejovské observatoři jsem kdysi pracoval, přesněji mezi lety 2010 a 2012, a to jako pozorovatel u bolidových kamer Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu. Za ty dva roky jsem v Ondřejově zažil na 300 nocí jasné či polojasné oblohy. Jen však jedna z nich by se dala srovnat s tím, co jsem pak viděl během fotografování 31. srpna 2016. Bylo to vskutku výjimečné. Ostatně i dr. Pavel Spurný, pod jehož vedením jsem kdysi v Ondřejově pracoval a který v Ondřejově zažil nepoměrně více nocí, mi to potvrdil. O to větší radost, že se část dat zachovala.“

Virtuální prohlídka: Centrální plošina
historické observatoře v noci

(autor: Petr Horálek)

 

Virtuální prohlídka: Centrální plošina historické
observatoře v noci s popisem

(autor: Petr Horálek)

Světelné znečištění je však beztak na snímcích velice patrné. Pochází nejen z Prahy, ale třeba i z Benešova, Říčan, Kostelce nad Černými lesy či už relativně dalekých Uhlířských Janovic. Převážně vzniká kvůli tomu pouličnímu osvětlení, které je špatně mířeno a velká část světla uniká přímo vzhůru, tedy kam to nikdo nepotřebuje. Světlo se pak rozptyluje ve vzduchu do stran i stovky kilometrů daleko, velice negativně ovlivňuje noční přírodu, způsobuje hynutí nočních živočišných druhů a pochopitelně brání v některých oblastech astronomického výzkumu. Velkým problémem je rovněž barva světla, která velice výrazně ovlivňuje lidský spánek a vede i k rakovinotvornému bujení. Současné bílé LED-diody jsou v tomto ohledu nejhorší. „Je to opravdu závažný problém v celosvětovém měřítku,“ dodává Horálek, „Lidé si myslí, že to vadí jen astronomům, kteří se podle jejich slov mají přesunout někam na kopec nebo za město a uvidí krásné nebe.  Ale ve skutečnosti by museli odcestovat alespoň 200 kilometrů od jakékoliv aglomerace, což je při stávající hustotě měst ve střední Evropě pochopitelně nemožné. Pokud se s tím nebude nic dělat, tak třeba už naše děti noční oblohu s hvězdami a Mléčnou dráhou prakticky nepoznají. A navíc už se to zdaleka netýká jen té oblohy – světelné znečištění negativně ovlivňuje zdraví 2/3 lidské populace.“ Česko se ale k regulaci světelného znečištění v posledních dvou letech staví čelem. Vědci a technici ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí pracují na konkrétních pravidlech pro omezení tohoto problému. Jakmile vznikne oficiální legislativa pro regulaci světelného znečištění a správné noční osvětlení, připojí se Česko k několika státům světa (v Evropě například ke Slovinsku) a stane se inspirací pro další země.

Video: Bojujme o hvězdy nad hlavou
(autor: Petr Horálek)

Co oči nevidí…

Od historické kopule k mlhovině NGC7000 - Severní Amerika. Autor: Petr Horálek.
Od historické kopule k mlhovině NGC7000 - Severní Amerika.
Autor: Petr Horálek.
Noční obloha nad Ondřejovem může být vzácně takto krásná. Ovšem barvy jako na snímcích neuvidíme. Nejde o fotomontáž, ale o limit našeho zraku. Lidské oči totiž mají velice omezenou barevnou citlivost v nočních podmínkách, používají spíše světločivné buňky vnímající odstíny šedé a barvy identifikují jen u jasných zdrojů světla, např. u lamp nebo nejjasnějších hvězd. Citlivost očí je navíc největší u žlutozelených odstínů. Z toho důvodu červené mlhoviny vyniknou až na fotografiích, neboť fotoaparát oproti očím vnímá v noci barevně stejně jako ve dne. Nenechte se však odradit: Stříbřitý pás Mléčné dráhy, stovky či až tisíce hvězd, bezbarvé „kaňky“ hvězdotvorných oblastí nebo dokonce galaxii v Andromedě na ondřejovském nebi pouhýma očima za takto dobrých povětrnostních podmínek opravdu spatřit můžete. Jen ne v barvách jako na fotkách.

Aby barvy ještě více vynikly, použil jsem speciálně upravený fotoaparát, který má před čipem umístěný filtr s vysokou propustností barev v celé šíři spektra viditelného světla. Díky tomu krásně vynikly i mlhoviny zářícího vodíku, a to do pěkné růžovo-červené barvy,“ vysvětluje Horálek.

Pozorování a akce pro veřejnost na ondřejovské observatoři

Ondřejovská observatoř má v Česku velkou popularitu nejen pro svou historii, vědecké výsledky či největší český dalekohled, ale rovněž i pro svou atraktivní polohu v ladovském kraji. I z toho důvodu k nám ročně zavítají až desetitisíce návštěvníků z řad veřejnosti,“ popisuje Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Příležitostí k tomu mají hned několik. Pravidelné prohlídky probíhají od května do září každou sobotu, neděli nebo o svátcích vždy v 10, 13 a 16 hodin. Skupinové prohlídky pro školy či organizované zájezdy pak od dubna do října ve všední dny vždy od 10 nebo od 13 hodin podle domluvy. K tomu Suchan dodává: „V květnu rovněž pořádáme dny otevřených dveří a na konci září či na začátku října bývá tradiční Noc vědců. Právě při těchto dvou akcích mohou návštěvníci v případě přízně počasí zažít i noční nebe nad ondřejovskou observatoří a pozorování dalekohledem v historické Západní kopuli. Otevřeno máme také na vzácné nebeské jevy jako třeba zatmění Měsíce, které nastane už za měsíc – v pátek 27. července.

Galerie: Od radarové louky za soumraku až ke slunečnímu radioteleskopu před rozbřeskem...

Radarová louka a zjevující se hvězdy velkého vozu za soumraku. Autor: Petr Horálek.
Radarová louka a zjevující se hvězdy velkého vozu za soumraku.
Autor: Petr Horálek.

Mléčná dráha zjevující se nad radarovou loukou. Autor: Petr Horálek.
Mléčná dráha zjevující se nad radarovou loukou.
Autor: Petr Horálek.

Jako z jiné planety... Autor: Petr Horálek.
Jako z jiné planety...
Autor: Petr Horálek.

Vesmír na dosah za sochou „Vepice“ Čestmíra Sušky. Autor: Petr Horálek.
Vesmír na dosah za sochou „Vepice“ Čestmíra Sušky.
Autor: Petr Horálek.

Noční panorama historické observatoře. Autor: Petr Horálek.
Noční panorama historické observatoře.
Autor: Petr Horálek.

Malá planeta ondřejovské observatoře. Autor: Petr Horálek.
Malá planeta ondřejovské observatoře.
Autor: Petr Horálek.

Ondřejovský 10m sluneční radioteleskop a hvězdy před zářijovým rozbřeskem. Autor: Petr Horálek.
Ondřejovský 10m sluneční radioteleskop a hvězdy před zářijovým rozbřeskem.
Autor: Petr Horálek.

Kontakty a další informace

Petr Horálek
Astrofotograf a popularizátor astronomie
Email: horalek.peter@gmail.com
Telefon: 732 826 853

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Telefon: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky fotografa Petra Horálka
[2] 21. června nastává letní slunovrat, léto přinese dvě astronomické události roku
[3] Akce pro veřejnost (nejen) na ondřejovské hvězdárně
[4] Prohlídky a pozorování na ondřejovské hvězdárně

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



Seriál

  1. Obrazem: Nova nad Supernovou
  2. Obrazem: Unikátní planetární přehlídka na noční obloze
  3. Obrazem: Tři planety za slunovratu
  4. Obrazem: Hvězdné nebe nad ondřejovskou observatoří
  5. Obrazem: Zelený i rudý záblesk nad zříceninou Lichnice


O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Petr Horálek, Mléčná dráha, Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov, Hvězdárna Ondřejov


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »