Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Hvězdárna Žebrák

Hvězdárna Žebrák

Hvězdárna Žebrák Autor: Jaromír Ciesla
Hvězdárna Žebrák
Autor: Jaromír Ciesla
Na konci dubna 2014 jsem navštívil jednu z malých a dnes zase živých hvězdáren, hvězdárnu v Žebráku. Kromě hvězdárny samotné je zajímavá i historie místa, kde se nachází královské komorní město Žebrák...

Na konci dubna 2014 jsem navštívil jednu z malých a dnes zase živých hvězdáren, hvězdárnu v Žebráku. Jelikož jsem projížděl kolem v době, kdy hvězdárna neměla návštěvní dobu, obrátil jsem se na členy Sdružení Hvězdárny Žebrák. Obratem mi byla nabídnuta možnost prohlídky hvězdárny v pro mne vhodném čase.

Žebrák, pohled z kopule hvězdárny Autor: Jaromír Ciesla
Žebrák, pohled z kopule hvězdárny
Autor: Jaromír Ciesla
Kromě hvězdárny samotné je zajímavá i historie místa, kde se nachází královské komorní město Žebrák. První písemné zprávy o Žebráku pocházejí z roku 1280, avšak archeologické vykopávky dokládají osídlení již před sedmi tisíci lety, kdy se zde nacházela rozsáhlá osada. Je docela možné, že již tehdy se zde našli jedinci, kterým jasná obloha posetá tisíci hvězdami nedala v noci spát.

Hvězdárna Žebrák, vstup Autor: Jaromír Ciesla
Hvězdárna Žebrák, vstup
Autor: Jaromír Ciesla
Osada Žebrák byla založena asi ve 12. století a od století 13. byla rušným tržištěm na obchodní cestě mezi Prahou a Plzní. V roce 1396 byla obec Žebrák povýšena dekretem krále Václava IV. na město. Dominantou města je zřícenina hradu Točník, který byl založen v roce 1390 králem Václavem IV. Kousek pod ním se pak nacházejí zbytky hradu Žebrák, který byl postaven kolem roku 1280 Oldřichem Zajícem z Valdeka. Hrad je od roku 1552 opuštěn a do dnešní doby se z něj dochovala pouze válcová věž, ze které je pěkná vyhlídka.

Meteorit Žebrák Autor: Hvězdárna Žebrák
Meteorit Žebrák
Autor: Hvězdárna Žebrák
Významným datem byl 24. listopad roku 1824. Ten den byl kolem osmé hodiny zaznamenán let kamenného meteoritu (chondritu). Tento jev byl doprovázen hlasitými zvukovými efekty a před dopadem se rozpadl na několik úlomků. Jednotlivé kusy dopadly v oblasti mezi Žebrákem a Praskolesy.
Událost vyvolala značný zájem mezi občany a tak není divu, že krátce po pádu byly nalezeny hned dva největší úlomky o celkové hmotnosti 1873 g. Jejich nálezcem byl žebrácký občan F. Kolben.
Oba nalezené kusy odkoupil hrabě Eugen z Vrbna. Jeden z nich daroval do sbírek Vlastivědného muzea v Praze. Dnes můžeme tento kus o hmotnosti 861 g spatřit ve sbírkách Národního muzea. Další kusy se nacházejí ve sbírkách Muzea přírodní historie ve Vídni a v Budapešti. Množství drobných úlomků o hmotnostech 1 až 14 g je pak rozeseto ve sbírkách muzeí po celém světě.

Dalekohled newton 350/2150 mm na podkovové montáži hvězdárny Žebrák Autor: Jaromír Ciesla
Dalekohled newton 350/2150 mm na podkovové montáži hvězdárny Žebrák
Autor: Jaromír Ciesla
Přibližně padesát let po této události se zde začíná scházet skupina zájemců o astronomii. Po čase přišli s návrhem na stavbu hvězdárny, který se nakonec, i když jen v polovičním rozsahu, podařilo prosadit. Stavba hvězdárny na snadno dostupném místě na kopci nad městem probíhala v akci “Z” za účasti členů astronomického kroužku při ZK TOS a občanů města.

Přednášková místnost hvězdárny Žebrák Autor: Jaromír Ciesla
Přednášková místnost hvězdárny Žebrák
Autor: Jaromír Ciesla
Hvězdárna byla slavnostně otevřena v roce 1954. Na hvězdárně se scházel astronomický kroužek, byla prováděna astronomická pozorování, jako proměnné hvězdy, sluneční skvrny a astrofotografie. Po několika letech aktivního působení její činnost postupně upadá, až nakonec dochází k uzavření hvězdárny.
Začátkem 21. století si nevyužité hvězdárny všímá skupina astronomů amatérů, které není její stav lhostejný. Z toho důvodu zakládají v roce 2004 Sdružení Hvězdárna Žebrák, které se aktivně zapojuje do kulturního dění města. Svojí činností se těší nejen velkému zájmu občanů, ale i významných osobností, které tuto hvězdárnu navštívili.

Dalekohled newton 350/2150 mm na podkovové montáži hvězdárny Žebrák Autor: Jaromír Ciesla
Dalekohled newton 350/2150 mm na podkovové montáži hvězdárny Žebrák
Autor: Jaromír Ciesla
V přízemí budovy o půdorysu asi 6x6 m se nachází malá přednášková místnost pro 16 lidí, vybavená moderní audiovizuální technikou. Po dřevěném schodišti se vstupuje do prostoru kopule, která má průměr 5,5 m. Zde se nachází hlavní dalekohled hvězdárny, kterým je Newton s průměrem hlavního zrcadla 350 mm a ohniskové vzdálenosti 2150 mm. Jelikož byla kvalita původního zrcadla nevyhovující, bylo nejdříve v roce 2005 přebroušeno a nakonec v roce 2007 vyměněno za nové. Dalekohled je usazen v paralaktické vidlicové montáži, u které se konstruktéři nechali inspirovat v té době největším dalekohledem na světě a tak svou stavbou nápadně připomíná velký pětimetrový dalekohled na hoře Mt. Palomar v USA. Ovšem v mnohem menším měřítku.

Hvězdárna Žebrák a meteobudka Autor: Jaromír Ciesla
Hvězdárna Žebrák a meteobudka
Autor: Jaromír Ciesla
Pohon dalekohledu byl doplněn elektronikou a tak nedělá velké těžkosti zaměření na pozorovaný objekt a také plynulé sledování po obloze.
Součástí dalekohledu byla i fotokomora, která se nyní rekonstruuje. Plánuje se také zakoupení slunečního dalekohledu. Pro pozorování je používáno také několik přenosných dalekohledů, k nimž patří refraktor Meade na azimutální montáži s automatickým naváděním a zrcadlový Newton D150 mm na německé paralaktické montáži.
Na pozemku hvězdárny se nachází meteorologická stanice sledující počasí. Naměřená data jsou přenášená prostřednictvím internetu. Na budově je umístěna webová kamera, která přenáší online pohled na město Žebrák.

Hvězdárna Žebrák, cedule Autor: Jaromír Ciesla
Hvězdárna Žebrák, cedule
Autor: Jaromír Ciesla
Na hvězdárně se pravidelně konají astronomické přednášky a pozorování pro veřejnost, schází se zde astronomický kroužek a je vydáván zpravodaj Astronomie dnes.
Na hvězdárně probíhají i další zajímavé akce, kterými se sdružení pozitivně zviditelňuje v očích veřejnosti. Jsou to podzimní drakiády, účasti na muzejních nocích, veřejná pozorování z hradu Točník, výšlapy po stopách meteoritu, přednášky v muzeu a další. Informace o aktivitě hvězdárny lze nalézt na webových stránkách www.hvezdarnazebrak.cz.

Na 20. 6. 2014 je připravována slavnostní akce hvězdárny u příležitosti výročí 60 let od otevření hvězdárny, 10 let činností Sdružení Hvězdárna Žebrák a 190 let od pádu meteoritu.

Model dalšího rozvoje hvězdárny Žebrák Autor: Jaromír Ciesla
Model dalšího rozvoje hvězdárny Žebrák
Autor: Jaromír Ciesla
Hlavním plánem hvězdárny do budoucna je přístavba hvězdárny a dokonce vybudování planetária. První zdárné kroky má již hvězdárna za sebou. Ve spolupráci s arch. Josefem Pánkem byl vypracován projekt, který prošel připomínkovým řízením.
V dohledné době by tak zde mohlo vzniknout přírodovědné a informační centrum, které by poskytlo dostatečné prostory pro důstojnou popularizaci vědy jako zdroj vzdělávání, poučení a zábavy na Berounsku.

Závěrem děkuji mému průvodci, kterým byl Václav Kebrle.




O autorovi

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla je český popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1959 v Trutnově, ale vyrůstal v Havířově. Již v dětství ho okouzlila hvězdná obloha a knihy o Vesmíru. Od roku 1973 pravidelně dojížděl na hvězdárnu do Ostravy a postavil si vlastní dalekohled. Od studentských let vedl astronomický kroužek v Havířově, jezdil s dalekohledem po dětských táborech a pořádal přednášky o astronomii a pozorování pro veřejnost. Této činnosti nezanechal ani po přestěhování se do Chlebičova u Opavy. Od roku 2007 je členem Astronomické společnosti v Hradci Králové - pracovní skupině Sluneční hodiny, kde se podílí na pořádání výprav za slunečními hodinami a přispívá do časopisu Povětroň. Jeho záliby: astronomie, fotografování, turistika a cestování po hvězdárnách a astronomických zajímavostech. Více na webu autora www.astroama.com.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »