Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Skvosty hvězdárny a planetária v Chorzowě

Skvosty hvězdárny a planetária v Chorzowě

Členové naší výpravy u velkého planetária v Chorzowě. Vlevo naše průvodkyně paní Bohusława.
Autor: Jaromír Ciesla.

Z cesty členů Astronomické společnosti v Hradci Králové – pracovní skupiny sluneční hodiny – bychom Vám představili velmi pěknou observatoř s planetáriem v Chorzowě (česky Chořově). Tu jsme navštívili při cestě za poznáváním slunečních hodin v Polsku 10. – 11. 6. 2016. Hvězdárna se nachází ve Slezském parku, který vznikl na nevyužitém pozemku a od počátku se stal oblíbeným výletním místem. To, co zde přilákalo nás, se v originálu nazývá: „Planetarium i Obserwatorium Astronomiczne im. Mikołaja Kopernika w Chorzówie“. Takže pokud vás sluneční hodiny a originální astronomická architektura zajímá, prohlédněte si více v článku.

Návštěvu planetária jsme měli domluvenou s jeho ředitelem  panem Lechem Motykou, který nám vycházel velice vstříc tím, že nám zajistil průvodce. Rovněž nás pozval na zhlédnutí  nového pořadu v planetáriu.

Před budovou Slezského planetária v Chorzowě. Autor: Jaromír Ciesla.
Před budovou Slezského planetária v Chorzowě.
Autor: Jaromír Ciesla.

Z historie planetária

Co jsme se o planetáriu dozvěděli? Na jaře roku 1953 bylo započato s realizací stavby podle projektu krakovského architekta Zdisława Solawy. Jelikož je objekt planetária postaven v oblasti s důlní činností, musely být provedené speciální stavební úkony k zajištění stability budov, aby odolávaly následkům důlní činnosti i v případě důlních otřesů. Slavnostní otevření Planetária a Observatoře Mikuláše Koperníka se pak odehrálo o dva a půl roku později, 4. prosince 1955. Během prvního pololetí po otevření zhlédlo programy planetária na 100 tisíc osob.

Planetárium a hvězdárna Mikuláše Koperníka v Chorzowě v r. 2014. Autor: Jaromír Ciesla.
Planetárium a hvězdárna Mikuláše Koperníka v Chorzowě v r. 2014.
Autor: Jaromír Ciesla.

Překrásná architektura

Architektonické řešení budovy je velice atraktivní a tvoří tak výraznou dominantu města. Po mramorovém schodišti vystupujeme v sobotu 11. června k hlavnímu vchodu a vstupujeme do okrouhlé budovy planetária, která vzdáleně připomíná planetu Saturn. Po obvodě kruhové vstupní haly jsou pokladny, šatny, obchůdek s astronomickou tématikou a sociální zařízení. V hale nás již očekávají naši průvodci, Mgr. Bugusława Zagoła a Dr. Jacek Czakański, kteří nás provádí jednotlivými pracovišti.

Sluneční hodiny v atriu observatoře v Chorzowě. Autor: Jaromír Ciesla.
Sluneční hodiny v atriu observatoře v Chorzowě.
Autor: Jaromír Ciesla.

Ze vstupní haly procházíme do další části budovy, která má tvar prstence obepínajícího celý objekt. Na ploše v jejím středu se nachází atrium o průměru 33 m, a kterému dominuje devítimetrový šikmý ukazatel slunečních hodin. Jednotlivé hodinové značky jsou rozmístěné na dlažbě po obvodu atria. Zatímco jedna skupina proměřuje rozměry slunečních hodin, druhá skupinka využívá toho, že svítí Slunce a tak ověřuje přesnost, s jakou ukazují čas. Nevýhodou tohoto umístění slunečních hodin je, že ukazují čas, pouze když je Slunce dosti vysoko nad obzorem.

Pozorování Slunce z terasy observatoře v Chorzowě. Autor: Jaromír Ciesla.
Pozorování Slunce z terasy observatoře v Chorzowě.
Autor: Jaromír Ciesla.

Za okny, po obvodu atria, vede chodba, ze které jsou přístupné kanceláře, studovna, klubovna, knihovna, kuchyňka a pokoje pro personál, umístěné po vnějším obvodě této části budovy. Je zde rovněž schodiště, kterým se vydáváme na terasu. Ta slouží pro pozorování úkazů na obloze přenosnými dalekohledy. K pozorování je zde nachystán dalekohled Telementor 80/1200 mm s Herschlovým hranolem pro přímé pozorování Slunce.  Na slunečním povrchu jsou zrovna k vidění dvě výrazné skupiny slunečních skvrn.

Pozorovací terasa s kopulí hvězdárny v Chorzowě. Autor: Jaromír Ciesla.
Pozorovací terasa s kopulí hvězdárny v Chorzowě.
Autor: Jaromír Ciesla.

Klenoty hvězdářské techniky

Pozorování Slunce projekcí za okulárem v Chorzowě. Autor: Jaromír Ciesla.
Pozorování Slunce projekcí za okulárem v Chorzowě.
Autor: Jaromír Ciesla.
Z terasy procházíme rovnou do prostoru pod devítimetrovou kopuli hvězdárny. Zde se nachází největší čočkový dalekohled v Polsku. Jedná se o refraktor 300/4500 mm od firmy Zeiss v Jeně, který je instalován na německé paralaktické montáži téhož výrobce. Zde je zrovna prováděno pozorování Slunce projekční metodou za okulárem. Úhlové rozlišení dalekohledu umožňuje sledovat na povrchu Měsíce objekt o rozměru už od 700 metrů!

Po stranách hlavního tubusu jsou namontované dvě fotokomory s průměrem objektivu 200 mm a ohniskové délce 1 m s možností focení na desky 16x16 cm. Zajímavostí tohoto dvojitého astrografu je, že jeden objektiv je korigován pro modrou a druhý pro červenou barvu. Takže výsledné monochromatické snímky jsou ve dvou různých spektrálních oblastech. Bohužel přesvětlení v okolí hvězdárny je tak veliké, že již neumožňuje fotografování hvězd.

Sluneční skvrna při projekci za okulárem na observatoři v Chorzowě. Autor: Jaromír Ciesla.
Sluneční skvrna při projekci za okulárem na observatoři v Chorzowě.
Autor: Jaromír Ciesla.

Seismická stanice

Seismograf Wiecherta na observatoři v Chorzowě. Autor: Jaromír Ciesla.
Seismograf Wiecherta na observatoři v Chorzowě.
Autor: Jaromír Ciesla.
Naše další kroky vedou do podzemních prostor, ve kterých se od roku 1959 nalézá seismická stanice. V první místnosti stojí masívní historické seismografy z počátku minulého století. Za skleněnou přepážkou zde můžeme vidět například unikátní seismograf Wiecherta, který byl vyroben v roce 1920 a dodnes je považován za nejlepší svého druhu.

Ve druhé místnosti jsou na betonovém pilíři umístěné moderní, digitální, podstatně menší, ale i přesto vysoce citlivé přístroje od několika institucí. Pilíř je důkladně odizolován od budovy vzduchovou mezerou vyplněnou pilinami. Jsme upozorněni, abychom se pilíře nedotýkali, protože citlivá čidla by to zaregistrovala.

Digitální seismografy na observatoři v Chorzowě. Autor: Jaromír Ciesla.
Digitální seismografy na observatoři v Chorzowě.
Autor: Jaromír Ciesla.

Výhodou tohoto místa je mimořádně nízká hladina šumu, údajně nejmenší ve střední Evropě. Z tohoto důvodu je zde kromě přístrojů Důlního Institutu, detekujících pohyby v zemské kůře a důlní otřesy pro potřeby zdejších dolů, také několik detektorů Geofyzikálního Ústavu Polské Akademie Věd, které registrující otřesy v zemské kůře i na nejodlehlejších místech naší planety.

Záznam zemětřesení v Japonsku 11. 3. 2011 na observatoři v Chorzowě. Autor: Jaromír Ciesla.
Záznam zemětřesení v Japonsku 11. 3. 2011 na observatoři v Chorzowě.
Autor: Jaromír Ciesla.

... a konečně planetárium!

Za naším posledním cílem vystupujeme do prvního patra vstupní haly, kde se nachází sál planetária. Chodba, vedoucí po obvodu sálu, slouží jako výstava s astronomickou tématikou. Dobu, kterou čekáme na konec právě probíhajícího pořadu, trávíme prohlídkou této výstavy, která je pro některé z nás inspirativní.

Představení končí a tak můžeme vstoupit do sálu. Této, opět kruhové místnosti, která pojme až 400 diváků, dominuje velké optomechanické projekční zařízení Zeiss UPP 23/2s. Na kraji místnosti je stanoviště operátora s ovládacím pultem a několika projektory. Jako promítací plocha slouží kopule s průměrem 23 m.

Galérie s modelem Sluneční soustavy na ochozu planetária v Chorzowě. Autor: Jaromír Ciesla.
Galérie s modelem Sluneční soustavy na ochozu planetária v Chorzowě.
Autor: Jaromír Ciesla.

Planetárium je druhé nejstarší v Polsku a současně je i největší v zemi. Celé toto pět metrů vysoké zařízení obsahuje dvě tuny železa, skla a plastů. Obraz je promítán 120 samostatnými projektory, které dokonale spolupracují. K ovládání a napájení je použito na deset kilometrů elektrických rozvodů. Krátce by se to dalo nazvat jako zázrak z Jeny, který i po šedesáti letech provozu spolehlivě slouží!

Sice jsme pozváni na zhlédnutí pořadu v planetáriu, avšak z časových důvodů tuto nabídku nemůžeme využít. Děkujeme našim průvodcům, kterým předáváme výtisk Povětroně, kalendář se slunečními hodinami a pamětní list s poděkováním. Na oplátku dostáváme informační materiály. Pokud vás naše virtuální prohlídka zaujala a chtěli byste planetárium sami vidět, rozhodně to jen doporučujeme! Pro další informace klikněte na odkaz: www.planetarium.edu.pl.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Planetárium v Chorzowě – oficiální web
[2] Astronomická společnost v Hradci Králové
[3] Povětroň – věstník královéhradecké astronomické společnosti
[4] Na cestách v Polsku? Navštivte Niepołomice!



O autorovi

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla je český popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1959 v Trutnově, ale vyrůstal v Havířově. Již v dětství ho okouzlila hvězdná obloha a knihy o Vesmíru. Od roku 1973 pravidelně dojížděl na hvězdárnu do Ostravy a postavil si vlastní dalekohled. Od studentských let vedl astronomický kroužek v Havířově, jezdil s dalekohledem po dětských táborech a pořádal přednášky o astronomii a pozorování pro veřejnost. Této činnosti nezanechal ani po přestěhování se do Chlebičova u Opavy. Od roku 2007 je členem Astronomické společnosti v Hradci Králové - pracovní skupině Sluneční hodiny, kde se podílí na pořádání výprav za slunečními hodinami a přispívá do časopisu Povětroň. Jeho záliby: astronomie, fotografování, turistika a cestování po hvězdárnách a astronomických zajímavostech. Více na webu autora www.astroama.com.

Štítky: Planetárium v Chorzowě, Polsko, Planetárium 


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Venuše a Měsíce

Konjunkce Venuše a Měsíce

Další informace »