Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Setkání přátel slunečních hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Setkání přátel slunečních hodin na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Přátelé slunečních hodin ve Skaličce.
Přátelé slunečních hodin ve Skaličce.
Ve dnech 20. a 21. října 2007 se uskutečnilo již třetí setkání přátel slunečních hodin. Tak, jak se stalo zvykem, každé takovéto setkání je spojeno s jízdou za slunečními hodinami. Tentokrát se ujal organizace celé akce Jaromír Ciesla ve spolupráci s Janou Nečesanou, která má dobré znalosti o vybraném regionu. K uskutečnění akce byla vybrána Hvězdárna Valašské Meziříčí, která disponuje vhodným technickým zázemím. To nám umožnilo naplánovat dvoudenní akci, na které by bylo dostatek prostoru pro popularizační činnost, organizační záležitosti spolku, a také na okružní cestu za slunečními hodinami. Akce se zúčastnilo celkem 20 zájemců.

Začátek celé akce byl naplánován v obci Dřevohostice, u zvonice, na které jsou hned dvoje sluneční hodiny z 18. století. Odtud jsme vyjeli směrem do Bystřice pod Hostýnem, kde jsme navštívili také dvoje sluneční hodiny. Jedny z nich jsou na nádvoří zrekonstruovaného zámku ze 17. století. Jde o pěkné sluneční hodiny z roku 1910 nedávno restaurované, s freskou znázorňující zájem o přírodní vědy. Další unikátní hodiny na naší trase byly hodiny na kostele v Rajnochovicích. Tyto hodiny se 4 x 3 m velkým číselníkem se nacházejí ve výšce kolem osmi metrů a jsou ve velmi dobrém stavu. V současné době probíhá rekonstrukce fasády kostela.

Naše cesta poté pokračovala do Valašského Meziříčí k hodinám z roku 1840 na zámku. Tyto hodiny sice vypadají skromně, ale na fasádě zámeckého křídla působí velmi elegantně. Není vyloučeno, že dříve býval číselník bohatší. Velká diskuse byla u gnómonu na hvězdárně. Padlo i několik návrhů, jak by se daly tyto sluneční hodiny obnovit.

Celý odpolední program se uskutečnil na hvězdárně. Po uvítacím projevu ředitele hvězdárny Libora Lenži začíná hlavní program sobotního odpoledne. V plánu jsou dvě přednášky. První s názvem „Sluneční hodiny – principy a typy“ má ing. Miloš Nosek. Zúčastnění jsou stručně zasvěceni do základů gnómoniky, načež jsou představeny principy základních typů slunečních hodin včetně upozornění na různá úskalí při jejich konstrukci.

V následující přednášce s názvem „Neobvyklé typy slunečních hodin“ navázal ing. Vratislav Zika na předchozí téma. Představil zajímavé typy a nezvyklé tvary slunečních hodin u nás i ve světě. Průběh přednášky byl často prokládán diskusemi ohledně konstrukce a funkce některých exemplářů. Prostor mezi přednáškami byl vyplněn prohlídkou historické Ballnerovy hvězdárny z roku 1929, ve které je instalována výstavka, zabývající se historií astronomie na Valašsku.

Jelikož jsme na hvězdárnu dorazili se značným zpožděním, byla praktická ukázka konstrukce slunečních hodin nahrazena stručnou prezentací s použitím fotodokumentace při cvičné konstrukci na jiné lokalitě. I po skončení hlavního programu probíhala až do půlnoci plodná diskuse v restauraci a poté i ve „škvorníku“ (což je hvězdárenská turistická ubytovna).

Sluneční hodiny v Hustopečích nad Bečvou.
Sluneční hodiny v Hustopečích nad Bečvou.
V neděli ráno jsme se po snídani, kterou nám připravili pracovníci hvězdárny, vydali na další etapu naší cesty. Hned další zastávkou byl zámek v Hustopečích nad Bečvou. Zde nás přivítala starostka Hustopečí, která nás seznámila s historií zámku a obce. Na nádvoří jsme spatřili čerstvě zrenovované hodiny. Bylo nám také umožněno nahlédnout do ještě nezrekonstruovaných prostor a hlavně na půdu, kde jsou před zraky okolního světa ukryty staré sluneční hodiny. Kdysi bývaly na věži, ale po přístavbě křídla se dostaly pod střechu. Jsou značně poškozené a část chybí. Lze na nich rozeznat dvě postavy, několik číslic a hodinových čar.

Sluneční hodiny v Lipníku nad Bečvou.
Sluneční hodiny v Lipníku nad Bečvou.
Další cesta vedla do Skaličky, Rouského, Malhotic a Lipníku nad Bečvou. V Lipníku jsme měli možnost fotografovat jedny zapomenuté hodiny v areálu kláštera. Číselník je totiž dobře schován za stromem, takže dlouho unikal pozornosti. Dalším zajímavým objektem v Lipníku je zvonice, na které jsou největší námi navštívené hodiny s rozměrem číselníku 7,5 x 3 m pocházející z roku 1609. Navíc jsme měli možnost prohlídky vnitřních prostor, kde je největší zvon na Moravě, zvon Michal o hmotnosti 4650 kg z roku 1604. Druhý menší zvon Jakub z roku 1464 o hmotnosti 1500 kg je nejstarším zvonem v Lipníku.

Kolem slunečních hodin v Lazníkách jsme dojeli až do Přerova-Předmostí. Zde se ujal vedení Mgr. Vladimír Peška a poutavým vyprávěním nás provedl areálem Školního kopce, sloužícího k výuce dle Komenského zásad „škola hrou“. Je zde vidět obrovský kus práce, kterou odvedli žáci pod vedením učitelů. Vysadili tu na 350 nových stromů a vybudovali názorné učební pomůcky. Nás samozřejmě zajímala sluneční brána, kde jsou také sluneční hodiny. Původně zde byly dvoje hodiny, ale jedny padly za oběť vandalům. Jak nám bylo řečeno, všechny pomůcky vyrábějí žáci v rámci výuky, taktéž i vlastní údržbu stávajících objektů provádějí žáci školy. Děti jsou tak již od první třídy vedeny k pozitivnímu vztahu k přírodě. Dle poznámek jednotlivých účastníků lze usuzovat, že jsou tímto projektem nadšeni.

Závěrem bych chtěl poděkovat řediteli a pracovníkům Hvězdárny Valašské Meziříčí, starostce města Hustopeče nad Bečvou Ing. Júlii Vozákové, průvodci TIC v Lipníku nad Bečvou panu Mariánu Vojtáškovi, řediteli školy v Přerově-Předmostí panu Mgr. Vladimíru Peškovi, a hlavně paní Janě Nečesané za iniciativní přístup při organizování celé akce.




O autorovi

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla

Jaromír Ciesla je český popularizátor astronomie. Narodil se v roce 1959 v Trutnově, ale vyrůstal v Havířově. Již v dětství ho okouzlila hvězdná obloha a knihy o Vesmíru. Od roku 1973 pravidelně dojížděl na hvězdárnu do Ostravy a postavil si vlastní dalekohled. Od studentských let vedl astronomický kroužek v Havířově, jezdil s dalekohledem po dětských táborech a pořádal přednášky o astronomii a pozorování pro veřejnost. Této činnosti nezanechal ani po přestěhování se do Chlebičova u Opavy. Od roku 2007 je členem Astronomické společnosti v Hradci Králové - pracovní skupině Sluneční hodiny, kde se podílí na pořádání výprav za slunečními hodinami a přispívá do časopisu Povětroň. Jeho záliby: astronomie, fotografování, turistika a cestování po hvězdárnách a astronomických zajímavostech. Více na webu autora www.astroama.com.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars,Měsíc,Venuše,ISS

Další informace »