Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zemřel zakladatel vlašimské hvězdárny Jan Zajíc
Jan Urban Vytisknout článek

Zemřel zakladatel vlašimské hvězdárny Jan Zajíc

Zajic_1-1.jpg
V úterý 7. prosince 2004 se vydal na svoji poslední pouť mezi hvězdy nestor vlašimské hvězdárny Jan Zajíc. Za svůj dlouhý život vykonal obdivuhodné dílo a ovlivnil dvě generace amatérských astronomů na Podblanicku. V lednu 2005 by se dožil pětadevadesáti let.

Jan Zajíc se narodil 29. 1. 1910 v Pacově jako jedno z dvojčat. Vyučil se kovářem v Pacově, jeho srdce tíhlo ke strojařině, kterou studoval v Praze. Odtamtud se v 18 letech dostal na Slovensko, kde pracoval jako konstruktér-výpočtář u firmy Parička a spol., dále jako vedoucí zámečník u Slovensko-české stavební společnosti. Po návratu do Čech pracoval v Čáslavi a v Pacově, z vojny se vrátil roku 1934. Oženil se v roce 1935 s manželkou Jolanou, která pochází z Banské Bystrice. V červenci 1936 nastoupil do vlašimské zbrojovky Sellier a Bellot. Na vlastní žádost absolvoval všechna technická zařazení, od nejnižších až po technickou kancelář, kde se zabýval vývojem nových originálních konstrukčních řešení, z nichž některá jsou v technologických postupech továrny dodnes. Za okupace pracoval v odbojové skupině s Antonínem Navrátilem a několikrát unikl zatčení Gestapem. Po válce odmítl funkci ministra strojírenství. Jeho velkou láskou byl klarinet a zpěv, aktivně vedl kulturní a osvětové aktivity v regionu. Jeho největší láskou se však staly hvězdy.

Již jako desetiletý chlapec pozoroval oblohu z vrcholu stohu slámy na poli u rodného Pacova. Koncem padesátých let minulého století vstoupil do astronomického kroužku Sdruženého závodního klubu při Blanických strojírnách, byl jedním z iniciátorů výstavby hvězdárny ve Vlašimi a vedl přípravné a konstrukční práce. Pod jeho vedením byla hvězdárna na přelomu 50. a 60. let postavena a v květnu 1961 otevřena pro veřejnost. Pod jeho vedením vyrostlo ve Vlašimi mnoho úspěšných mladých astronomů, někteří z nich se astronomii začali věnovat profesionálně. Jan Zajíc byl zakládajícím členem Vlašimské astronomické společnosti a mimořádným členem České astronomické společnosti. Za mnohaletou záslužnou činnost pro rozvoj amatérské astronomie mu byla udělena pamětní medaile Mikuláše Koperníka a pamětní medaile Jana Keplera.

Za svoje celoživotní kulturní a osvětové aktivity obdržel v dubnu 1999 ocenění Blanický rytíř, které udělují neziskové organizace Podblanicka fyzickým osobám za ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. Jeho nejvýznamnějším životním oceněním však bylo v roce 1997 znovuotevření vlašimské hvězdárny, jejíž hrozící likvidaci v letech 1992 až 1996 velmi těžko nesl a sám přispěl k její záchraně.

V únoru roku 2000 mu byla u příležitosti 90. narozenin předána planetka 10626 "Zajíc", kterou po něm pojmenovala její objevitelka astronomka Lenka Šarounová z ondřejovské hvězdárny.

Zajic_2.jpg
Jan Zajíc nikdy nebyl v žádné politické straně. Svoji angažovanost totiž vždy směřoval podle citátu, který je připisován Albertu Einsteinovi: "Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to." I přes pokročilý věk se velmi živě zajímal nejen o Vlašim a celé Podblanicko, ale i o dění ve vesmíru.

Slovy bývalého předsedy ČAS a popularizátora astronomie dr. Jiřího Grygara se na životní příběh Jana Zajíce skvěle hodí latinské přísloví "Per aspera ad astra". Pan Jan Zajíc právě přes nesmírné překážky a životní zklamání nezatrpknul, uchoval si nakažlivý životní optimismus a rozdával radostnou pohodu kolem sebe do vysokého věku dodnes. I proto je uznáván nejen mezi spoluobčany v regionu, ale i mezi profesionálními astronomy v celé republice.




O autorovi



48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orion utopený v airglow

Orion utopený v airglow

Další informace »