Amatérské kometární okénko 2023

P/2023 C1 (Jahn) nebo též 458P/Jahn

Kometu objevil německý astronom Jost Jahn a stala se tak první německou kometou objevenou po více než 20 letech. Předchozí takovou kometou byla C/2002 O4 (Hönig). Zatímco Sebastian Hönig svoji kometu objevil vizuálně svým 25cm dalekohledem, Jost Jahn objevil kometu P/2023 C1 dálkově ovládaným dalekohledem ROTAT (Remote Observatory Theoretical Astrophysics Tuebingen). Tento dalekohled má průměr 60 cm a nachází se na observatoři výzkumného ústavu ve Francii (Observatoire de Haute Province). Dalekohled je řízen německou organizací Haus der Astronomie a používají jej žáci a učitelé, ovšem zbytek volného času na dalekohledu je věnován amatérským astronomům.

Jahn je dentista z ostrova Amrum v severním Německu. Dalekohled ROTAT využívá už delší dobu a soustředí se na pozorování blízkozemních planetek (Near-Earth asteroidů), a také na hledání malých neznámých těles ve Sluneční soustavě. Jahn objevil přes dalekohled ROTAT už několik planetek, například asteroid (471926) Jormungandr. Kometu P/2023 C1 spatřil 20. března na snímcích pořízených v noci ze 14. na 15. února. Objekt podobný asteroidu objevil díky programu Tycho Tracker, který automaticky detekuje pohybující se objekty na sérii snímků. Po pozdější detailnější analýze zjistil, že tento objekt není asteroid, ale jedná se o kometu, která má kolem sebe malinkou komu.

V příštích dnech snímky z různých observatoří po celém světě potvrdily existenci komety. Později byla spočítána její oběžná dráha s periodou přibližně 7,5 roku. Kometa byla dodatečně nalezena na archivních snímcích z observatoří Cerro Tololo a Pan-Starrs v letech 2013 až 2016, nebyla však jasnější 22,6 mag. Díky těmto dodatečně nalezeným pozorováním z předchozího návratu mohla být definitivně očíslována jako 458P. Jde tedy o krátkoperiodickou kometu s dráhou podobnou některým planetkám – má malou výstřednost a leží mezi dráhou Marsu a Jupiteru. Kometa se tedy nikdy moc nepřiblíží ke Slunci, což znamená, že bude dostupná spíše fotograficky pro středně velké dalekohledy. Kometa dosáhla nejvyšší jasnosti na přelomu února až března, přibližně 20 mag.

C/2023 P1 (Nishimura)

Tato kometa byla pro japonského amatérského astronoma už třetí objevenou kometou. Hideo Nishimura spatřil kometu C/2023 P1 na snímcích z 12. srpna a později ji dohledal také na snímcích z 11. srpna. Tuto kometu objevil pomocí Canonu 6D s 200mm teleobjektivem (při cloně 3). Kometa měla v době jejího objevu 9,5 mag, což je na nově objevenou kometu velmi velký jas, neboť většina komet objevených velkými přehlídkami oblohy má přibližně 19−21mag. Je tedy možné, že zjasnila až v době, kdy už byla mimo dosah velkých robotických přehlídek, na ranní soumrakové obloze.

Kometa byla dobře pozorovatelná amatérsky na ranní obloze na začátku září. Dosáhla sice jasnosti až 4 mag, ale bohužel v té době byla jen extrémně nízko nad obzorem. Přesto byla snadno viditelná už malým triedrem a ve větším dalekohledu nádherně vynikal její strukturovaný iontový ohon. V době před průletem kolem Slunce jsme si mysleli, že se kometa rozpadne kvůli její malé absolutní magnitudě a blízkému přísluní. Podle tzv. Bortleho limitu byla kometa přímo na hraně přežití a rozpadu. Ovšem kometa tento průlet kolem Slunce přežila.

Díky tomu byla viditelná i po 10. září, kdy pozorovatelé ležící jižněji než Česká republika hlásili jasnost komety až 2,3 mag. Díky této velké jasnosti se kometu podařilo fotograficky pozorovat i z Česka ještě 14. a 15. září, když se vynořila na večerní obloze. Podmínky k jejímu pozorování byly u nás mimořádně obtížné. Fotografovalo se ještě za světla hned u obzoru. Kometa měla v prosinci 2023 jasnost přibližně 12 mag, promítala do souhvězdí Kentaura a směřovala zdánlivě k souhvězdí Jižního kříže.

C/2023 T2 (Borisov)

Třetí amatérsky objevená kometa roku 2023 byla pro Gennadije Borisova už jeho 12. kometárním objevem. Borisov komety hledá přes vlastnoručně vyrobené přístroje různých průměrů. V minulosti takto objevil komety 30cm a 65cm dalekohledy a tento poslední objev učinil dalekohledem o průměru 50 cm se světelností f/1,9. Dalekohledy jsou umístěny na jeho malé observatoři na Krymu. Borisov už přes podobné vybavení objevil i svou unikátní mezihvězdnou kometu C/2019 Q4 (Borisov), proto ji známe také pod označením 2I/Borisov.

Kometa C/2023 T2 (Borisov) nebyla během jejího objevu zdaleka tak jasná jako Nishimura, měla jen 19 mag. Od objevu jen zvolna blížila ke Slunci i k Zemi a její jasnost vzrostla jen na přibližně 18,5 mag. Přísluní dosáhla 23. 12. 2023 a začala se zvolna vzdalovat od Slunce a slábnout, až zmizí z dosahu našich dalekohledů docela.

C/2023 V4 (Camarasa-Duszanowicz)

Poslední „amatérská“ kometa byla objevena přes dalekohled Celestron C11, Schmidt-Cassegrain o průměru 28cm a v konfiguraci se Starizona Hyperstar f/1.9. Tento dalekohled se nachází na Astrofarmě Hakos v Namibii. Zde si Polák žijící ve Švédsku Grzegorz Duszanowicz a Španěl Jordi Camarasa pronajímají prostory, ve kterých si zřídili soukromou observatoř Moonbase South Observatory (MSO-CaNeSP) se třemi dalekohledy. Data stahují do počítače ve Stockholmu, kde je analyzují pomocí programu Tycho Tracker. Díky tomu jsou oba amatérští pozorovatelé už několikanásobnými objeviteli blízkozemních planetek a nyní také jedné komety.

Na 4. 11. naplánovali hledání komet v Mléčné dráze. To je jedno z míst, kde selhávají i velké automatické přehlídky oblohy. Na snímcích z této noci pak ráno druhý den poprvé kometu C/2023 V4 spatřili. Byla proměřena její poloha a byla umístěna jako objekt xkos369 na stránku k prověření možných objevů nových těles. Snímky z 5. listopadu potvrdily viditelnou komu a také slabý ohon. Kometa měla v době objevení jasnost přibližně 19 mag.

Kometa se nyní blíží ke Slunci a přísluním ve vzdálenosti 1,12 AU projde 30. 5. 2024. Nejvyššího jasu by měla dosáhnout na začátku června 2024 – asi 12 mag. Mohla by tedy být pozorovatelná i vizuálně pomocí větších dalekohledů. Bohužel i v době největšího přiblížení k Zemi, 3. července 2024, bude stále velmi daleko, přibližně 1,8 AU (tedy 269 mil. km).

Vzhledem k tomu, že na seznamu dosud nepotvrzených objektů jsou ještě čtyři objevené profesionálními observatořemi ATLAS, Catalina a PanSTARRS, může se procentuální poměr amatérsky objevených komet za rok 2023 ještě trochu zmenšit. Nic to ale neubírá na zajímavosti tohoto oboru i pro amatérské astronomy.

Za podněty k článku děkujeme Martinu Maškovi, který je mimo jiné velmi aktivním pozorovatelem malých těles Sluneční soustavy a proměnných hvězd.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kometa Nishimura na ranní obloze
[2] P/2023 C1 (Jahn): First German comet discovery for 20 years
[3] Efemeridy NASA/Horizons
[4] Seznam komet objevených v roce 2023