Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová kometa C/2023 P1 (Nishimura) na ranní obloze

Nová kometa C/2023 P1 (Nishimura) na ranní obloze

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) na snímcích z českého robotického dalekohledu FRAM, který je umístěný na ostrově La Palma v rámci projektu CTA.
Autor: FZU, Martin Mašek

Japonský amatérský astronom a astrofotograf Hideo Nishimura objevil v první polovině srpna svou již třetí kometu. Dříve hledal vizuálně a v roce 1994 zaznamenal svůj první amatérský objev. Později od roku 2000 se věnuje hledání komet a převážně nov fotograficky. V současnosti využívá digitální zrcadlovku s teleobjektivem. Takto objevil kometu v roce 2021 a nyní se mu povedlo objev zopakovat do třetice. Aktuálně nalezená kometa dostala označení C/2023 P1 (Nishimura) a jde o poměrně jasný objekt nízko na ranní obloze v souhvězdí Blíženců.

Amatérský objev komety je dnes už spíše vzácností. Většinu objevů totiž dělají velké robotické přehlídky oblohy ještě před tím, něž se dostanou na dosah amatérům a jejich dalekohledům. Občas se objevují výjimky, jako například tato C/2023 P1 (Nishimura), a to díky své poloze na ranní obloze, během svítání. To je část oblohy kde běžně velké dalekohledy neoperují.

Nishimura používá k lovení komet Canon 6D s 200mm teleobjektivem f/3 na paralaktické montáži. Při snímání používá také relativně krátké expozice, a to 15ti sekundové. Komety si všiml na snímcích z 12. srpna, ale také ji dohledal na snímcích z 11. srpna. Oficiální publikování objevu proběhlo 15. srpna v cirkulářích MPEC 2023-P87 a CBET 5285.

Tato kometa je specifická tím že nemohla být objevena dříve než v srpnu, protože se nacházela úhlově velice blízko u Slunce. Bude pozorovatelná jen zhruba příští tři týdny a poté se opět ztratí v záři Slunce. I teď je pozorovatelná brzo ráno nízko nad východním obzorem, respektive na konci astronomické noci a na začátku svítání.

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) v souhvězdí Blíženců 18. 8. 2023 Autor: Stellarium/Martin Gembec
Kometa C/2023 P1 (Nishimura) v souhvězdí Blíženců 18. 8. 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) měla v době objevu 12. srpna jasnost kolem 9,5 magnitudy, což je na kometu při objevení poměrně velký jas – většina komet má totiž při objevení robotickými přehlídkami 19-21 mag. Jedna z dalších věcí je také jak blízko má přísluní ke Slunci, 18. září 2023 prolétne přísluním ve vzdálenosti 0,2215 AU od Slunce. To je dokonce o třetinu blíže Slunci než Merkur.

Je tedy otázka, zda tato nově objevená kometa přežije takto blízký průlet kolem Slunce. Podle tzv. Bortleho limitu, který udává šanci komety na přežití, to vypadá velice špatně. Komety s malou absolutní magnitudou a blízkým přísluním jako je například tato C/2023 P1 (Nishimura) nepřežijí. Je to velice hraniční, ale spíše se očekává, že se tato kometa rozpadne a nedosáhne v maximu velkého jasu.

Mapka polohy komety C/2023 P1 (Nishimura) do konce srpna 2023 Autor: Czsky.cz/V. Dvořák
Mapka polohy komety C/2023 P1 (Nishimura) do konce srpna 2023
Autor: Czsky.cz/V. Dvořák

Ovšem pokud by tato kometa přežila průlet kolem Slunce mohla by dosáhnout přibližně 3. hvězdné velikosti (3 mag). Ovšem ve chvíli, když by jí měla dosáhnout, se kometa bude nacházet 12° úhlově od Slunce, takže její pozorování v tu chvíli asi nebude možné. Ovšem ráno 11. září by mohla dosahovat 4,9 mag (některé zdroje uvádějí 5 až 5,1 mag), bude se nacházet nízko nad východním obzorem, a také v nedaleké blízkosti jí bude provázet Venuše a Měsíc osvětlený jen ze 13 %.

Nejblíže Zemi se bude nacházet ráno 13. září a bude se nacházet 0,29 AU od Země. 15. září se bude nacházet 10 úhlových vteřin od hvězdy Denebola ze souhvězdí Lva, zároveň ale 12 stupňů od Slunce, takže bude velmi těžce pozorovatelná. V půlce října se kometa C/2023 P1 (Nishimura) bude nacházet už dále od Slunce, a to 20 stupňů, ovšem její magnituda bude 9,7. Údaje o jasnosti jsou ale předběžné a vychází ze současné pozorované jasnosti a faktu, že se nerozpadne.

Děkujeme za konzultaci textu a snímek Martinu Maškovi.

Celkový záběr souhvězdí Blíženců a Oriona 18. 8. 2023 ráno. Šipkou je vyznačena pozice komety C/2023 P1 (Nishimura), na zmenšeném snímku však není vidět. Autor: Martin Gembec
Celkový záběr souhvězdí Blíženců a Oriona 18. 8. 2023 ráno. Šipkou je vyznačena pozice komety C/2023 P1 (Nishimura), na zmenšeném snímku však není vidět.
Autor: Martin Gembec

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) je na snímku teleobjektivem nenápadným zeleným flíčkem (vyznačeno čárkami po stranách). 18. 8. 2023, 4:35 SELČ, 34x5 s, ISO 1600, Canon 6Dmod, Samyang 2/135 mm. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2023 P1 (Nishimura) je na snímku teleobjektivem nenápadným zeleným flíčkem (vyznačeno čárkami po stranách). 18. 8. 2023, 4:35 SELČ, 34x5 s, ISO 1600, Canon 6Dmod, Samyang 2/135 mm.
Autor: Martin Gembec

C/2023 P1 (Nishimura) a NGC 2392 (Eskymák) Autor: Martin Gembec
C/2023 P1 (Nishimura) a NGC 2392 (Eskymák)
Autor: Martin Gembec

Snímek komety P1 (Nishimura) za svítání. Autor: Miroslav Lošťák
Snímek komety P1 (Nishimura) za svítání.
Autor: Miroslav Lošťák

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astro-forum.cz
[2] Starwalk.space
[3] Earthsky.org



O autorovi

Jakub Kuřák

Jakub Kuřák

Narodil se v roce 2008 na Liberecku, v současné době studuje na gymnáziu v Jablonci nad Nisou. Pracuje v planetáriu v liberecké iQLandii. Kromě astrofotografie se věnuje i fotografování sportovních akcí, především baseballu.

Štítky: C/2023 P1 (Nishimura)


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »