Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Obří galaxie z počátku vesmíru objevené dalekohledem JWST jsou přece jen reálné

Obří galaxie z počátku vesmíru objevené dalekohledem JWST jsou přece jen reálné

Jedna z prvních fotografií z dalekohledu Jamese Webba. V této fotografii se nachází právě skupina galaxií jménem SMACS 0723
Autor: NASA/JWST

Když nám dalekohled Jamese Webba představil fotografii několika tisíců, ne-li desetitisíců galaxií, mohli jsme vidět také galaxie které pochází z počátků vesmíru. Byl zde ovšem velký háček, přibližně miliardu let po Velkém třesku nemohly ve vesmíru existovat tak velké galaxie vzhledem k jejich stáří. Podle uznávaného modelu Lambda Cold Dark Matter (LCDM – model velkého třesku) první galaxie ve vesmíru neměly dostatek času, aby se staly takto masivními.

Nový výzkum ukázal, že rané galaxie, které se zdály být příliš velké pro svůj věk, byly ve skutečnosti optickou iluzí. Některé z těchto galaxií měly centrální černé díry, které pohlcovaly plyn, což způsobovalo, že vypadaly jasnější a masivnější, než ve skutečnosti byly. To znamená, že kosmologický model Lambda-CDM je stále platný. I když však tento model není ohrožen, nadále existují otázky ohledně rychlosti formování hvězd v raném vesmíru.

Studii vedla absolventka Univerzity Texasu v Austinu a National Science Foundation (NSF) Katherine Chworowsky. Přidali se k ní kolegové z Cosmic Frontier Center, NOIRLab, Dunlap Institue for Astronomy, Mitchell Institue for fundamental physics and Astronomy, SRON, ESA, STScl a mnoho dalších. Data byla vyhledává z průzkumu CEERS (Cosmic Evolution Early Release Center) vedené profesorem Stevem Finkelsteinem z Univerzity Texasu. V předchozí studii, Avishai Dekel a jeho kolegové z Racah University of Physics a z HUJI se dostali k výsledku, že malá hustota prachových mračen v brzkém vesmíru dovolila rychlou tvorbu hvězd v galaxiích.

Skupina galaxií SMACS 0723, s pěti vyznačenými galaxiemi které byly vybrány pro studii. Autor: NASA, ESA, CSA, STScl, Giménez-Arteaga et al. (2023), Peter Laursen (Cosmic Dawn Center).
Skupina galaxií SMACS 0723, s pěti vyznačenými galaxiemi které byly vybrány pro studii.
Autor: NASA, ESA, CSA, STScl, Giménez-Arteaga et al. (2023), Peter Laursen (Cosmic Dawn Center).
Jak Chworowsky a její kolegové vysvětlili, pozorované galaxie se jevily masivní pouze proto, že jejich centrální černé díry rychle spotřebovávaly plyn. Při tomto procesu vzniká v plynu třením teplo a toto tepelné a světelné záření vytváří iluzi, že se zde nachází mnohem více hvězd, což ovlivňuje oficiální odhady hmotnosti. Tyto galaxie se na snímcích z dalekohledu JWST jevily jako "slabé červené tečky". Když byly tyto galaxie z analýzy odebrány, zbylé galaxie byly konzistentní s tím, co říká klasický LCDM model.

Profesor Finkelstein shrnul, že "z hlediska standardního modelu kosmologie neexistuje žádná krize. Pro zavržení teorie, jakou je klasický LCDM model, potřebujete opravdu pádné důkazy, a to se v tomto případě nestalo".

Stále však zůstává otázkou počet galaxií ve Webbových datech, který je dvakrát větší, než předpovídá standardní model. Možným vysvětlením je, že hvězdy se v raném vesmíru formovaly rychleji. Hvězdy se v podstatě tvoří z mračen prachu a plynu (mlhovin), které se ochlazují a kondenzují až do bodu, kdy podstoupí gravitační kolaps a spustí jadernou fúzi. Jak se vnitřek hvězdy zahřívá, generuje vnější tlak, který působí proti gravitaci a zabraňuje dalšímu kolapsu. Rovnováha těchto protichůdných sil způsobuje, že tvorba hvězd v naší oblasti kosmu je relativně pomalá.

Podle některých teorií byl vesmír mnohem hustší než dnes, což bránilo hvězdám ve vyfukování plynu během formování, čímž byl proces rychlejší. Tato zjištění odrážejí to, co Dekel a jeho kolegové tvrdili ve svém předchozím článku, i když by to odpovídalo tomu, že existuje více galaxií než několik hmotných. Podobně tým CEERS a další výzkumné skupiny získaly spektrální data z těchto černých děr, která naznačují přítomnost rychle se pohybujícího vodíkového plynu, což by mohlo znamenat, že mají akreční disky. Víření těchto disků by mohlo poskytnout část svítivosti, která byla dříve mylně považována za hvězdy.

V každém případě se čeká na další pozorování těchto „malých červených teček“, což by mělo pomoci vyřešit všechny zbývající otázky o tom, jak hmotné tyto galaxie jsou a zda byla tvorba hvězd během raného vesmíru rychlejší nebo ne. Takže, zatímco tato studie ukázala, že model kosmologie LCDM je prozatím bezpečný, jeho zjištění vyvolávají nové otázky ohledně procesu formování hvězd a galaxií v raném vesmíru. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Universe Today



O autorovi

Jakub Kuřák

Jakub Kuřák

Narodil se v roce 2008 na Liberecku, v současné době studuje na gymnáziu v Jablonci nad Nisou. Pracuje v planetáriu v liberecké iQLandii. Kromě astrofotografie se věnuje i fotografování sportovních akcí, především baseballu.

Štítky: Jwst, Rané galaxie


30. vesmírný týden 2025

30. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 7. do 27. 7. 2025. Měsíc projde novem a je vidět nad ránem a o víkendu bude nízko na večerní obloze. Mars je velmi nízko na večerní obloze, ráno kromě Saturnu a Venuše začne být vidět i Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Vrátila se posádka soukromé mise Axiom-4 z ISS. Na čínskou stanici Tiangong přiletěla zásobovací loď Tianzhou-9. Před 145 lety se narodil významný československý astronom a politik Milan Rastislav Štefánik. Před 30 lety byla objevena kometa Hale-Bopp.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce

Další informace »