Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Částice z měsíce Dimorphos by mohly zasáhnout Zemi a Mars v příštím desetiletí

Částice z měsíce Dimorphos by mohly zasáhnout Zemi a Mars v příštím desetiletí

Dimorphos tak, jak jej viděla sonda DART těsně před nárazem. Snímek je složeninou posledních deseti snímků, které pořídila kamera na palubě sondy. Severní pól je nahoře.
Autor: (c) NASA

Už to bude dva roky od chvíle, co se sonda DART (Double Asteroid Redirect Test) srazila s měsíčkem Dimorphos, který obíhá kolem většího asteroidu Didymos. Mise úspěšně demonstrovala strategii, při které bychom mohli odvrátit případné nebezpečné blízkozemní planetky. Přes to, že tato metoda může zabránit potenciální srážce asteroidu se Zemí, neznamená to, že se s ní nebo jinými tělesy nemohou srazit právě tyto malé částice, vzniklé srážkou se sondou.

V nedávné studii se mezinárodní tým vědců zabýval tím, zda by se tyto částice mohly v budoucnosti srazit se Zemí nebo Marsem v podobě meteorů, takže by vlastně vytvořily takový malý meteorický roj. Po sérii simulací a výpočtů došli k názoru, že tyto částice by se k Marsu, Zemi a Měsíci mohly v příštím desetiletí opravdu dostat.

Tým italských vědců z Polytechnického institutu v Miláně, které vedl Dr. Eloy Peña-Asensio, se zabýval daty mise DART a výsledky publikoval v časopisu The Planetary Science Journal. Pro tuto studii Peña-Asensio a jeho kolegové použili data z italského cubesatu pro fotografování asteroidů (LICIACube), který následoval sondu DART a zaznamenal srážku z bezpečné vzdálenosti, když prolétal kolem planetky Dimorphos, zatímco DART se s ní srazila. Tato data pomohla týmu vědců určit rychlosti a směry letu částic vytvořených srážkou. Rychlosti jsou různé, od desetin metru za sekundu až k hodnotám přibližně 500 m/s. Poté provedli simulace pomocí superpočítačů v NASA, aby spočítali trajektorie částic.

Snímek asteroidu Dimorphos z malé sondy LICIACube po jeho srážce se sondou DART 26. 9. 2022. Každý obdélník představuje jinou úroveň jasu, aby byly patrné výtrysky hmoty různé jasnosti. Autor: ASI/NASA/APL
Snímek asteroidu Dimorphos z malé sondy LICIACube po jeho srážce se sondou DART 26. 9. 2022. Každý obdélník představuje jinou úroveň jasu, aby byly patrné výtrysky hmoty různé jasnosti.
Autor: ASI/NASA/APL

Peña-Asensio mimo jiné uvedl, že ze simulace vyplývají nejen směr a rychlost letu částic, ale i velikost uvolněných zrn, která jsou v rozpětí 10 centimetrů až 30 mikrometrů. Spodní hranice je určena nejmenší možnou částicí, která je ještě schopna vyprodukovat meteor v zemské atmosféře, aby byl detekovatelný současnými technologiemi. Horní hranici určil fakt, že přístroje LICIACube byly schopny pozorovat pouze objekty v řádu centimetrů.

Toto vše poukazuje na to, že některé částice by se k Zemi a Marsu mohly dostat přibližně v příštích desetiletích. Částice, které odletěly od povrchu Dimorphosu rychlostí 500 m/s, se dostanou k Marsu přibližně v příštích 13 letech a kupříkladu částice, které by měly rychlost 1,5 km/s by se k Zemi dostaly přibližně do 7 let. Ve skutečnosti se zdá, že první takové úlomky můžeme jako meteory v zemské atmosféře očekávat až asi za 30 roků. Každopádně tyto částice nepředstavují pro Zemi žádné riziko. Jsou příliš malé a jen ty největší způsobí krásnou stopu meteoru v zemské atmosféře.

Ovšem příští výzkumy by mohly určit, zdali sonda DART (a celé lidstvo) vytvořila nový umělý meteorický roj. Během budoucích výzkumů Marsu bychom mohli vidět nějaké tyto meteory z měsíce Dimorphos a rozeznat je díky známé charakteristice těchto úlomků.

V říjnu 2024 by se k dvojplanetce Didymos-Dimorphos měla vydat další mise Evropské vesmírné agentury, sonda Hera. Ta by měla od prosince 2026 provést detailní průzkum měsíce Dimorphos a důsledků předchozí srážky se sondou DART. Každopádně se zdá, že tato metoda tzv. Planetary defense (obrany planety) byla úspěšná a mohla by být provedena opět v budoucnu. 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Universe Today



O autorovi

Jakub Kuřák

Jakub Kuřák

Narodil se v roce 2008 na Liberecku, v současné době studuje na gymnáziu v Jablonci nad Nisou. Pracuje v planetáriu v liberecké iQLandii. Kromě astrofotografie se věnuje i fotografování sportovních akcí, především baseballu.

Štítky: Dimorphos, DART


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »