Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další amatérský objev komety C/2023 T2 (Borisov)

Další amatérský objev komety C/2023 T2 (Borisov)

Genadij Borisov u svého dalekohledu se kterým objevil první známou mezihvězdnou kometu
Autor: Genadij Borisov

V srpnu 2023 jsme zaznamenali amatérský objev komety C/2023 P1 (Nishimura). Tato kometa se navíc brzy stala velice jasnou a jen krůček ji dělil od viditelnosti pouhým okem. Byla zkrátka příliš nízko za svítání. Amatérské objevy komet jsou vzácné, většinu těchto objevů mají na svědomí velké přehlídky oblohy. Jedním z amatérů, který patří do naprosté špičky, je Gennadij Borisov. A nyní tu mám jeho další, celkově už dvanáctý objev, kometu C/2023 T2 (Borisov). Pokud je vám to jméno povědomé, jistě proto, že jeho jméno nese i první mezihvězdná kometa, objevená v roce 2019. Všechny objevil ze své soukromé hvězdárničky která se nachází na poloostrově Krym na Ukrajině, komety hledá přes své vlastnoručně vyrobené dalekohledy.

Dráha komety C/2023 T2 (borisov) ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL/SSD
Dráha komety C/2023 T2 (borisov) ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL/SSD
Svoji zatím poslední kometu C/2023 T2 (Borisov) objevil přes 50cm dalekohled se světelností f/1,9 vybaveným elektronickou CCD kamerou. Gennadij se zabývá údržbou techniky několika observatoří, a tak má i nějaký volný čas pro hledání komet. Je to i tak velmi náročné na čas a málo spánku. Borisov je hlavně známý svým unikátním objevem mezihvězdné komety C/2019 Q4 (Borisov) neboli 2I/Borisov. Tu se mu podařilo objevit jeho 65cm dalekohledem. Označení 2I znamená, že to je právě druhý objekt který pochází od jiné hvězdy. Právě označení I znamená Interstellar neboli mezihvězdný. První takovýto objevený objekt byl 1I/’Oumuauma v roce 2017.

Dráha komety C/2023 T2 /Borisov) při pohledu poblíž roviny drah planet Autor: NASA/JPL/SSD
Dráha komety C/2023 T2 /Borisov) při pohledu poblíž roviny drah planet
Autor: NASA/JPL/SSD

Amatérské objevy komet jsou v dnešní době docela vzácné kvůli velkým profesionálním automatickým přehlídkám oblohy, které najdou většinu komet a planetek. Ale občas zde máme výjimky jako letos tři, 458P/Jahn, C/2023 T2 (Borisov) a jasnější C/2023 P1 (Nishimura). Letos bylo doposud objeveno 28 komet, z toho amatérských objevů je necelých 11 %.

Kometa C/2023 T2 není zdaleka jasná jako Nishimura. V době objevu 14.10. měla jasnost přibližně 19 mag. V půlce listopadu by měla dosáhnout 18,5 mag, jasnější nejspíše nebude. Nyní na konci října 2023 má okolo 18,8 mag a nachází se v souhvězdí Kefea ve vzdálenosti 1,65 AU od Země a 2,1 AU od Slunce. Od 28. 10. se bude nacházet ve Drakovi. Pak se vrátí do Kefea a 11. 1. 2024 by se měla dostat do souhvězdí Kasiopeji.

Kometa bude v přísluní 22. 12. 2023 (2,008 AU) a k Zemi se přiblíží nejméně na 1,48 AU dne 5. 1. 2024. Kometa je při své jasnosti pozorovatelná pouze fotograficky, její jasnost její vizuální spatření prakticky nedovoluje.  Poloha komety v hustém poli hvězd Mléčné dráhy dobře dokládá, že toto je jedno z mála míst na obloze, kde může i amatérský pozorovatel předčít přehlídky oblohy, které v této oblasti zatím selhávají. Druhým místem, kam se amatérští hledači komet zaměřují, je soumraková obloha. Takto byla objevena kometa Nishimura. Uvidíme, kdy přijdou další amatérské objevy. Nadšencům ještě zcela neodzvonilo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] https://www.astro.cz/clanky/osobnosti/rozhovor-genadij-borisov-konstrukter-dalekohladov-a-lovec-komet-z-krymu.html
[2] Wikipedia: Gennadij Borisov
[3] NASA/JPL/Solar System Dynamics



O autorovi

Jakub Kuřák

Jakub Kuřák

Narodil se v roce 2008 na Liberecku, v současné době studuje na gymnáziu v Jablonci nad Nisou. Pracuje v planetáriu v liberecké iQLandii. Kromě astrofotografie se věnuje i fotografování sportovních akcí, především baseballu.

Štítky: 2023 T2 Borisov, Gennadij Borisov


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »