Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další amatérský objev komety C/2023 T2 (Borisov)

Další amatérský objev komety C/2023 T2 (Borisov)

Genadij Borisov u svého dalekohledu se kterým objevil první známou mezihvězdnou kometu
Autor: Genadij Borisov

V srpnu 2023 jsme zaznamenali amatérský objev komety C/2023 P1 (Nishimura). Tato kometa se navíc brzy stala velice jasnou a jen krůček ji dělil od viditelnosti pouhým okem. Byla zkrátka příliš nízko za svítání. Amatérské objevy komet jsou vzácné, většinu těchto objevů mají na svědomí velké přehlídky oblohy. Jedním z amatérů, který patří do naprosté špičky, je Gennadij Borisov. A nyní tu mám jeho další, celkově už dvanáctý objev, kometu C/2023 T2 (Borisov). Pokud je vám to jméno povědomé, jistě proto, že jeho jméno nese i první mezihvězdná kometa, objevená v roce 2019. Všechny objevil ze své soukromé hvězdárničky která se nachází na poloostrově Krym na Ukrajině, komety hledá přes své vlastnoručně vyrobené dalekohledy.

Dráha komety C/2023 T2 (borisov) ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL/SSD
Dráha komety C/2023 T2 (borisov) ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL/SSD
Svoji zatím poslední kometu C/2023 T2 (Borisov) objevil přes 50cm dalekohled se světelností f/1,9 vybaveným elektronickou CCD kamerou. Gennadij se zabývá údržbou techniky několika observatoří, a tak má i nějaký volný čas pro hledání komet. Je to i tak velmi náročné na čas a málo spánku. Borisov je hlavně známý svým unikátním objevem mezihvězdné komety C/2019 Q4 (Borisov) neboli 2I/Borisov. Tu se mu podařilo objevit jeho 65cm dalekohledem. Označení 2I znamená, že to je právě druhý objekt který pochází od jiné hvězdy. Právě označení I znamená Interstellar neboli mezihvězdný. První takovýto objevený objekt byl 1I/’Oumuauma v roce 2017.

Dráha komety C/2023 T2 /Borisov) při pohledu poblíž roviny drah planet Autor: NASA/JPL/SSD
Dráha komety C/2023 T2 /Borisov) při pohledu poblíž roviny drah planet
Autor: NASA/JPL/SSD

Amatérské objevy komet jsou v dnešní době docela vzácné kvůli velkým profesionálním automatickým přehlídkám oblohy, které najdou většinu komet a planetek. Ale občas zde máme výjimky jako letos tři, 458P/Jahn, C/2023 T2 (Borisov) a jasnější C/2023 P1 (Nishimura). Letos bylo doposud objeveno 28 komet, z toho amatérských objevů je necelých 11 %.

Kometa C/2023 T2 není zdaleka jasná jako Nishimura. V době objevu 14.10. měla jasnost přibližně 19 mag. V půlce listopadu by měla dosáhnout 18,5 mag, jasnější nejspíše nebude. Nyní na konci října 2023 má okolo 18,8 mag a nachází se v souhvězdí Kefea ve vzdálenosti 1,65 AU od Země a 2,1 AU od Slunce. Od 28. 10. se bude nacházet ve Drakovi. Pak se vrátí do Kefea a 11. 1. 2024 by se měla dostat do souhvězdí Kasiopeji.

Kometa bude v přísluní 22. 12. 2023 (2,008 AU) a k Zemi se přiblíží nejméně na 1,48 AU dne 5. 1. 2024. Kometa je při své jasnosti pozorovatelná pouze fotograficky, její jasnost její vizuální spatření prakticky nedovoluje.  Poloha komety v hustém poli hvězd Mléčné dráhy dobře dokládá, že toto je jedno z mála míst na obloze, kde může i amatérský pozorovatel předčít přehlídky oblohy, které v této oblasti zatím selhávají. Druhým místem, kam se amatérští hledači komet zaměřují, je soumraková obloha. Takto byla objevena kometa Nishimura. Uvidíme, kdy přijdou další amatérské objevy. Nadšencům ještě zcela neodzvonilo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] https://www.astro.cz/clanky/osobnosti/rozhovor-genadij-borisov-konstrukter-dalekohladov-a-lovec-komet-z-krymu.html
[2] Wikipedia: Gennadij Borisov
[3] NASA/JPL/Solar System Dynamics



O autorovi

Jakub Kuřák

Jakub Kuřák

Narodil se v roce 2008 na Liberecku, v současné době studuje na gymnáziu v Jablonci nad Nisou. Pracuje v planetáriu v liberecké iQLandii. Kromě astrofotografie se věnuje i fotografování sportovních akcí, především baseballu.

Štítky: 2023 T2 Borisov, Gennadij Borisov


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »