Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další amatérský objev komety C/2023 T2 (Borisov)

Další amatérský objev komety C/2023 T2 (Borisov)

Genadij Borisov u svého dalekohledu se kterým objevil první známou mezihvězdnou kometu
Autor: Genadij Borisov

V srpnu 2023 jsme zaznamenali amatérský objev komety C/2023 P1 (Nishimura). Tato kometa se navíc brzy stala velice jasnou a jen krůček ji dělil od viditelnosti pouhým okem. Byla zkrátka příliš nízko za svítání. Amatérské objevy komet jsou vzácné, většinu těchto objevů mají na svědomí velké přehlídky oblohy. Jedním z amatérů, který patří do naprosté špičky, je Gennadij Borisov. A nyní tu mám jeho další, celkově už dvanáctý objev, kometu C/2023 T2 (Borisov). Pokud je vám to jméno povědomé, jistě proto, že jeho jméno nese i první mezihvězdná kometa, objevená v roce 2019. Všechny objevil ze své soukromé hvězdárničky která se nachází na poloostrově Krym na Ukrajině, komety hledá přes své vlastnoručně vyrobené dalekohledy.

Dráha komety C/2023 T2 (borisov) ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL/SSD
Dráha komety C/2023 T2 (borisov) ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL/SSD
Svoji zatím poslední kometu C/2023 T2 (Borisov) objevil přes 50cm dalekohled se světelností f/1,9 vybaveným elektronickou CCD kamerou. Gennadij se zabývá údržbou techniky několika observatoří, a tak má i nějaký volný čas pro hledání komet. Je to i tak velmi náročné na čas a málo spánku. Borisov je hlavně známý svým unikátním objevem mezihvězdné komety C/2019 Q4 (Borisov) neboli 2I/Borisov. Tu se mu podařilo objevit jeho 65cm dalekohledem. Označení 2I znamená, že to je právě druhý objekt který pochází od jiné hvězdy. Právě označení I znamená Interstellar neboli mezihvězdný. První takovýto objevený objekt byl 1I/’Oumuauma v roce 2017.

Dráha komety C/2023 T2 /Borisov) při pohledu poblíž roviny drah planet Autor: NASA/JPL/SSD
Dráha komety C/2023 T2 /Borisov) při pohledu poblíž roviny drah planet
Autor: NASA/JPL/SSD

Amatérské objevy komet jsou v dnešní době docela vzácné kvůli velkým profesionálním automatickým přehlídkám oblohy, které najdou většinu komet a planetek. Ale občas zde máme výjimky jako letos tři, 458P/Jahn, C/2023 T2 (Borisov) a jasnější C/2023 P1 (Nishimura). Letos bylo doposud objeveno 28 komet, z toho amatérských objevů je necelých 11 %.

Kometa C/2023 T2 není zdaleka jasná jako Nishimura. V době objevu 14.10. měla jasnost přibližně 19 mag. V půlce listopadu by měla dosáhnout 18,5 mag, jasnější nejspíše nebude. Nyní na konci října 2023 má okolo 18,8 mag a nachází se v souhvězdí Kefea ve vzdálenosti 1,65 AU od Země a 2,1 AU od Slunce. Od 28. 10. se bude nacházet ve Drakovi. Pak se vrátí do Kefea a 11. 1. 2024 by se měla dostat do souhvězdí Kasiopeji.

Kometa bude v přísluní 22. 12. 2023 (2,008 AU) a k Zemi se přiblíží nejméně na 1,48 AU dne 5. 1. 2024. Kometa je při své jasnosti pozorovatelná pouze fotograficky, její jasnost její vizuální spatření prakticky nedovoluje.  Poloha komety v hustém poli hvězd Mléčné dráhy dobře dokládá, že toto je jedno z mála míst na obloze, kde může i amatérský pozorovatel předčít přehlídky oblohy, které v této oblasti zatím selhávají. Druhým místem, kam se amatérští hledači komet zaměřují, je soumraková obloha. Takto byla objevena kometa Nishimura. Uvidíme, kdy přijdou další amatérské objevy. Nadšencům ještě zcela neodzvonilo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] https://www.astro.cz/clanky/osobnosti/rozhovor-genadij-borisov-konstrukter-dalekohladov-a-lovec-komet-z-krymu.html
[2] Wikipedia: Gennadij Borisov
[3] NASA/JPL/Solar System Dynamics



O autorovi

Jakub Kuřák

Jakub Kuřák

Narodil se v roce 2008 na Liberecku, v současné době studuje na gymnáziu v Jablonci nad Nisou. Pracuje v planetáriu v liberecké iQLandii. Kromě astrofotografie se věnuje i fotografování sportovních akcí, především baseballu.

Štítky: 2023 T2 Borisov, Gennadij Borisov


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »