8. vesmírný týden 2022
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 2. do 27. 2. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti. Ráno září jasná planeta Venuše, nedaleko ní slabý Mars. Večer lze pozorovat slabé zvířetníkové světlo a několik slabších komet. Aktivita Slunce je nízká, ale velmi silná erupce nastala na odvrácené polokouli. Dalekohled JWST pokročil do další fáze seřizování zrcadel. Rentgenová observatoř IXPE posílá první data. ISS se dočkala dvou zásobovacích kosmických lodí. Česká minidružice VZLUSat-2 pořídila první černobílé snímky Země. Před 35 lety byla zaznamenána exploze supernovy v blízké galaxii Velké Magellanovo mračno, která zde zanechala neutronovou hvězdu. Před 75 lety se narodil známý český astronom Zdeněk Pokorný.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 23. února ve 23:32 SEČ.
24. února nad ránem dojde k zajímavému zákrytu hvězdy rhó Ophiuchii (známé tím, že je obklopena modrou mlhovinou a nachází se zde několik hvězd u sebe). Zákryt tedy bude vícenásobný. Vstupy za osvětlenou polovinu Měsíce nastanou kolem 4:10 SEČ a výstupy po 5. hodině ráno.
27. února ráno bude Měsíc v konjunkci s Marsem a Venuší. Lépe viditelný bude ale spíš už v sobotu ráno, kdy bude vpravo od obou planet.
Planety:
Jupiter (−2 mag) už mizí v záři Slunce. Z večerní oblohy tento týden mizí. Ráno svítí nízko nad jihovýchodem výrazná planeta Venuše (−4,9 mag), kterou nyní doplňuje Merkur (0 mag) a Mars (1,4 mag).
Aktivita Slunce je zvýšená díky aktivní oblasti, která se nám ukáže během tohoto týdne. Došlo zde k velké erupci a uvolnění oblaku plasmatu (zřejmě nejsilnější erupce třídy X). Dále 19. února se zde uvolnila další velká protuberanční smyčka. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Zvířetníkové světlo – slabý kužel světla by mohl být viditelný od dalšího víkendu za soumraku a na začátku astronomické noci nad západním obzorem. Tvořený rozptylem slunečního světla na částicích prachu podél roviny drah planet (roviny ekliptiky). Jakmile bude večer tma, tedy od pátku 18. 2., zkusme se za jasných večerů podívat. Nesmí tím směrem k západu být nějaké město a barva světla je nápadně bílá, kužel šikmý a vysoký, často až k Plejádám.
Několik slabších komet nabízí večerní obloha. Takto je popisuje Vic ve svém Kometárním okénku: „na 19P/Borrelly a 104P/Kowal je nejlepší vyrazit hned po setmění, najdeme je v Rybách respektive Velrybě, na dvojici C/2019 L3 (ATLAS) a 67P/Churyumov-Gerasimenko klidně můžeme počkat později do noci. Ty se vyskytují v Blížencích a Raku. S jasnostmi kolem 9 a 10 mag jsou snadným cílem i pro malá kukátka, lépe si je ale vychutnáme ve větších přístrojích na tmavé obloze.“
Kosmonautika
Seřizování zrcadel JWST úspěšně pokročilo do fáze, kdy obraz hvězdy byl srovnán do stejného obrazce, jaký vytváří primární zrcadlo. Drobnými pohyby sekundárního zrcadla dojde k změně zaostření obrazů jednotlivých zrcadel a matematickou analýzou obrazu se určí, jak lépe nasměrovat jednotlivá zrcadla pro získání preciznějšího obrazu. Segmenty však stále nebudou pracovat jako jeden dalekohled, to nás čeká v třetí fázi, až se obrazy sloučí do jediného bodu.
14. února NASA zveřejnila první snímek z rentgenové observatoře IXPE. Data mají menší rozlišení, ale úkolem družice bude do budoucna především pořizovat data o polarizaci tohoto rentgenového záření, což je přínosem pro studium procesů formujících zbytky po výbuch u supernov.
15. února proběhl úspěšný start rakety Sojuz-2.1a s nákladní lodí Progress MS-19. Ta se o dva dny později připojila k Mezinárodní vesmírné stanici. Dovezla 1632 kg suchého nákladu, 431 kg paliva do modulu Zvezda, 420 kg pitné vody a 40 kg vzduchu k dýchání.
V sobotu 19. února proběhl start rakety Antares 230+ s nákladní lodí Cygnus na misi NG-17. Tato nákladní loď, nazvaná Piers Sellers po astronautovi z dob raketoplánů, přiveze na stanici 3751 kg nákladu.
Družice VZLUSat-2, která startovala 13. ledna pomocí rakety Falcon 9, postupně aktivuje své systémy. Družice se osamostatnila na oběžné dráze teprve 26. ledna, když byla uvolněna z přepravního kontejneru. Po ověření základních funkcí, jako je napájení, komunikace a správná funkce počítače došlo na oživení černobílé kamery. Snímky zachycují náhodné oblasti Země, protože družice ještě není stabilizovaná. Po aktivaci reakčních kol a barevné kamery se širším zorným polem se očekává pravidelné snímkování střední Evropy.
Výročí
23. února 2002 (20 let) zemřel Záviš Bochníček, čestný člen České astronomické společnosti. Známý je především jako popularizátor astronomie a kosmonautiky. Většinu života strávil na Slovensku. Vzpomínku sepsal Jiří Grygar v Kosmických rozhledech 4/2002 str. 8.
24. února 1987 (35 let) byl zaznamenán výbuch supernovy v blízkém Velkém Magellanově mračnu, průvodci naší Galaxie. Supernova 1987A je tak nejlépe prozkoumanou supernovou v historii. Její vzdálenost od nás je pouze 168 tisíc světelných roků. To ale znamená, že hvězda vybuchla před 168 tisíci lety a dnes už po ní zbyla jen mlhovina a uvnitř patrně neutronová hvězda. To potvrzují i nejnovější data z observatoří Chandra, NuSTAR a ALMA. Další podrobnosti v angličtině.
25. února 1972 (50 let) zemřel Jan Kvíčala, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti z roku 1940. Je po něm pojmenována planetka č. 29476.
26. února 1962 (60 let) se narodil konstruktér dalekohledů a objevitel mezihvězdné komety Gennadij Borisov. Na jihu Krymského poloostrova si zřídil soukromou observatoř, kde mezi roky 2013 a 2019 objevil devět komet a několik blízkozemních planetek. Světoznámou se stala kometa 2I/Borisov, u které bylo zjištěno, že přiletěla z mezihvězdného prostoru. Byla objevena krátce po 1I/Oumuamua a na rozdíl od něj projevila kometární aktivitu.
27. února 1897 (125 let) se narodil významný francouzský astronom Bernard Lyot. Pracoval především na observatoři v Meudonu nedaleko Paříže, a kromě studia Slunce je znám např. jako objevitel prachových bouří na Marsu.
27. února 1947 (75 let) se narodil český astronom Zdeněk Pokorný. Známý popularizátor, nositel ceny Littera Astronomica z roku 2007, byl také ředitelem Hvězdárny a planetária v Brně. Populární byly jeho texty na webu Instantní astronomické noviny. Předtím neméně úspěšná multimediální CD Astro 2001, která připravil s Jiřím Grygarem. Jeho publikace jsou rovněž velmi zdrařilé. ať už šlo o Příběh nesmrtelných poutníků o Voyagerech, nebo velmi zdařilých Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru (spolu se Zdeňkem Horským a Zdeňkem Mikuláškem). Zemřel ve věku 60 let 5. prosince 2007.
Výhled na příští týden
- výročí: Veněra 13 přistání
- výročí: Pioneer 10 k Jupiteru
- výročí: Gerhard Mercator
- výročí: Veněra 14 přistání
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).