Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Není voda jako voda

Není voda jako voda

Přístroj Rosina zaznamenal poměr vodíku a deuteria (ikona) Autor: ESA
Přístroj Rosina zaznamenal poměr vodíku a deuteria (ikona)
Autor: ESA
Výzkum komety 69P/Churyumov-Gerasimenko přinesl po prvním překvapivém výsledku ohledně tvrdosti povrchu již druhé překvapení – izotopické složení vody.

Předpokládá se, že přibližně jednu třetinu vody přinesly, přesněji mohly přinést, na Zem komety. Z toho lze logicky usuzovat, že izotopické složení vody (čili poměr vody [H] a těžké vody [D]) bude na Zemi i v kometách podobný, ne-li přímo stejný. O to větší překvapení nám připravila kometa 69P/Churyumov-Gerasimenko.

Ale pěkně popořádku. Měření byla provedena hned první měsíc po příletu sody Rosetta k jádru komety. Tato měření byla jedním z velkých cílů, protože předchozí měření u komet (jak je vidět i na obrázku) ukázala velký rozptyl hodnot D/H (vliv vesmírného počasí a počet příletů ke Slunci jsou vlivy, které nemůžeme vyloučit, pozn. autora). A pozitivní měření by nadto podpořila teorie o transportu vody na Zemi prostřednictvím komet. Ale u tohoto tělesa je poměr D/H asi třikrát větší než v pozemské vodě.


Poměry D/H (deuteria a běžného vodíku) ve sluneční soustavě

Doposud máme data z jedenácti vlasatic. Pouze kometa 103P/Hartley z Jupiterovy rodiny má shodné izotopické složení vody jako má voda na Zemi, alespoň dle měření mise ESA Herschel z roku 2011. Tato diverzita může ukazovat na různý původ jednotlivých členů-komet z Jupiterovy rodiny – to nelze úplně vyloučit, je to naopak velice dobře možné, že Jupiter „přinutí“ kometu, která kolem něj proletí, aby se stala členkou jeho rodiny (pozn. autora).

Toto nové zjištění tudíž vylučuje prakticky teorii, že všechny komety Jupiterovy rodiny obsahují vodu totožnou s vodou pozemskou a tudíž, že vznikly ve stejné lokalitě. Zároveň tyto nové informace posilují roli asteroidů v kontextu přinesení vody na naší planetu, protože, na rozdíl od komet, valná většina doposud zkoumaných asteroidů má složení vody shodné s pozemským.

Uvidíme jaká další překvapení nám tato kometa ještě přichystá. Jak se dalo očekávat, místo více zodpovězených otázek máme mnoho otázek nových…

Převzato z www.komety.cz

Zdroj: ESA




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše z rozhledny Mařenky

Venuše na noční zimní obloze z rozhledny Mařenky

Další informace »