Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Spŕška komét na Slnko

Spŕška komét na Slnko

Zánik jasnej kométy 12.3.
Zánik jasnej kométy 12.3.
Znovu, tento rok už tretí krát, môžeme sledovať zánik kométy nad slnečným povrchom. Na snímkach zo sondy SOHO (LASCO C3) sa jasná kométa objavila 11. 3. 2010 okolo 9. hodiny a zo snímkov zmizla 12. 3. 2010 okolo 22:30.

Aj táto kométa, tak ako dve predchádzajúce v tomto roku a mnoho iných predtým, sa vyparila pri svojom blízkom prelete.

Aktuálny snímok zo sondy nájdete tu.

Animácia spred zániku (LASCO C3) tu a samotný zánik (LASCO C2) tu.

Jasný bod na snímku je planéta Merkúr.

Ak sa pozorne zadívate na snímky, môžete zbadať, že zánik jasnej kométy predchádzal zánik slabšej, ktorá sa pohybovala po tej istej dráhe. Dokonca aj po zániku jasnejšej kométy sa na snímke objavil ďalší fragment, ktorý bol dokonca dvojitý.

Kométa SOHO 11.3.2010
Kométa SOHO 11.3.2010
Kométa patrí do skupiny takzvaných Kreutzových komét. V 19. storočí ich skúmal nemecký astronóm Heinrich Kreutz, ktorý došiel k záveru, že všetky tieto kométy sú pozostatkami obrej kométy pozorovanej 372 rokov pred Kristom. V roku 1100 sa rozpadla na dve časti (podľa Briana Marsdena), ktoré sa potom ďalej štiepili. Väčšina z nich je príliš slabá, aby boli pozorovateľné, avšak vďaka sonde SOHO bolo možné pozorovať už niekoľko desiatok z nich.

Jedná sa o kométy, ktorých perihélium leží v menšej vzdialenosti od Slnka ako 0.1 AU (15 miliónov kilometrov). Ak je vzdialenosť ešte menšia, je takmer isté, že kométa priblíženie k Slnku neprežije, pretože ľadovo-prachové jadro sa nad slnečným povrchom vyparí. K fyzickej zrážke dôjsť nemôže, pretože Slnko nemá pevný povrch. Rozhodne tak pri "zrážke" nedôjde k niečomu, čo by ovplyvnilo bežný život našej materskej hviezdy či dokonca nás pozemšťanov. Kometárne jadrá majú v priemere len niekoľko desiatok kilometrov, čo je v porovnaní so Slnkom ako porovnávanie zrnka piesku s automobilom.

Související články:
[1] Kometa nejspíš vrazí do Slunce (článek z 3. ledna 2010, autor Petr Horálek)
[2] Kometa se nad Sluncem efektně vypařila (článek z 3. ledna 2010, autor Petr Horálek)
[3] Nad slnečným povrchom sa vyparila ďalšia kométa (článek z 22. ledna 2010, autor Jaroslav Merc)




O autorovi



16. vesmírný týden 2017

16. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 4. do 23. 4. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn, nízko už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Čeká nás průlet blízkozemní planetky, viditelné i menšími dalekohledy. Z nabídky 100 pozorování přidáváme jednu pěknou kulovku a galaxii, jeden zákryt hvězdy planetkou a především upozorníme na maximum meteorického roje Lyrid, které letos nebude rušit Měsíc. Očekává se start první čínské zásobovací lodi a ukázalo se, že Enceladus by mohl být dobrým místem pro život.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »